Citlivost na výkyvy počasí není mýtus, jak zjistili vědci. Nejde jen o změny tlaku, ale také o elektromagnetické impulsy, které se atmosférou pohybují rychlostí zvuku zejména za bouřek a špatného počasí.

Asi třetina populace, častěji ženy a starší lidé, na tyto vlivy reaguje nejen psychicky, ale skutečně fyzicky.

Zátěž dopadá především na nervový systém, což se nejčastěji projeví problémy s koncentrací a se spánkem, únavou, malátností a špatnou až depresivní náladou.

Zhoršují se i projevy chronických nemocí, především u lidí se srdečně-oběhovými potížemi, revmatismem nebo aterosklerózou. Také stará zranění nebo pooperační rány mohou reagovat citlivěji.

Chlad a teploty pod nulou jsou rizikem pro lidi s onemocněním cév. Ty se vlivem počasí stahují a narůstá nebezpečí srdečního infarktu, trombózy a mrtvice.

Za horkého a vlhkého počasí se cévy naopak rozšiřují a transportují více krve. Problémy to dělá lidem s nízkým krevním tlakem, které pak trápí bolesti a točení hlavy. Naopak pro osoby s vyšším tlakem je takové počasí obvykle dobře snesitelné.

Příchod nízkého atmosférického tlaku může být problematický při ateroskleróze, protože se cévy zužují.

Elektromagnetické jevy před bouřkou mohou vyvolávat epileptické záchvaty a migrény.

Proč citliví jedinci reagují bolestmi na změny atmosférické situace někdy až dva dny předem, není zatím přesně známo, ale předpokládá se, že mají „vnitřní barometr“. Tak zřejmě slouží receptory v cévách, které reagují na atmosférické vlivy.

Dráždění pak vede k výkyvům v krevním oběhu a následně k rozmanitým zdravotním potížím.

Foto: Pixabay