Podle staré poučky může být každá látka jedem, záleží jen na množství. To samozřejmě platí i o lécích proti bolesti. Mrzuté ovšem je, že u nich k riziku stačí někdy malé množství.

Z toho důvodu je třeba přípravek proti bolesti správně vybrat a nespoléhat na svůj oblíbený, který míváte v lékárničce. I dlouhodobé užívání může být totiž příčinou potíží.

Důležité je podívat se do příbalového letáku na účinnou látku a přečíst si její účinky – ty žádoucí i nežádoucí. Které to mohou být?

Kyselina acetylsalicylová

Kdy se nejlépe hodí: Při bolestech spojených se zánětem, tedy typicky při nachlazení s bolestí hlavy. Zabrat mohou i při migréně.

Léky s touto látkou jsou osvědčenou klasikou ve většině domácích lékárniček. Jak vlastně účinkují? Blokují vznik určitého enzymu a s ním i přenos signálu bolesti do mozku. Neodstraní tedy bolest, ale její vnímání.

Současně ale blokádou zmíněného enzymu brání rozběhnutí zánětu a horečky. Právě proto tyto léky pomohou, když se nachladíte a cítíte se mizerně.

Ale pozor: Přednosti kyseliny acetylsalicylové doprovázejí neméně výrazná rizika. Především „ředí krev“, řečeno lidově. Proto se jí musí vyhýbat lidé užívající léky na ředění krve, a zapovězená je i před operacemi pro hrozbu velkého krvácení.

Navíc poškozuje sliznici žaludku a dvanáctníku, což nejen u citlivých osob vyvolává pálení a bolest. Pokud toto varování neposlechnete a přípravek budete dát užívat, sliznice může začít krvácet nebo se na ní vytvoří vřed – žaludeční nebo dvanáctníkový.

Paracetamol

Kdy se nejlépe hodí: U bolestí spojených s horečkou.

Přípravky s paracetamolem brání vnímání signálu bolesti v mozku. Od kyseliny acetylsalicylové se ale liší tím, že mají jen slabou schopnost tlumit zánět.

Pokud vás tedy bolí v krku, sáhněte spíš po acylpirinu, Jestliže ale chcete hlavně srazit horečku a s ní spojenou bolest hlavy, je paracetamol dobrým pomocníkem. Výhodou navíc je to, že nedráždí žaludek.

Ale pozor: Paracetamol je nebezpečný pro játra. Proto v žádném případě nezvyšujte dávkování. A pokud si koupíte různé přípravky proti nachlazení, například i v podobě horkých nápojů, pročtěte si, jestli náhodou neobsahují stejnou látku.

Pak může totiž lehce dojít k předávkování a poškození jater. To může skončit nejen závažným jaterním onemocněním, ale také jejich selháním a smrtí. Proto je paracetamol poměrně rizikovou látkou.

Přípravkům s ním by se měli vyhnout zejména lidé, kteří už trpí jaterními potížemi nebo se s nimi v minulosti léčili.

Ibuprofenum

Kdy se nejlépe hodí: Při bolestech vyvolaných zánětem, tedy hlavně svalů a kloubů, ale také infekčních zánětů, např. mandlí nebo středního ucha.

Ve srovnání s přípravky s kyselinou acetylsalicylovou je ibuprofenum mnohem razantnější v potlačování zánětu. Proto se používá při léčení revmatických potíží. Výhodou této látky je také fakt, že neovlivňuje ředění krve. A poměrně rychle naše tělo opouští, čímž mu také méně škodí.

Ale pozor: Při vysokém tlaku je nebezpečný, protože může přispět k infarktu. Při delším užíváním se může objevit krvácení v žaludku nebo ve střevě.

Diclofenacum

Kdy se nejlépe hodí: Ulevuje při bolestech zad a kloubů, chronických revmatických potížích i při zraněních nebo podvrknutí.

Jde o velmi účinné léky, některé z nich jsou pouze na předpis a pro injekční podání. Snižují bolest, otok a zánět. Protože se často používají místně, jak jsou dostupné také ve formě mastí.

Ale pozor: Nepříznivě reaguje s řadou léků, proto je nutné se v lékárně vždy informovat, pokud současně užíváte jiný přípravek. Nepříjemnou stránkou této látky je schopnost vyvolat průjem, zvracení a další potíže s trávením. K častým vedlejším účinkům pak paradoxně patří bolest hlavy.

Jen spolknout nestačí

Od pilulky proti bolesti chcete především, aby rychle zabrala a pak také neuškodila. Oba efekty ovšem ???

Po jídle: Některé léčivé látky se v různé míře nesnášejí s potravinami, jejich účinek pak klesá. Aby se to nestalo, je třeba polykat je s odstupem aspoň dvou něco chybí ovlivní způsob užití, zejména ve spojení s jídlem.

Proto najdete v každém příbalovém letáku přesné doporučení: hodin po posledním jídle, pokud v instrukcích není jiné doporučení.

Před jídlem: Odstup by měl být 30 minut. Když ho dodržíte, lék bude účinkovat rychleji, zatímco jídlo ho zpomalí nebo omezí.

Během jídla: To se doporučuje u léčivých přípravků, které dráždí žaludek. Jídlo v tomto případě funguje jako ochrana.