Zpravidla je objeví až gynekolog při prohlídce. Ale jen vzácně jde o nález, který vyžaduje urgentní zákrok. Není se tedy třeba vyděsit už při zaslechnutí slova cysta.

Cysta nemá nic společného s myomy, nezhoubnými svalovými nádory, cysta je nejčastěji jen malá dutinka vyplněná tekutinou. Tento typ cyst vzniká při nestandardním průběhu cyklu.

Jsou neškodné, mívají průměr 2 až 3 cm, mohou se zvětšovat a zase samovolně zmenšovat. Zpravidla během několika měsíců samy zmizí, často se to děje nepozorovaně, ať už jde o vznik nebo zánik cysty. Objevit se mohou v různém věku.

Proč vznikají?

Tyto cysty vyplněné tekutinou jsou vlastně následkem chybného procesu při ovulaci. Vajíčko, které mělo dozrát ve folikulu a pak ho opustit, nedozraje, zůstane uvnitř a zanikne. Folikul se začne plnit tekutinou a roste, může dosáhnout průměru až 6 cm.

Pokud pak praskne, což se nejčastěji stává kolem ovulace, vyvolá ostrou bolest. Mnohem častěji se ale tato cysta – říká se jí folikulární – postupně zmenšuje a bezbolestně zanikne.

V cystu se může folikul přeměnit ovšem i v případě, že se z něj vajíčko uvolní. Běžný chod cyklu pokračuje tak, že se prázdný folikul změní na žluté tělísko a to bouřlivě produkuje hormony, připravující tělo na těhotenství.

Pokud k otěhotnění nedojde, má žluté tělísko zaniknout. Jenže někdy se místo toho začne zvětšovat a vyroste z něj cysta. O té většinou žena vůbec neví. Cysta po několika měsících obvykle sama zanikne, v horším případě praskne, což způsobí krvácení. Pak jde o akutní stav, který vyžaduje okamžitý zákrok.

Při normálním chodu cyklu se prázdný folikul změní na žluté tělísko a to posléze zanikne. Pokud přetrvá, vyroste z něj cysta.

Cysta, která vyděsí

Další typ cysty je spíše rarita, ale bývá pověstná, protože obsahuje kousky tkání. Mohou to být zuby, kosti, chrupavky, chlupy nebo kůže.

Co děsí, není však z medicínského hlediska nic závažného ani nepochopitelného, protože jde o cysty vytvořené ze zárodečné tkáně. Jejich nebezpečí spočívá v něčem jiném než v jejich obsahu. Tato cysta se může přetočit, tím se utáhne a může prasknout.

Pak dojde k nebezpečnému krvácení do břišní dutiny. Proto se tyto cysty (říká se jim dermoidální) po objevení vždy chirurgicky odstraňují.

Všimnu si, že mám cystu?

Pokud si právě pokládáte podobnou otázku, pak je zcela oprávněná. Bohužel nejlepší prevencí stále zůstávají pravidelné návštěvy gynekologa, protože cysty, včetně těch, které hrozí rozsáhlým krvácením, zůstávají často bez jakýchkoli příznaků.

Když už způsobují potíže, pak jde zpravidla o cysty značných rozměrů. Ty se mohou ozývat bolestmi a pocitem tlaku v podbřišku, nepravidelnou a bolestivou menstruací i neurčitými příznaky, z nichž nejnápadnější je výraznější růst ochlupení.

Kromě toho mohou způsobovat:

• bolesti v podbřišku vyzařující do zad a do stehen

• potíže při vyprazdňování střev i močového měchýře

• sklon k nevolnostem a zvracení

• pocit tlaku a plnosti v břiše

Pozor při endometrióze

Toto onemocnění způsobuje usazování děložní sliznice v partiích, kde se vyskytovat nemá, tedy mimo dělohu. Slizniční výstelka se pak může vyskytnout i na vaječníku a dát vyrůst cystě. Tyto cysty mohou být rozměrné, mohou mít v průměru až 10 cm.

Bývají bolestivé, protože tlačí na okolní tkáně, navíc s nimi vytvářejí srůsty. Řešení je v tomto případě pouze chirurgické, bohužel může být jen dočasné, protože hlavní příčinou je endometrióza. Cysty se tak mohou vytvořit opakovaně.

Jak se cysty léčí?

V jednodušších případech se pouze sledují, mnoho z nich zmizí samo bez jakéhokoli zásahu. Pokud jsou větších rozměrů, neustupují nebo způsobují další potíže, pak se obvykle nasazuje hormonální antikoncepce. Cílem je dosáhnout přirozeného zániku cysty.

V případě, že hrozí nebezpečí krvácení nebo prasknutí velké cysty, se volí rychlé chirurgické řešení jako prevence mnohem větších potíží.

Když je cyst více

Pokud lékař objeví při ultrazvukovém vyšetření na každém vaječníku osm či více menších cyst, pak nejde o prostý násobek potíží popsaných výše, ale o jinou chorobu. Říká se jí polycystické vaječníky a není vzácná, podle odhadů jí může u nás trpět až 10 % žen.

Příčina této poruchy je jiná než u růstu jednotlivých cyst. Jde vlastně o onemocnění endokrinologické s narušenou produkcí a funkcí vícerých hormonů v těle. Menstruační cyklus je nepravidelný a s minimálním krvácením nebo zcela ustává.

Právě tyto obtíže obvykle vedou ženu k návštěvě lékaře. Ten pak po objevení množství cyst nechá z krevního testu určit hladinu mužských hormonů. Jejich zvýšené hodnoty diagnózu potvrdí.

Co se to s hormony děje?

Rozladí se jejich souhra: Hormony produkované hypofýzou v mozku narostou nad obvyklou hladinu.

Za normálních okolností je jejich úkolem podpořit tvorbu ženských hormonů ve folikulech, jenže při nadměrném množství dojde k opaku – vyprovokují nárůst androgenů čili mužských hormonů. Současně se komplikuje hormonální řízení zrání vajíčka.

To se pak neuvolňuje a nedochází k ovulaci. Cyklus neprobíhá, jak by měl, menstruace je jen slabá nebo zcela vynechá.

Narůstá ochlupení

Vyšší hladina mužských hormonů se neprojeví jen menstruačními potížemi, ale vyděsí ženu i při pohledu do zrcadla. Podpoří totiž růst ochlupení mužského typu, takže se na rtech zpravidla začne rýsovat knír. Současně se začne vytvářet ochlupení i na hrudníku a jinde na těle houstne.

Další potíže:

• výsev různě silného akné

• vypadávání vlasů v koutech nad čelem a na temeni

• narůstající nadváha

• neschopnost otěhotnět

Pozor: Důvodem nárůstu mužských hormonů v těle může být i nádorové onemocnění, takže s vyšetřením neotálejte. Závažné mohou být i jiné příčiny onemocnění – vrozené zvětšení nadledvin nebo porucha funkce štítné žlázy.

Léčba je hormonální

Lékaři se po potvrzení diagnózy především snaží obnovit fungování menstruačního cyklu. K tomu účelu se předepisuje hormonální antikoncepce. Někdy se podávají i léky snižující hladiny krevních tuků a ovlivňující hladinu inzulínu.

Konkrétní léčba záleží na intenzitě a konkrétních projevech nemoci, neboť neprobíhá u všech žen stejně, potíže mohou být různě naléhavé a zároveň se mohou měnit s věkem.

Když medikamenty nezaberou

Pak přichází na řadu chirurgická léčba. Cysty se odstraňují šetrnou laparoskopickou metodou s malými řezy, takže po vyhojení nemusí zákrok zanechat viditelné stopy. Pokud se lékaři rozhodnou k operaci, pak to bude z vážných důvodů.

Je to především v případech, kdy hrozí kvůli cystě přetočení vaječníku. To je akutní stav, kdy se přeruší krevní oběh ve vaječníku, tkáň pak rychle odumírá a hrozí sepse čili otrava krve.

Jinou nebezpečnou komplikací je prasknutí cysty, což doprovázejí silné bolesti a krvácení a nebezpečí zánětu pobřišnice. Je na zkušenosti lékaře, aby odhadl, v kterém případě jsou tato rizika pravděpodobná.

Vzácně pak hrozí, že se z cysty vyvine rakovinné bujení. S cystami je vždy proto nutné chodit na pravidelné kontroly.

Ve hře je i inzulín

Syndrom polycystických vaječníků mívá spojitost s cukrovkou. Předpokládá se, že ztráta vnímavosti vůči inzulínu hraje přinejmenším podpůrnou úlohu při rozvoji polycystických vaječníků.

Jakmile tělo přestane správně reagovat na inzulín, pak se zhorší průchod glukózy do buněk. Neprůchodnost postihuje i buňky folikulů, do nichž se nedostanou hormony řídící ovulaci. Propojení těchto chorob je vzájemné:

Hormonální a metabolické změny, které jsou součástí syndromu polycystických vaječníků, představují rizikový faktor pro rozvoj cukrovky 2. typu. Současně podporují i další vážné nemoci jako ischemická choroba srdeční a rakovina děložní sliznice.

Změna životosprávy

V tomto případě není obvyklé lékařské doporučení na úpravu jídelníčku a snížení nadváhy formalitou. Už snížení váhy o 5 až 10 % dokáže znatelně ovlivnit projevy poruchy, ale také zabránit rozvoji dalších nemocí, především cukrovky.

Právě k té mají ženy trpící syndromem polycystických vaječníků zvýšený sklon. Podstatné je především zhubnout, a to z toho důvodu, že i tuková tkáň produkuje estrogeny a tím zasahuje do celkové rovnováhy hormonů.

Proto mají obézní ženy obecně větší sklon ke gynekologickým potížím, nejen k mnohočetným cystám na vaječníkách.

Hlavně pohyb

Lékaři doporučují důsledný boj proti nadváze s každodenním aktivním pohybem. Ten je důležitý nejen pro spalování energie, fyzická zátěž prokazatelně obnovuje vnímavost organismu vůči inzulínu. Stačí 20 minut, ale pravidelně každý den a s patřičným nasazením. Důležitá je samozřejmě úprava jídelníčku.

Foto: Shuttterstock