Strach spouští stresovou reakci. Tu řídí stresové hormony a zasahují do funkce celého těla, často dost ničivě.

Čas od času dopadne stres se strachem a úzkostí na každého z nás. Když rychle odezní, nic se nestane. Za pár dní jsme v pořádku. Naproti tomu déletrvající stres je skutečnou zdravotní hrozbou. Jen se podívejte, co vše svým účinkem v těle vyvolává.

Co způsobí stresové hormony

Podrážděnost a horečnatá, často nesmyslná aktivita: Rychle vede k fyzickému a psychickému vyčerpání.

Zmatenost a porucha koncentrace: Ztěžuje řešení aktuálního problému i normální fungování v běžném životě.

Bolesti hlavy a migrény: Patří mezi nejčastější fyzické následky stresu, strachu a úzkosti.

Oslabená paměť: Stresové hormony odvádějí energii ke svalům, aby nám umožnily boj nebo útěk, duševní schopnosti a zejména paměť jsou znatelně oslabené.

Bušení srdce: Doprovází záchvaty paniky. Zrychlení tepu a pocit, že srdce bije s větší silou, můžete ale cítit i při vyšší psychické zátěži a strachu.

Zvýšení krevního tlaku: Při stresové situaci je jen přechodný, ale pokud strach a úzkost trvají dlouhodobě, pak může dojít i trvalému nárůstu tlaku.

Potíže s dýcháním: Strach vede k povrchovému, mělkému dýchání. To je rizikem především pro lidi s plicními a srdečními chorobami a astmatem.

Potíže se žaludkem: Může to být nevolnost, návaly na zvracení, nechutenství a neschopnost cokoli sníst, po delším trvání i bolesti v žaludku, neboť stresové hormony snižují tvorbu ochranného hlenu. Poměrně rychle může vzniknout žaludeční vřed.

Ženské problémy: Mohou se projevit poruchami cyklu nebo nezájmem o intimnosti. Je to dáno mimo jiné tím, že stresový hormon kortizol tělo vytváří ze stejné počáteční látky jako estrogen. Při velké produkci kortizolu jde tedy cyklus stranou.

Zhoršení imunity: To je jeden z nejvážnějších následků stresu. Nejdřív se projeví celkovou únavou, pak častějšími infekcemi, zhoršením stavu kůže, sklonem k chronickým zánětům a nádorovým onemocněním.

Nárůst váhy: Pod vlivem stresových hormonů se energetické přebytky přednostně ukládají na břiše.

Celková únava: Je následkem vyčerpání energetických zásob. Dokud stres trvá, tak je tělo těžko doplňuje.

Bolesti, hlavně svalů: Objevují se zdánlivě bez příčiny a případné vyšetření ani žádný problém neobjeví.

První pomoc proti stresu

Prostředků je celá řada, od léků, přes uklidňující byliny až po metody, které působením na tělo zklidňují psychiku. Každý si tedy může vybrat, co mu nejlépe vyhovuje.

Pokud se rozhodnete pro byliny, pak nezapomeňte, že stejně jako léky mohu mít i nežádoucí účinky, a to zejména při dlouhodobém užívání. Proto je třeba si předem podrobně pročíst informace o bylinách, které si vyberete.

Uklidňující koupel

Teplá voda má sama o sobě výrazný uklidňující účinek. Přispívá k němu nejen útulná atmosféra v koupelně, ale stejně výrazně také uvolnění svalů v teplé vodě. Při stresu jsou nepřirozeně napjaté, ale pokud je uvolníme, relaxace se přenese i na psychiku.

Účinek koupele ještě zvýší aromatické oleje s uklidňujícím a relaxačním působením.

Které si vybrat?

Ylang-ylang: Snižuje psychické napětí a neklid a uklidňuje.

Růžové dřevo: Odbourává nervozitu a vytváří pocit pohody.

Červený pomeranč: Má antidepresivní účinky, uvolňuje napětí a stres.

Mandarinka: Zklidňuje podráždění a rozpouští smutek.

Meduňka: Uvolňuje psychický tlak, pomáhá také proti bolestem hlavy

Jalovec: Působí antidepresivně a současně účinně uvolňuje svaly.

Levandule: Zmírňuje stres a podráždění, pomáhá usnout.

Malé denní rituály

Rituály jsou ostrůvkem jistoty v nejistých časech. Proto pomáhají zklidnit podrážděnou psychiku a strach. Rituály si můžete vytvořit z běžných denních činností, které vám přinášejí radost. Typickým příkladem je šálek kávy nebo čaje.

Posezením nad ním můžete změnit v malý kávový nebo čajový rituál. Vyndejte si parádní hrnek a postavte si ho na tác s cukřenkou. Nebo použijte pěkný ubrousek. Našlehejte smetanu a nakupte si své oblíbené sušenky.

Čas nad kávou zkuste strávit v klidu, nedívejte se na mobil ani na televizi a vychutnávejte nápoj a pohodu v něm ukrytou. Stačí deset minut, které tak vypadnou ze stresu celého dne, a psychika pookřeje.

Pohyb venku

Pohyb je velmi účinná metoda na odbourávání stresu a zmírňování strachů. Reaguje totiž jedním ze způsobů, k nimž nás stresové hormony tlačí – útěkem. Samozřejmě není třeba běžet, stejný účinek má i procházka svižným tempem, nejlépe v zeleni.

Důležitá je také pravidelnost, pohyb venku by měl být každodenní, v délce aspoň 15 minut.

Protistresový jídelníček

Působí sice pomaleji, ale pomáhá předcházet hlubšímu vyčerpání organizmu. Při stresu totiž spotřebováváme ve vyšší míře vitamíny a minerály důležité pro správné fungování nervové soustavy.

Jsou to především vitaminy B1, B2, B3, B6, B12 a biotin, z minerálů především hořčík.

Jejich nedostatek pak zvyšuje psychickou labilitu, podrážděnost, neklid, problémy se spánkem, celkovou únavu a v případě hořčíku i neurologické potíže jako třes nebo záchvaty migrén.

Co tedy jíst?

* Vitaminy B bohatě obsahují ořechy, pšeničné klíčky, vejce, luštěniny, mléčné výrobky, játra.

* Hořčík nejlépe doplníte kakaovým práškem, ať už v nápoji, hořké čokoládě nebo v mléčné kaši. Dobrým zdrojem je také kukuřičná mouka, krupice nebo lupínky a pak všechny druhy ořechů.

* Omega-3 tuky neovlivňují přímo reakci na stres, ale jsou nezbytné pro harmonické fungování mozku. Hlavním zdrojem jsou tučné mořské ryby, v menší míře panenský lněný olej.

* Tryptofan je látka, z níž tělo vytváří serotonin, přezdívaný hormon dobré nálady. Dodává ho především krůtí a kuřecí maso, losos, tuňák, sardinky, z ovoce především banány.

* Sacharidy jsou základním zdrojem energie pro mozkové buňky. Proto máme při stresu takovou chuť na sladké. Výhodnější je ale sacharidy doplňovat celozrnným výrobky, které se tráví pomaleji.

A nakonec: Realisticky zhodnotit situaci

Při stresu máme sklon upadat je jednoho ze dvou typických extrémů a rizika situace záměrně batelizovat nebo naopak z ní vyvozovat další katastrofy, ačkoli reálně nehrozí. Vyplatí se tedy podívat se na celou věc s chladnou hlavou.

Zkuste si vzít tužku a papír a vytvořit si jednoduché schéma stresové situace a nakreslit si krok za krokem cestu k jejímu řešení. Papír si spřipevněte na lednici a sledujte, jak se situace průběžně mění.

Pokud se vývoj odchýlil od vašich předpokladů, nakreslete si novou cestu z problémů.

Foto: Shutterstock, PX FUEL