Být asertivní je synonymum pro zdravou míru otevřenosti ve vztahu k okolí a ohledy na něj, nikoli prosazování svých názorů nebo sebe sama za každou cenu.

Malý příklad: Chcete-li řešit nepříjemnou záležitost asertivně, zeptejte se své pletichářské kamarádky přímo, co svým chováním sleduje a co si konkrétně přeje, či nepřeje.

A pokud asertivitu zabudujete do svého vzorníku běžného chování, jasněji si uvědomíte, co chcete dělat a jak.

Už nebudete celý víkend žehlit, protože se tak vzorná hospodyňka „má chovat“, ačkoli vy máte chuť si raději vyrazit někam do přírody a nechat všechno plavat.

Deset základních pravidel asertivity

Máme právo…

* sami posuzovat své vlastní chování a city a být za ně zodpovědní.

* nenabízet žádné omluvy a výmluvy ospravedlňující naše chování.

* posoudit, zda a nakolik jsme zodpovědní za řešení problémů druhých lidí.

* změnit svůj názor.

* říci: „Já nevím.“

* být nezávislí na dobré vůli ostatních.

* dělat chyby a být za ně zodpovědní.

* dělat nelogická rozhodnutí.

* říci: „Nerozumím.“

* říci: „Je mi to jedno.“

Kdy asertivita pomáhá?

* Usnadňuje pracovní i úřední jednání.

* Pomáhá zachovat si nadhled.

* Chrání nervy, méně se rozčilujeme v jakékoli situaci.

* Naučí nás lépe jednat s lidmi různých povah a názorů.

* Nenecháme s sebou manipulovat.

* Naučíme se, jak dosáhnout kompromisů.

* Pochopíme, že jasným formulováním svého požadavku („Budeme k tvým rodičům jezdit pouze každý třetí víkend v měsíci, abychom měli také čas na rekonstrukci svého domu.“) docílíme většího úspěchu, než neustálými hádkami bez konkrétní představy o řešení.

Nezapomeňte chválit

Pochvale je pro většinu z nás „hnacím motorem“. Pochvalte děti, že si srovnaly boty do poličky v předsíni, a sousedku, že má hezký kabát. Váš den se stane o poznání hezčí, a co teprve, když po letech doma zase uslyšíte: „Tobě to ale dneska sluší.“