Zabořit se do pohodlného křesla s pěknou knížkou a šálkem kávy po ruce, to je jedna z radostí dlouhých večerů, kdy se brzy stmívá. Pro příjemnou pohodu pro čtení je ale třeba správné osvětlení.

Možností, jak koutek ke čtení osvětlit, je vícero. Záleží na tom, kde čtete. Zda k tomu máte ušák vyhrazený právě k odpočinku nebo se s knihou raději uvelebíte na pohovce či v posteli. Zda je to vaše stálé místo nebo ho využívají i další členové domácnosti.

Podle toho je třeba vybírat typ svítidla. Roli ale hrají i další okolnosti.

Jeden zdroj nestačí

Ideální je podle odborníků kombinace aspoň dvou svítidel, sníží totiž namáhání zraku. To v praxi znamená, že bychom kromě lampy, která osvětluje knihu, měli současně rozsvítit také lustr nebo další zdroj světla.

Pro zrak je to mnohem pohodlnější než čtení v tmavé místnosti, protože prostor vnímá jako celek. Doplňkové osvětlení by mělo mít nižší intenzitu, ideální jsou lustry se smívací funkcí, které dokážou vytvářet příjemnou večerní atmosféru.

Kterou lampu?

* Stojací

Stojací lampy mají řadu výhod, slabinou je jen jejich vyšší pořizovací cena. Při svých rozměrech ale lehce osvítí nejen stránky knihy, ale i prostor kolem. Je ovšem třeba počítat s tím, že vyžadují také více místa.

Další výhodou je, že u modelů, které mají dva mebo více zdrojů světla, lze některá svítidla nasměrovat na zeď nebo na strop, a tím zvýšit jas v místnosti a nahradit doplňkové osvětlení lustrem nebo dalším zdrojem.

* Nástěnnou

Obejde se bez kabelu na podlaze, což je výhoda pro domácnosti s malými dětmi nebo hůře pohyblivými členy rodiny. Montáž ale předpokládá, že jste si s umístěním koutku pro čtení jisti a nebudete ho brzy měnit.

Nástěné lampy jsou dobrým řešením také u postele, ideálně by měly mít pohyblivý kloub, který umožní osvětlení nastavit, jak potřebujete.

* Stolní

Jejich slabinou bývá malá výška, která omezuje možnosti dobrého nasvícení knihy. Často jsou od výrobce také určené jen pro slabší žárovky.

Tyto malé lampičky se tradičně umísťují v ložnicích na nočním stolku, kde mají sloužit jen jako tlumené osvětlení, nikoli pro čtení v posteli. K tomu jsou mnohem vhodnější nástěnné lampy s pohyblivým ramenem.

Jinou kapitolou jsou velké stolní lampy se silnější žárovkou, ty mohou být ozdobou obýváku a současně dobře posloužit při čtení v křesle.

* S klipem

Výhoda těchto lampiček je zjevná, dají se připevnit, kam právě potřebujete – na rám postele nebo na nábytek. Poslouží dokonce jako přídavný zdroj světla na stojací lampě. Z hlediska dlouhodobé potřeby osvětlení koutku na čtení jde ale spíše o doplňkový zdroj.

K dostání jsou také lampy, u nichž se dá měnit nejen intenzita světla, ale také jeho zabarvení. Podle potřeby si tedy nastavíte bílou v chladném namodralém tónu nebo naopak ve žlutém tónování.

Teplé nebo studené světlo

To je otázka… Obecně platí, že chladnější tón laděný do modré zlepšuje soustředění a výkon mozku.

Je to dáno tím, že stejně jako studené ranní světlo podporuje produkci neuropřenašeče serotoninu, který v organizmu funguje jako budíček a stimuluje ho k aktivitě. Další výhodou studeného bílého světla je jeho schopnost zlepšit rozlišování písma.

Na druhou stranu ovšem působí pocitově nevlídně a nepříjemně. Z těchto důvodů se spíše než pro pohodu při čtení hodí pro studium nebo do domácích pracoven, kdy pomáhá déle udržovat bdělou pozornost. Má to ale drobný háček.

Chladného modrého světla žárovek se týká stejné doporučení jako modře zářících obrazovek a monitorů – vypnout je nejméně dvě hodiny před spaním, aby mozek nastavený tímto světlem na režim „práce“ mohl přepnout na zklidnění a relaxaci.

Naopak žluté světlo spánek nijak neruší, psychologicky připomíná dobu večera a stmívání, proto podporuje produkci melatoninu, který navozuje usínání. Vytváří pocit útulnost a pohody, ačkoli rozlišování písma jde mozku o něco pomaleji.

Jak teplotu světla poznat?

Na obalech halogenových žárovek a LED zdrojů je zabarvení zpravidla slovně uvedeno. Určuje ho i číselný údaj v kelvinech (zkratka K). Pokud na obale stojí 5000 K, pak jde o zdroj imitující neutrální bílé denní světlo, které je pro čtení nejvhodnější.

Vyšší hodnoty do 6500 K pak už odpovídají studenému namodralému světlu.

Příjemnější teplejší tón bílého světla vydávají zdroje s hodnotou kolem 4000 K. Pokud chcete ke čtení útulnou atmosféru již nevyráběných klasických žárovek, pak sáhněte po zdroji s hodnotou kolem 3000 K. Ještě nižší čísla pak označují světlo zabarvené do oranžova, které se nehodí ke čtení.

Správná intenzita světla

To je další faktor, který je při výběru třeba vést v patrnosti.

Intenzita osvětlení se udává v luxech, což je hodnota, která technicky vzato vyjadřuje, kolik světla ze zdroje dopadá na 1 m2. Pro dobré podmínky ke čtení by na krabičce žárovky nebo LED mělo stát 300 až 500 luxů.

Vyšší z těchto hodnot se doporučuje pro děti, seniory a lidi s horším zrakem. Zdroje o výkonu více než 500 luxů jsou určeny pro osvětlení pracovního místa.

Pokud koutek ke čtení užívá více lidí a mají odlišnou potřebu intenzity světla, pak je vhodné koupit lampu s funkcí stmívání.

Pozor na stínidlo

Intenzitu a charakter osvětlení kromě žárovky ovlivňuje také tvar a materiál stínidla. Mnohdy jde o modely z praktického hlediska problematické.

Na trhu jsou i tmavá nebo černá stínidla, která působí velmi luxusně a zajímavě v interiéru, jejich užitná hodnota je ale omezená.

Běžné jsou také stolní a nástěnné lampy s kovovými stínidly, které bočně nepropouštějí světlo, tak je nutné umístit je dostatečně vysoko, aby správně osvětlovaly knihu. Naprosto nevhodné pak jsou modely bez stínidla nebo se stínidlem, které oslňuje oči.

Roli hraje i interiér

Do úvah o výběru svítidla a intenzity žárovky či LED zdroje je třeba zapojit i charakter prostředí v místnosti. Čalouněný nábytek, koberec a závěsy světlo pohlcují a jen minimálně odrážejí.

Naopak lakované povrchy nábytku a podlahy, sklo a metalické prvky vytvářejí silný odraz, kterým jas zvyšují. Roli hrají i barvy. Tmavé tóny dřeva, bytového textilu a stěn světlo tlumí, naopak bílá a velmi světlé odstíny ho maximálně rozjasňují.

Škodí čtení v šeru?

Nedostatek světla ke čtení sice zrak nepoškozuje, ale unavuje mozek. Za takových podmínek se musí zorničky více roztáhnout, aby jimi prošlo více světla. Tím ovšem také klesá ostrost vidění, takže je nutné se na text více soustředit.

To vede k rychlejší únavě ze čtení. Namáhání zraku pak může vyvolat i bolesti hlavy. Při správném osvětlení je tedy četba pohodlnější a nad knihou vydržíme déle.

Foto: archiv