Není to vyloučeno a možná o tom ani nevíte. Nemáte potíže s padáním vlasů? S únavou nebo vytrvalým nárůstem váhy? Pokud se nenajde jiné vysvětlení, pak podezření padá na hormony.

Hormony jsou velmi účinné i v nepatrném množství a na tělo mají mnohem větší vliv, než si dokážeme představit. Z toho také vyplývá, že každé rozkolísání jejich tvorby se na našem stavu projeví.

Často jsou to příznaky neurčité a obtížně přiřaditelné k nějaké zdravotní poruše. Může jít o chronickou únavu, tloustnutí i hubnutí bez příčiny, sklon k častým onemocněním nebo třeba zhoršení paměti.

Na změnu životosprávy nebo pití bylinných čajů takové potíže reagují jen někdy, lepším řešením je návštěva lékaře.

*PROBLÉMY SE SPÁNKEM

Normální spánkový rytmus je v zásadě v kompetenci melatoninu, hormonu, který tělo vytváří v noci a reguluje jím střídání rytmu spánku a bdění. Produkce melatoninu kulminuje mezi 22. a 2. hodinou noční, kdy se vytvoří asi 80 % jeho množství.

Pokud půjdete spát později, pak už bude usínání horší. To ale není jediný důvod problémů se spánkem.

Co ruší hormon spánku:

– velký a dlouhodobý stres

– modré světlo monitorů navečer

– alkohol

Proč spánku škodí stres: Melatonin kromě své hlavní funkce reaguje na produkci stresového hormonu kortizolu a řeší jeho nadbytek.

Pokud tedy jsme ve velkém stresu, spánkový hormon je natolik zatížen odstraňováním kortizolu, že na přivolání spánku už nemusí stačit. Proto nás za stresových situací trápí bezesné noci, které ještě zvyšují únavu. Zhoršuje se tím i celkový stav.

Melatonin totiž během spánku zvyšuje ochranu proti infekcím, snižuje množství volných radikálů v těle a omezuje růst nádorových buněk.

Výrazně zlepšuje také výkon mozku a paměti, proto máme i po jedné noci bez spánku zjevné problémy se soustředit a nic nezapomenout. Důvodů, proč se dobře vyspat, je tedy nemálo.

A ještě estrogen

Na ten je třeba při problémech se spaním pomyslet v období přechodu, kdy klesá produkce ženských hormonů. Jeden z nich – estrogen – totiž podporuje také zdravý spánek. Proto klimakterium komplikuje mnoha ženám život nespavostí.

Tento problém je třeba probrat s gynekologem a zvážit vhodnost hormonální náhrady.

* ŘÍDNUTÍ VLASŮ

Hlavním, nikoli však jediným viníkem je i u žen mužský hormon dihydrotestosteron.

V obdobích velkých hormonálních změn, což bývá po porodu nebo v přechodu, vzniká nerovnováha v produkci pohlavních hormonů, a právě ta se může nepříznivě projevit na kvalitě vlasů. Velmi často se tento stav přirozeně sám upraví.

Pokud by ale padání vlasů trvalo déle než několik měsíců, pak je vhodné se poradit s lékařem. Vlasové cibulky totiž slábnou, a pokud se nejdéle do dvou let jejich kondice plně neobnoví, pak zaniknou a nové už na stejném místě nenarostou.

Stejné varování platí pro padání vlasů způsobené nerovnováhou štítné žlázy. Vyvolat ho může nedostatek i nadbytek hormonů štítné žlázy. Obě příčiny se současně významně odrážejí na celkovém zdraví.

Pokud vás tedy trápí kromě řídnutí vlasů chronická únava, zimomřivost nebo naopak nesnášenlivost tepla, máte nechuť k jídlu nebo vlčí hlady, bez důvodu hubnete či nabíráte na váze, pak se objednejte na vyšetření.

* PŘIBÍRÁNÍ NA VÁZE

To je zapeklitý oříšek, neboť na zvyšování váhy bez zjevné příčiny se může podílet hned několik hormonů.

– Ženské hormony kromě své hlavní aktivity také značně zasahují do hospodaření s energií. Musí ale fungovat v harmonické souhře.

Když se rovnováha poruší, jak se typicky stává v období přechodu, může vás začít trápit nevysvětlitelné tloustnutí v oblasti břicha a hýždí.

– Inzulín nesouvisí jen s cukrovkou. Pokud jíte hodně sladkostí a pečiva, stoupá hladina cukru v krvi a pak i inzulínu. Tím vzniká problém.

Při vysokém množství cukru i inzulínu v krvi přestává tělo spalovat tuky a snaží se přednostně zpracovat sacharidy a ukládá je jako energii do zásoby. Cesta k nápravě vede přes rozumný jídelníček a kontrolu počínající cukrovky.

– Kortizol pomáhá při stresu uvolnit energetické rezervy pro útok nebo útěk. Tělo ovšem chce ztráty zase co nejrychleji doplnit, proto následují záchvaty hladu a nezvladatelná chuť na sladké.

Stresové hormony navíc ovlivňují způsob ukládání tuku v těle a směřují ho přednostně do břicha.

– Hormony štítné žlázy řídí podstatnou měrou využívání energie v těle.

Jakmile se jejich produkce sníží, začne energie tělu na jednu stranu chybět, což se projeví setrvalou únavou a nevýkonností, ale na druhé straně bude přebývat, takže ji tělo bude ukládat do zásoby. Tak dojde k nabírání kilogramů zdánlivě z ničeho.

– Melatonin podporuje ozdravné procesy v těle během spánku. Pokud vás trápí nespavost, brzy se to odrazí na celkové kondici. Únava pak vede ke stresu a zvýšenému ukládání energie do zásoby. Zdravý spánek tedy chrání před tloustnutím z vyčerpanosti.

* CHRONICKÁ ÚNAVA

Příčin tohoto nepříjemného stavu, který výrazně omezuje kvalitu života, je celá řada. Pokud budeme hledat mezi hormony, pak se jako první nabízí porucha štítné žlázy.

Ta je u nás poměrně častá, postihuje více ženy než muže a pravděpodobnost potíží stoupá s věkem. Naštěstí léčení nedostatečné tvorby hormonů štítné žlázy je snadné a výsledek přinese obrovskou úlevu a novou chuť do života, takže s vyšetřením neváhejte.

Druhým obvyklým pachatelem dlouhodobé únavy je stresový hormon kortizol. Pokud vnímáte tlak životních okolností jako příliš drtivý, pak tělo reaguje zvýšenou produkcí stresového hormonu, který má pomoci obtížnou situaci zvládnout.

K tomu účelu uvolňuje rezervní energii pro okamžité využití. Tato energie ale při déletrvajícím stresu začne zákonitě chybět. Kortizol navíc zhoršuje obranyschopnost těla, takže při dlouhodobém stresu snáze onemocníme a únava tím dál narůstá.

Tip: Stresový hormon je jeden z mála, jehož nadměrnou produkci můžeme cíleně snížit. Vyžaduje to ale aktivní práci na sobě. Metod je celá řada.

Pokud máte po ruce minulé číslo Paní domu, tedy 10, najdete tam šest velmi účinných technik, například autogenní trénink nebo progresivní svalovou relaxaci.

Pokud časopis nemáte, napište nám do redakce na e-mail panidomu@rf-hobby.cz a my vám článek pošleme.

* ČASTÉ INFEKCE

Za slabou obranyschopnost může velmi často nedostatek vitaminu D. Divíte se, co dělá mezi poruchami hormonů? Není to chyba. Je tu zařazen oprávněně, protože podle odborníků se vitamin D chová v těle jako hormon.

A důležitý je nejen pro pevné kosti, jak se běžně domníváme, ale stejně tak pro obranyschopnost těla. Plní vlastně funkci dříve přisuzovanou vitaminu C.

Bez vitaminu D obranyschopnost pokulhává, ale pokud je ho v krvi dostatek, pak mohou být imunitní buňky skoro tak efektivní jako antibiotika a antivirotika. Nepomáhá ale chránit jen proti infekcím.

Zapojuje se také do imunitních akcí zaměřených na likvidaci rakovinných buněk. Proto je dostatečná hladina vitaminu D významnou prevencí proti zhoubnému bujení, a to zejména ve střevě, plicích a v prsou. A nejen to. Má zvyšovat i šance při léčení těchto nádorů chemoterapií.

Ze slunce, nebo v kapslích?

Ideálním zdrojem vitaminu D je sluneční záření. Je zadarmo, navíc u něj nehrozí předávkování jako u doplňků stravy. Nadbytek vitaminu D, který by vznikl po dlouhém slunění, se totiž v kůži zase rozloží a nedostane se do krevního oběhu.

U doplňků stravy je nutné dodržovat doporučené dávkování a také ho sladit s množstvím vápníku, které denně přijímáme. Obě živiny v těle úzce spolupracují a nerovnováha v jejich množství by mohla vést k vážným problémům.

Hrozí vznik vápenatých usazenin v tkáních, hlavně v ledvinách a v cévách, a také oběhové potíže.

Jak můžeme tělu pomoci

Naše možnosti, jak působit proti nerovnováze v produkci hormonů, se velmi liší podle konkrétního problému.

Zatímco zvýšenou hladinu inzulínu nebo stresového hormonu v krvi dokážeme cílenou změnou životního stylu účinně ovlivnit, proti poruše štítné žlázy nebo přechodu nezmůžeme nic. Nebo téměř nic, protože vždy je možnost, že tělo zareaguje na prospěšná opatření. Zde je několik tipů, co můžeme udělat.

– Vyplatí se omezit nikotin, kofein a alkohol. Tyto látky tělo oprávněně hodnotí jako jedy a reaguje na ně alarmem, tedy zvýšenou produkcí stresového hormonu.

– Výborně působí aktivní pohyb.

Pomáhá účinně snižovat hladinu stresového hormonu, naopak zvyšuje produkci serotoninu, který zlepší nápadu i spánek, dále endorfinů rovněž pro lepší náladu a proti stresu, adrenalinu a noradrenalinu, které působí proti malátnosti a ospalosti.

– Při ženských potížích zkoušejte aktivní metody na snížení stresu. Stresový hormon kortizol totiž blokuje tvorbu estrogenu.

Foto: Shutterstock