Heslo pitný režim se nám za poslední roky dostalo hluboko pod kůži. Tak hluboko, že si neuvědomujeme, že velká žízeň není vždycky zdravá.
Co je špatně na tom, když často a vydatně hasíme žízeň? Pokud příčinou žíznivosti není velké pocení za veder nebo při sportu, pokud si nepotrpíte na hodně slaná nebo sladká jídla, pak je touha po další sklenici vody znamením, že něco v těle nefunguje správně.
Tělo totiž potřebuje vody přesně tolik, aby udržovalo stabilní koncentraci minerálů a dalších látek v krvi a ve tkáních. Minimální výkyvy této koncentrace jsou podmínkou toho, aby správně probíhaly rozmanité tělesné pochody.
„Ztráta už pouhého jednoho procenta vody může vést od únavy a nesoustředěnosti až ke zvýšení tělesné teploty o 1 °C. Při pětiprocentní dehydrataci se může člověk potýkat s nevolností, křečemi a třesem, při úbytku dalších pěti procent už se zmateností, halucinacemi i selháním ledvin,“ vysvětluje nutriční terapeutka Mgr.
Jitka Tomešová z Institutu dietologie a výživy. Proto je množství vody v těle i látek v ní rozpuštěných pod bedlivou kontrolou mozku a ten nařizuje operativně řešit výkyvy hlavně ledvinám. Proto velká žíznivost ukazuje hlavně na poruchu těchto dvou orgánů. Ovšem příčin může být vícero.
Máte cukrovku?
Žíznivost je obecně známým signálem cukrovky. Princip je prostý, tělo se nadbytečného cukru v krvi snaží zbavit tím, že ho vyplavuje přes ledviny. Proto více pijeme a musíme si také častěji odběhnout ulevit.
Žíznivost tak vedle nediagnostikované cukrovky může také ukazovat, že se u léčeného diabetika nedaří snižovat hladinu cukru v krvi na žádoucí úroveň.
V tom případě nemá smysl to před lékařem zatajovat, pokud nechcete tiše strpět postupující poškozování tkání cukrem.
Také alkohol: Toxických látek v alkoholu se tělo rovněž potřebuje urychleně zbavit. Dehydrataci ještě zhoršuje úbytek minerálů v krvi kvůli alkoholu, a tak se po vydatnější konzumaci objevuje obrovská žízeň. Byla by chyba ji hasit další sklenkou alkoholu.
Ledviny i mozek
Pokud nemáte cukrovku, pak při nadměrném pití padá podezření na problém ve spolupráci mezi řídicím centrem v mozku a ledvinami. Jak to má fungovat:
Mozek vytváří pro regulaci „hladiny vody“ v cévách hormon označovaný zkratkou ADH. Ledviny na něj reagují a na jeho pokyn upravují množství vody, které z těla odchází.
Pokud vody ubývá a krev houstne, ADH omezí její další odvádění močí, dokud se vydatně nenapijeme. A naopak, pokud pijeme hodně, odvodňování se urychlí. Tento mechanismus funguje u zdravého člověka spolehlivě, pokud ho nenaruší nějaká nemoc.
Stát se to může jak v mozku, tak v ledvinách. Mozek může mít potíže s produkcí ADH, podobně jako slinivka s produkcí inzulinu. Dochází k tomu při nádorových onemocněních, ale velmi často je to jen vrozená odchylka, takže se žádná příčina neobjeví.
Pak se problém řeší syntetickým hormonem, opět podobně jako u inzulínu.
Léčba je nezbytná, výpadek ADH totiž může být nejen obtěžující, jelikož nekontrolované ledviny pak mohou vytvořit i více než 10 l moči denně, ale také nebezpečný – dehydratace vede ke značným potížím s tlakem, k závratím a stavům, které mohou končit až smrtí.
Úplavice močová
Když problém s ADH nastává až v ledvinách, hovoří lékaři o úplavici močové. To znamená, že mozek hormon produkuje, ale ledviny na něj nedostatečně reagují.
Následky jsou sice mírnější než při zastavení produkce ADH, denní množství moči se pohybuje do 4 l, přesto jsou stále obtěžující a taktéž vyžadují léčbu, v tomto případě přípravky ovlivňujícími činnost ledvin.
Kromě toho: Za nadměrnou tvorbou moči, která vede k velké žíznivosti, ale mohou kromě ztráty citlivosti na hormon ADH stát i další potíže ledvin, především jejich chronické selhávání.
Proto je tak důležité důkladné vyšetření, neboť u nadměrné žíznivosti může zachránit život.
Poruchy minerálů
Také rozkolísané hladiny minerálů mohou vyvolat nadměrnou žíznivost. Běžně to zažíváme po hodně slaném jídle, protože řídicí centrum v mozku citlivě reaguje na nárůst sodíku v krvi. Větší problém ale může být s minerály, které smysly nijak nevnímáme.
– Nedostatek draslíku (hypokalémie) vzniká hlavně při nevhodném užívání diuretik – například jako nerozumné metody na snížení váhy. Může to způsobovat problémy se zvýšeným krevním tlakem a nepravidelným srdečním rytmem.
Doplnit draslík jídlem přitom není problém, je hojně obsažen v bramborách, banánech, sušeném ovoci a rozinkách nebo hrachu.
– Nadbytek vápníku (hyperkalcémie) je ještě závažnější, může ukazovat na selhávání ledvin nebo zvýšenou hladinu hormonů příštítných tělísek, obvykle kvůli nádorovému bujení.
Vyvolat ho dokáže i předávkování vitaminem D nebo dlouhodobé upoutání na lůžko, kdy se začnou odvápňovat kosti.
Na zdraví se toto rozkolísání projeví slabostí a vyčerpaností, zpomaluje se trávení, což se může projevit nevolností a zácpou, při delším trvání hrozí, že se vápník bude usazovat v ledvinách a poškozovat je nebo tvořit kameny.
Přesněji řečeno rozkolísaná psychika. K nadměrnému pití máme sklon při stresu, strachu a úzkosti.
Po odeznění zátěžové situace žíznivost zmizí. Naopak u vážných psychických poruch, jako je schizofrenie, anorexie, nebo nutkavých poruch se objevuje trvalá potřeba hodně pít, přitom bez skutečné žíznivosti.
Nadměrné pití je tu jen následek psychické poruchy, ale pokud se nebude řešit, může vést ke zbytečně zvýšené zátěži pro ledviny.
Ale pozor: Potíže může mít nejen psychika, ale také vlastní nervová tkáň. A právě u neurologických chorob bývá nadměrné pití jedním z typických příznaků.
Objevuje se například u zánětu mozkových blan (meningitidy), který propuká a dramaticky se vyvíjí z plného zdraví. Právě neobvyklá žízeň je jedním z varovných signálů. Doprovázet ale může i národová onemocnění mozku nebo úrazy mozku.
Mohou to být i léky
Kromě už zmíněných diuretik mohou nadměrnou žíznivost vyvolávat už jako nežádoucí vedlejší účinek některé další léky. Takže pokud nějaké přípravky užíváte, zkontrolujte nejprve příbalový leták.
Týká se to především přípravků proti křečím nebo lékům na zklidnění, ty často doprovází i nepříjemný pocit sucha v ústech, který rovněž nutí k častějšímu popíjení.
Co pít v horku?
Nápoj by měl doplňovat ztráty minerálů pocením, nejlépe přídavkem rozmixovaného ovoce, a příjemně ochlazovat, což paradoxně dokážou lépe nápoje teplé, které podpoří pocení a vydávání tělesného tepla.
Chlazené drinky naopak podnítí zahřívání ve středu tepla, chladí jen pocitově v ústech.
Minerálky
Střídejte je, každý druh má trochu jiné složení minerálů. V horku, kdy se hodně potíte, jsou vhodné dokonce i minerálky bohaté na sodík, u nichž se jinak radí k opatrnosti, zvlášť pokud jíte hodně slaných potravin.
+ Ovoce: Obyčejnou minerálku můžete vylepšit přídavkem čerstvě rozmixovaného ovoce, nejlépe zralého do sladké chuti, aby nebylo třeba přidávat cukr.
Mátový čaj
V horkých oblastech severní Afriky je tradičním nápojem a pije se teplý až horký, přesto ochlazuje. Čím to? Jednoduše u něj funguje efekt, kdy tělo reaguje na horký nápoj ochlazováním, k tomu se pocitově přidává větrový efekt mentolu.
Zázvorový nápoj
Připravuje se ze 100 g čerstvě nastrouhaného kořene, 10 minut povařeného ve 400 ml vody. Poté vývar přeceďte a doplňte do 1 litru minerálkou.
Melounový drink
Meloun patří mezi nejvodnatější druhy ovoce (i když je to botanicky zelenina), a tak se skvěle hodí pro osvěžující nápoj. Na jednu porci rozmixujte 400 g dužiny bez pecek s pár kostkami ledu a podle chuti zřeďte minerálkou.
Indické lassi
Je to spíš jídlo než nápoj, ale skvěle ochlazuje. Rozmixujte 150 g přírodního jogurtu s 200 g ovoce (tradiční je mango, ale dá se použít jakékoli sladké ovoce) a 200 ml minerálky. Dá se okořenit mletým hřebíčkem nebo zázvorem.
Foto: Shutterstock
