Jídlo není lék, ale léčení řady potíží může zdatně podpořit – a bohužel i mařit. To se týká i revmatismu.

Kdysi se „revma“ považovalo za nemoc starých lidí. Realita je jiná. Ve vyšším věku se sice mohou potíže zhoršovat, ale obvykle začínají mnohem dříve, někdy dokonce už v mládí nebo v dětství.

Revmatismus totiž nesouvisí se stárnutím, ale s poruchou imunitního systému. Ten v těle vyvolává zánět a poškozuje jím klouby i jiné tkáně. Slovo zánět je v souvislosti s jídelníčkem podstatné.

Prozánětlivý stav organismu totiž ovlivňují i rozmanité složky v potravinách. Některé ho podporují, jiné tlumí. A toho můžeme využít a vhodným výběrem potravin působit proti zhoršování revmatismu.

Čím dřív, tím lépe

I když to prakticky jde málokdy, nejúčinnější je nasadit protizánětlivou dietu už při prvních známkách revmatického onemocnění. Problém bývá ovšem v tom, že potíže jsou na počátku neurčité a málokoho přimějí k návštěvě lékaře.

Bývá to hlavně ranní „rozlámanost“, kde se člověk těžce odhodlává vstát z postele. Některé klouby jsou ztuhlé a bolestivé, než se rozhýbou. Později se na nich začne objevovat bolestivý otok a na dotek jsou horké.

Tak se pomalu rozvíjí zánět, který vyvolává imunita a který bude postupně postižené partie poškozovat. Čím dříve začne léčba, tím lépe. Totéž platí i o protizánětlivé dietě, ačkoli má jen podpůrnou roli.

Záludné tuky

Které složky jídelníčku působí prozánětlivě? Jde především o živočišné tuky. Ty nejsou jednolitou hmotou, jak se jeví navenek, ale směsí různých složek čili mastných kyselin s rozličným účinkem na tělo.

V určitém množství mohou být pro organismus nepostradatelné, při vyšší konzumaci se ale jejich účinek prudce mění a začínají škodit.

Týká se to i tuků, které známe pod označením omega 6. Ve správném množství posilují obranu proti infekcím a při poranění, protože podporují rozvoj zánětu, kterým tělo proti nákaze bojuje.

Jenže pokud je zánětlivá reakce nepřiměřeně silná a trvá příliš dlouho, začne tělo vysilovat a poškozovat. Tomu brání tuky označované omega 3, které zase mají výrazně protizánětlivé účinky.

Aby se tyto protichůdně působící síly ideálně vyrovnávaly v náš prospěch, měl by mezi příjmem tuků omega 6 a omega 3 panovat poměr 4:1. Bohužel při našem běžném jídelníčku bývá výrazně vyšší ve prospěch omega 6. Co se pak stane?

Rovnováha, kterou zdravý poměr udržoval, je vychýlená a v těle se udržuje chronický prozánětlivý stav. Ten vede k rozvoji mnoha chorob, vedle revmatických také srdečně oběhových, cukrovky, Alzheimerovy choroby i mnoha typů rakoviny.

Co tedy na jídelníčku omezit?

*K naší smůle jsou na omega-6 tuky bohaté hlavně potraviny, které nám obvykle chutnají. Konkrétně jde hlavně o tučné maso, vepřová játra a játrové paštiky, mléčné výrobky, máslo, sádlo, vejce.

* Neprospívá ani cukr, mlsání sladkostí a jídla z bílé mouky.

A čeho přidat?

Podstatnou roli v protizánětlivém jídelníčku hrají potraviny bohaté na omega 3, což jsou:

– ryby, hlavně sleď, losos, sardinky, makrela

– některé rostlinné oleje

– vlašské ořechy, nejvhodnější je konzumovat je čerstvě rozmixované.

Nejvhodnější oleje:

* Lněný

Chcete udržovat příjem omega 6 a omega 3 v rovnováze? Pak je lněné semínko bezkonkurenčně nejlepším prostředkem. Lněný olej má vysoký obsah (kolem 57 %) omega 3 tuků. Bohužel je však velmi náchylný k oxidaci čili žluknutí, a to zvláště lisovaný za studena.

Proto je vhodnější zařadit na jídelníček spíše lněné semínko. Hodí se do slaného pečiva, ale krátce nasucho opražené a lehce osolené je výborným ochucením i na hotové pokrmy a saláty.

* Řepkový

Druhá nejlepší volba, pokud jde o omega 3. Obsahuje 10 % tohoto typu tuků a současně má nejméně nasycených mastných kyselin z běžných olejů na trhu.

Antioxidanty: Ovoce a zelenina

Antioxidanty je shrnující název pro široké spektrum látek, některých vitaminů, minerálů, rostlinných barviv a mnoha dalších složek, které mají schopnost chránit naše tkáně před poškozováním. Prospěšně působí i při revmatických změnách v těle.

Proto by zelenina a ovoce měly být významnou částí jídelníčku, a to nejen co do množství, ale také pestrosti výběru.

To znamená nekonzumovat jen několik oblíbených druhů, ale kromě paprik a rajčat dát šanci také další zelenině pro rozmanitější zastoupení antioxidantů.

Borůvky

Momentálně jsou považovány za potravinu s nejsilnějším antioxidačním účinkem. Vděčí za něj typickému barvivu, kterým příroda borůvky vybavila na ochranu před poškozením UV zářením. Proto je nejvyšší koncentrace antioxidantů ve slupce. Kromě barviva je borůvka bohatá i na vitamin C, rovněž antioxidant.

Tip: Podobný, i když slabší účinek mají další lesní plody a pak černý rybíz. Ten je kromě toho mimořádně bohatý na vitamin C.

Maliny

Maliny poskytují tzv. resveratrol, antioxidant známý z červeného vína. Kromě malin si ho můžete dát i v kuličkách červených a fialových hroznů.

Jahody

Čím červenější, tím účinnější, protože i u jahod působí jako antioxidant přírodní barvivo. Prospěšný je ale i vysoký obsah vitaminu C.

Červená řepa

Může se pyšnit obsahem hned několika antioxidantů. Jedna z těchto látek (betalain) se při medicínské studii osvědčila jako doplněk léčby revmatických potíží kloubů, který pomáhal zmírnit zánět a bolestivost.

Červené zelí

Kromě rostlinných barviv dodává na jídelníček selen, antioxidant, na nějž jsou tuzemské potraviny chudé. Jeho hlavním zdrojem jsou totiž mořské ryby, mořské plody a řasy, kromě nich pak exotické paraořechy.

Avokádo

Tento tučný plod je bohatý na vitamin E, jeden z důležitých antioxidantů, dále na žlutá barviva, několik vitaminů řady B a vitamin C.

Kapusta

Kapusta a vedle ní také brokolice nebo zelené fazolky obsahují tzv. kaempferol, antioxidant, který má současně protizánětlivé účinky. Dalšími antioxidanty, které kapusta nabízí, jsou flavonoidy a karotenoidy.

Fazole

Nejen zelené fazolky, ale i suchá fazolová semena jsou zdrojem kaempferolu, nejvíce ho získáte z fazolí pinto. Užitečné jsou při protizánětlivé dietě všechny druhy fazolí.

Špenát

Hlavními antioxidanty ve špenátu jsou rostlinná barviva, kromě nich pak beta-karoten a vitaminy C a B9.

Lilek

Poskytuje málo známý, ale účinný antioxidant, který se nazývá kyselina chlorogenová. Jejím nejlepším zdrojem jsou zelená kávová zrna, pražením se ale většina obsahu ztrácí.

Rajčata

Nejznámějším antioxidantem ve zralých rajčatech je lykopen. Má tu zvláštnost, že jeho obsah po tepelné úpravě narůstá. Proto je užitečnější rajčata dusit a zapékat, než je jíst syrová. Bohatým zdrojem lykopenu je také kečup.

Pozor: Revmatikům často chybí vitaminy skupiny B, především B1 a B6, kromě nich pak vitamin E, a z minerálů hořčík, měď a selen. Pro jejich doplnění by měli jíst ořechy, pšeničné klíčky, celozrnné obiloviny a čočku.

Z ořechů jsou užitečné i exotické druhy, jako kešu nebo paraořechy, u nichž už dva kousky pokryjí potřebu selenu. Naopak nevhodné jsou arašídy, zvláště pak solené.

Koření a byliny

Nejvýraznější protizánětlivé účinky mají kurkuma, skořice a tymián. Jako zelené koření můžete zkusit také mladé lístky kopřivy.

Zhubnout jen prospěje

Změna jídelníčku ve prospěch většího objemu zeleniny a nízkotučného masa a mléčných výrobků je při revmatickém onemocnění dvojnásob užitečná, protože pomůže snížit nadváhu. Tukový polštář kolem pasu není jen estetický problém, ale také zdravotní.

Tuková tkáň se totiž začne chovat jako orgán a produkuje nepříznivě působící látky včetně tzv. zánětlivých markerů. Snížení váhy proto může zpomalit postup zánětu.

Foto: Shutterstock