Vícebojař a rodák z Třebíče Jiří Sýkora toho má za sebou za sebou hodně. Vytvořil český juniorský rekord v sedmiboji i v desetiboji, stal se mistrem Evropy atletů do 23 let a v Americkém Eugene vybojoval titul mistra světa do 20 let!
Jak to všechno začalo? „Na základní škole v Třebíči,“ říká sympatický mladík. Škola je zaměřená přímo na atletiku a tak, i když chodil do jazykové třídy, měl tady výborné podmínky k tréninku. Na školní akci Vánoční laťka si ho všiml jeho pozdější trenér Pavel Svoboda. To bylo nadanému sportovci 14 let a možná vůbec netušil, že o pět let později, v roce 2014, získá jako první český muž na juniorském mistrovství světa v Americe zlatou medaili.
Na střední mu vyšli vstříc
Po základce se Jiří Sýkora rozhodl pro studium na střední hotelové škole, která také byla v rodném Třebíči. „Byli skvělí a vycházeli mi vstříc. Bez potíží mě uvolňovali na tréninky, soustředění i závody,“ chválí své profesory. A kdyby se mohl po dnešních zkušenostech rozhodovat znova, byla by jeho volba stejná? „Tenkrát jsem šel na cestovní ruch, ale teď vznikl nový obor – sportovní management. Kdybych mohl, určitě bych volil ten.“ Po maturitě sice chvíli přemýšlel o vysoké, ale nakonec ji zavrhl. „Vím, že studium při svém vytížení nestíhám, tak jsem to raději ani nezkoušel,“ krčí odevzdaně rameny. „Alespoň zatím…“
Další sportovní úspěchy
Medailí má Jiří Sýkora celou řadu. Když pomineme spoustu prvenství v žákovských a dorosteneckých kategoriích, vyjmenujme alespoň tituly Mistr i Vícemistr České republiky ve skoku dalekém nebo Halový vícemistr České republiky v sedmiboji. Poslední zlatou si odnesl letos v červenci z polské Bydhošti za prvenství v desetiboji na evropském šampionátu do 23 let.
Bojuje a nevzdává se
Ne vždy se ale dařilo. Pro špatný zdravotní stav a zranění při tréninku musel z některých závodů odstoupit nebo se jich vůbec nezúčastnit. Přesto se nevzdává. Trénuje každý den, řeší bolest lokte, rameno má po operaci stále citlivé. Také záda občas stávkují. „Když mám hodně skoků a nestíhám odpočívat, je to velká zátěž na kyčle a bolest už je chronická,“ svěřil se. Stále však hledá řešení k nápravě. „Nově jsem teď zkusil kryokomoru. Uvidíme, jestli pomůže. Pevně věřím, že ano,“ dodává s optimismem jemu vlastním.
Výborný kuchař
Mladý muž netráví svůj čas jen na sportovišti. Je také skvělým kuchařem. Protože ví, že bez silných partnerů je život sportovce obtížný, a protože je zároveň vyznavačem zdravého životního stylu, spojil své jméno s produkty z Mlékáren Valašské Meziříčí. Pro Paní domu připravil pár svých oblíbených receptů a předvedl pravou kulinářskou show. Bylo nesmírně zábavné ho při vaření pozorovat. K plotně se postavil jako absolutní profesionál a jeho zručnost v krájení předčila i mnohé zkušené kuchařky.
Od Itálie k líčkům
Vařit začal už na střední škole. „Doma to byly večeře, vzhledem k atletice spíše lehčí, ne tučná jídla. Občas jsem připravil něco i na soustředění, nejvíc klasické italské rychlovky – těstoviny s něčím,“ doplňuje. A co má nejraději? „Momentálně mi asi nejvíc chutnají líčka na víně. A jako příloha šťouchané brambory,“ směje se. Už rok bydlí se svou přítelkyní atletkou Petrou Muzikantovou. A Paní domu prozradil, že i doma vaří spíše on. „I když přiznávám, že přítelkyně to umí lépe.“
Maličký, ale náš
Z Třebíče se nedávno s přítelkyní přestěhovali do nové garsoniéry na rozhraní Libně a Proseka. „Má 30 metrů čtverečních, ale mám to tady rád,“ říká. Byt si zařizovali sami, bez architektů. „Baví nás to a myslím, že se nám povedlo dobře využít prostor,“ dovede se i pochválit. A pro jaký styl se rozhodli? „Vybírali jsem spíše barvy – máme kombinaci bílé, černé a hnědé…“
Kocourek a rybičky
Ve své nové domácnosti ale není tento pár atletů sám. „Bydlí s námi kočka. Našli jsme za domem opuštěné týdenní koťátko. Tak jsme si ho vykojili a dnes má náš kocourek Míša už tři měsíce,“ nezapře, že má ke zvířatům opravdu hezký vztah. Do bytu se vešlo i akvárium. „Rybičky jsou nenáročné a tak se dají zvládat i při tom mém nabitém dnu.“
Žije naplno
Nejen zvířata, ale i přírodu má Jiří Sýkora v oblibě. A rád ji fotografuje. Pořídil si k tomu docela drahou aparaturu. „Při soustředění mám možnost se podívat i mimo stadion a tak jsem fotil třeba na Safari v Africe,“ pyšní se. Byl tady na soustředění dvakrát, vždy celý měsíc, takže se sbírka fotografií rozrostla o zajímavé exponáty. K jeho dalším koníčkům patří golf. „Mám to i s fyzičkou, protože se tam dost nachodí, zrelaxuji se. Je to pro mě ideální sport.“ Vedle toho si čas udělá i na in-line brusle, posilovnu a nohejbal. Žádný den nevynechá regeneraci. „Střídám to – vířivka, sauna, bazén, masáž…“ Žije prostě naplno.
Jiří Sýkora ve zkratce
* Narodil se 20. 1. 1995 v Třebíči, ve znamení Kozoroha.
* Měří 190 cm.
* Atletice se intenzivně věnuje od svých 14ti let.
* Maturoval na Hotelové škole v Třebíči, obor cestovní ruch.
* Bydlí v Praze i se svou přítelkyní, atletkou Petrou Muzikantovou.
* Miluje zvířata a jedním ze svých koníčků má fotografování.
Recepty
I. Grilované kuřecí paličky se zakysanou smetanou
Suroviny
8 kuřecích paliček * 1 citron * 150 g zakysané smetany * 1 lžička kurkumy * 1 hrst sekané petrželky * olej * sůl, pepř a špetka karí
Postup práce
Na marinádu dáme do mísy zakysanou smetanu, zalijeme ji šťávou z jednoho citronu. Přidáme 1-2 lžíce oleje, kurkumu, nasekanou petrželku. Dochutíme solí, pepřem a špetkou karí.
V marinádě obalujeme jednotlivé kuřecí paličky. Necháme je přes noc uležet v ledničce.
Druhý den jednotlivé paličky grilujeme asi 7 minut z každé strany.
Tip Jiřího Sýkory
Ke kuřecím paličkám se výborně hodí česnekový dip: smíchá se stejný díl smetanového bílého jogurtu, zakysané smetany a čerstvého sýru, zlehka se vmíchá prolisovaný česnek a směs se dochutí solí a pepřem. Na závěr se vmíchá šťáva z půlky citronu a lžička medu.
Lehké fitness lívanečky
Jako vydatnou snídani i chutnou svačinku si je můžeme dopřát bez výčitek svědomí.
Suroviny
10 bílků * 50 g ovesných vloček (jemně drcených) * 40 g rýžové mouky * acidofilní mléko s cereáliemi * mletá skořice * med podle chuti * olej *jahodový přeliv
Postup práce
1. Z bílků ušleháme tuhý sníh. Přendáme do mísy a přidáme rýžovou mouku, ovesné vločky, špetku skořice, asi 5 lžic acidofilního mléka s vlákninou a nakonec med.
2. Jen zlehka promícháme. Hmota musí být nadýchaná a jemně napěněná – hustá stejně, jako u klasických lívanců.
3. Na pánvi rozehřejeme olej a postupně lžící vkládáme malé množství těsta tak, aby vytvořilo kulaté lívanečky o průměru asi 8-10 cm.
4. Osmažené lívance klademe na talíř a zdobíme jahodovým přelivem. Dozdobíme čerstvými lístky máty nebo meduňky.
Text: Dana Pešková, Foto: Alena Kamasová (fotoreporterky.cz) a archiv Jiřího Sýkory
Komentáře