Důvěru v ústně předávané moudrosti a zkušenosti bližních máme pevně v krvi. Problém je, že ne vždy takové tradované informace odpovídají pravdě, zkrátka, někdy si předáváme mýty a omyly.
Prodělaná viróza chrání
Už mám chřipku a kašel za sebou, takže teď už nic nechytnu. Také tomu věříte?
Jak je to ve skutečnosti?
Funguje to. Ale jen proti tomu mikrobu, s nímž se naše imunita setkala a vytvořila si proti němu vytvořila protilátky. A v tom je ten háček – nachlazení a chřipková onemocnění vyvolává na 200 různých virů.
Proto můžeme onemocnět znovu, sotva se z jednoho nachlazení uzdravíme. U původců pravé chřipky je situace ještě horší. Tito mikrobi se vyvíjejí a proměňují tak, že ten samý typ naše imunita příští chřipkovou sezonu nepozná.
Spolehlivá je tedy ochrana prodělaným onemocněním jen u infekcí, které vyvolává jeden konkrétní mikrob. Tuto výhodu ale už dávno využíváme formou očkování.
Sport posiluje
Sportovci, a to i rekreační, jsou zdatnější a nachlazení jen tak nedostanou.
Jak je to ve skutečnosti?
Pravidelný pohyb skutečně vede i ke zdatnějšímu imunitnímu systému, který snáze zlikviduje hrozící infekci. Ale to je jen jedna stránka věci. Nadměrné vyčerpání ze sportu imunitu jednoznačně poškozuje.
Je to tím, že příliš dlouhé nebo příliš intenzivní cvičení znamená pro tělo stres. A ten zhoršuje obranyschopnost. Stejně tak škodí i tlak psychický, ať už souvisí se sportovními výkony nebo s jinými oblastmi našeho života.
Každopádně při nachlazení bychom o sportu neměli ani začít uvažovat, jinak vezmeme tělu energii ve chvíli kdy ji nejvíce potřebovali do boje s bacily.
Z banální rýmy se pak může stát život viróza s vážnými komplikacemi, jako je život ohrožující zánět srdečního svalu.
Vitamin C jako prevence
Není větší klasiky doporučované při nachlazení než čaj s citronem případně tabletka vitaminu C. Jenže jak to tak vypadá, věřili jsme mýtu.
Jak je to ve skutečnosti?
Velkým propagátorem užívání vitamínu C proti nachlazení byl Linus Pauling. Vydal na toto téma v roce 1970 knihu. Tento dvojnásobný nositel Nobelovy ceny nebyl lékař, ale chemik.
Nicméně jako osoba respektovaná měl obrovský vliv na rozšíření pověsti o nesmírném významu vitaminu C. Ostatně sám šel příkladem a konzumoval ho v obrovských denních dávkách.
Od té doby bylo ale provedeno mnoho lékařských studií, které měly účinek vitaminu C v boji proti nachlazení potvrdit. Ale výsledky vyznívají rozpačitě, v nejlepším případě se ukáže, že vitamín C je jistou pomocí pro imunitu v samém počátku nemoci.
Jindy – a těch případů je více – nedokázal nic zvláštního. Takže čaj s citronem si klidně dejte, ale možná raději lipový nebo bezinkový a s medem na posílenou. Pokud jde o vitaminy, pak imunitu prokazatelně posiluje vitamin D.
Mám silnou imunitu, protože nemívám horečky
Lehčí průběh bez horeček znamená, že tělo si s infekcí lehčeji poradí, že?
Jak je to ve skutečnosti?
Horečka je smysluplné opatření imunitního systému, který mění virům prostředí, aby je tak oslabil. Výborně funguje u dětí, my dospělí míváme vyšší teplotu méně.
Kromě větší odolnosti to ale může znamenat pravý opak – že je imunita příliš slabá a svou práci nezvládá. Která možnost je pravděpodobnější, to se dá odhadnout hlavně podle toho, jak často nastydneme a jak dobře se cítíme. Chronická únava naznačuje, že máme patrně s imunitou nějaký problém.
Čím silnější průběh, tím horší imunita
Mohutná rýma a silný kašel svědčí o tom, že to naše imunita s souboji s invazí virů prohrála. Nebo snad ne?
Jak je to ve skutečnosti?
Při viróze reaguje tělo tak, že proti mikrobům nasadí jako zbraň zánětlivou reakci. Tu opravdu vyvolává imunita, nikoli viry. Proto dostaneme silnou rýmu a kašel. Jsou to způsoby, jak dostat viry z dýchacích cest pryč.
Čím silnější projevy, tím lépe naše imunita pracuje, aby nás ochránila. Při skutečné chřipce to ale neplatí. Pravé chřipkové viry jsou velice agresivní a ničí buňky horních dýchacích cest, což původci nachlazení nedělají. Bouřlivé projevy při skutečné chřipce tedy ukazují na sílu infekce.
Každá prodělaná infekce imunitu posílí
Očkováním se imunita zbytečně oslabuje, protože odpočívá, místo aby se učila bojovat s mikroby. Z části je to pravda…
Jak se to ve skutečnosti?
Zmíněný výrok platí hlavně u malých dětí. Jejich imunita je nezralá a teprve při setkání s mikroby se učí, jak je rozpoznat a jak proti nim bojovat. Proto nejsou časté infekce u předškoláků ničím zvláštním a je vlastně žádoucími, aby si jimi dítě prošlo.
Zjistilo se také, že pokud je více dětí v rodině, které si infekce vždy „předají“, pak mají nejen odolnější imunitu, ale také mnohem menší sklon k alergiím než jedináčkové udržovaní v přísně hygienických podmínkách a dál od nemocných vrstevníků.
Některé infekce ale imunitu neposílí, spíš tělo zbytečně vyčerpají. Tam se dá určitě zařadit pravá chřipka. Dobře pracující imunitní systém si s ní poradí, ale při oslabení a náchylnostem k onemocnění je lépe zauvažovat o očkování.
Stejně tak je zbytečné, ba dokonce nebezpečné vynechat povinné očkování pro děti s tím, že tyto nemoci se stejně už nevyskytují. Jejich výskyt je omezen právě díky tomu, že se v populaci nevyskytuje tolik možných obětí těchto mikrobů.
Jakmile ale bude neočkovaných dětí 5 % a více, nemoc se může začít šířit, protože má dostatek obětí. Povinná očkování navíc chrání před nemocemi ohrožujícími jak život (tetanus), tak zdravý vývoj dítěte v budoucnu – což je třeba případ dětské obrny.
Foto: Shutterstock
