Strach z narkózy a nereálná očekávání od zákroku, to jsou běžné duševní stravy před operací. Nejlépe by bylo lékařů se na všechny nevysvětlené otázky vyptat, jenže to udělá málokdo.
Směs neobjasněných otázek a strachu přiživeného historkami známých se může zvrtnout a vyústit v paniku těsně před zákrokem. Proto je velmi důležité už od počátku, kdy padne zmínka o operaci, klást otázky. Nejprve odborníkovi, proč vás vlastně na zákrok posílá.
Zní to banálně, ale cílem je zjistit, zda neexistuje šetrnější alternativa léčby.
Na co se zeptat:
Co přesně zákrok změní? U odstranění znaménka nebo bulky je to jasné, ale například před ortopedickou operací by měl lékař názorně vysvětlit, co se dá od zákroku očekávat.
Jak uleví bolestivému kloubu nebo vychýlené ploténce, zda bude efekt okamžitý, nebo zda bude třeba operaci podpořit rehabilitací a následnou péčí.
Přinese trvalé zlepšení? Přednosti a nevýhody navrhované chirurgické léčby je třeba zvážit i z hlediska perspektivy, na jak dlouho zlepší vaše zdravotní potíže. Někdy je efekt trvalý, jindy může zaručit jen dočasné řešení. Pak je na místě se ptát, zda není vhodnější jiný typ léčby.
Jaká rizika a komplikace mohou nastat? Zeptejte se, jak velké je nebezpečí silného pooperačního krvácení, zda může hrozit infekce nebo silnější bolesti.
Přinese operace jen zdravotní výhody? Nebývá tomu tak vždy. Zásah do organizmu může způsobit i různě významné následné potíže. Kupříkladu poměrně „banální“ odstranění žlučníku způsobí změny v trávení.
Žluč se už pak nedostává do zažívacího traktu nárazově, když se najíte, ale odtéká v nepatrném množství do dvanáctníku průběžně. To může vést k nadýmání, průjmům a poruchám trávení. To je jedna možná komplikace.
Tou druhou je možná tvorba žlučových usazenin ve žlučovodech. O tom všem je třeba s lékařem před zákrokem mluvit, jinak vás může výsledek operace zklamat, přestože je nutná. Obdobně tomu může být i u zákroků z jiných zdravotních důvodů.
Jak dlouho bude trvat zotavování? Vyptejte se na předpokládanou dobu, kterou strávíte po operaci na lůžku, zda bude nutný pobyt na speciálním oddělení a kdy můžete počítat s obnovením dobré kondice a sebeobsluhy.
Předoperační vyšetření
K čemu vlastně slouží? Především k minimalizaci možných komplikací během operace a po ní. Proto je nutné získat aktuální přehled o práci orgánů, především srdce, plic a ledvin.
Měří se EKG, dělá se rentgenový snímek plic a srdce, laboratorně se vyšetřuje krev i moč.
Rozsah vyšetření závisí na závažnosti zákroku, u odstranění znaménka se provádějí jen základní vyšetření, při operativním řešení závažných nemocí vnitřních mohou lékaři potřebovat k posouzení komplikací i další údaje.
Narkóza čili anestezie
Zajistí nejen bezbolestný průběh zákroku, ale současně uvolní kosterní svalstvo. Operatéři se tak snáze a bez poškození dostanou k hlubším partiím těla, kde je nutné operovat.
Celková anestezie účinkuje velice rychle, většina lidí přestane vnímat okolí do 10 vteřin po vstříknutí anestetika do žíly. Nejde ovšem o spánek, ale o uměle navozené bezvědomí.
Mozek pak přestává být schopen kontrolovat dýchací pohyby, proto je musí zajišťovat přístroj.
Rizika
Není třeba se zbytečně obávat. K úmrtí jako následku podání anestetik dochází nesmírně vzácně, je to jeden případ na 185 tisíc operací.
Samozřejmě u všech anestetik jak pro celkové, tak místní znecitlivění může dojít k nežádoucím účinkům a u všech může také nastat alergická reakce. Proto nezapomeňte před operací uvést, jestli trpíte alergií na nějaké látky nebo materiály.
Anesteziolog posuzuje každý případ individuálně a váš údaj o alergiích vezme v úvahu při výběru vhodných látek.
U starších lidí pak představuje vyšší riziko celková anestezie, proto pokud je to možné, pak se dává přednost místnímu znecitlivění. Rozhodně se ptejte nejen na rizika věku, ale i na vše ostatní, co vás zajímá. I pro anesteziologa je důležité, aby o operovaném věděl co nejvíce.
2 formy místního znecitlivění:
– Svodná anestezie
Znecitlivěná je pouze partie, kde se zákrok provádí. Anestetika se přitom vpíchnou buď přímo do okolí operovaného místa, to bývá třeba při odstraňování kožních znamének, nebo se aplikují k příslušným nervům, aby se vyřadilo vedení bolesti do mozku.
Další variantou je vstříknutí anestetika do páteřního kanálu, což je tzv. epidurální anestezie, známá hlavně z porodních sálů. Využívá se ale i v jiných případech, hlavně u ortopedických zákroků v kloubech.
Svodná anestezie má i své nevýhody, omezení citlivosti může trvat i několik hodin po zákroku, někdy se také objevují úporné bolesti hlavy.
– Algosedace
Používá se při lehčích zákrocích, třeba při vyšetření tlustého střeva a je to kombinace léků proti bolesti a přípravků uklidňujících a lehce uspávajících.
Před operací se nesmí:
jíst a pít. V hlubokém utlumení totiž přestávají fungovat obranné reflexy těla. Přitom anestetika mohou dráždit ke zvracení. Pak může dojít k vdechnutí zvratků, což přivodí dušení a zánět dýchacích cest.
kouřit. Určité látky v cigaretovém kouři značně zvyšují riziko infarktu a současně omezují dodávku kyslíku tkáním, čímž je ohrožen především mozek. Pro podstatné oslabení jejich účinku je vhodné nekouřit aspoň dva týdny před zákrokem.
Text: Lenka Korandová
Foto: Shutterstock
