Až 3000 lidí ročně u nás onemocní nádorem ledvin. Bohužel v drtivé většině se jedná o útvar zhoubný. Proč někdo onemocní a jiný ne, jaké jsou počáteční příznaky a dá se vyléčit? O tom je následující text.
Karcinomy ledvin postihují asi 1,5krát častěji muže než ženy a nejčastěji se vyskytnou u lidí mezi 50. a 70. rokem života.
Co je způsobuje? Příčina vzniku zhoubných nádorů ledvin není zcela známá, zato je jisté, že riziko vzniku zvyšuje například kouření, nadváha nebo zvýšený krevní tlak. Velký vliv mají rovněž špatné dietní návyky. Strava bohatá na živočišné tuky a velká konzumace smaženého a uzeného masa pravděpodobnost vzniku karcinomu ledviny zvyšuje.
Aby se riziko zmenšilo, je třeba upravit jídelníček (na internetu je spousta návodů), nezanedbat léčbu vysokého krevního tlaku a snížit tělesnou hmotnost. Důležité také je vyhýbat se toxinům z prostředí.
Znamená to důkladně umývat zeleninu a ovoce, a pokud jste toxinům vystaveni v práci, důsledně používat ochranné pracovní pomůcky.
Jak se onemocnění projevuje? Kvůli poloze ledvin za dutinou břišní se nádor ledviny nemusí dlouhou dobu vůbec projevit. Až 70 % jich je náhodně objeveno při vyšetření břicha pomocí ultrazvuku, CT nebo magnetické rezonance, na které člověk přišel z jiného důvodu. První obtíže se mohou objevit až se zvětšováním nádoru, zrádné je to, že se můžou vyskytnout jen přechodně.
Nejčastějším problémem, který donutí pacienta navštívit lékaře, je přítomnost krve v moči. Někdy je vidět pouhým okem – buď je moč zbarvená do růžova, nebo má dokonce barvu červeného vína.
Ve spoustě případů však pouhým okem vidět není a přítomnost červených krvinek v moči odhalí až laboratorní vyšetření.
Pokročilé stadium V pokročilém stadiu na sebe nemoc může upozornit bolestí v boku, v bedrech nebo bolestí břicha, ať už tupou nebo kolikovitou. V dalším průběhu se pak nádory ledvin vytvářejí metastázy, to znamená, že se šíří do okolních a později i do vzdálenějších orgánů.
To se může se projevit otoky dolních končetin, u mužů pak bolestivým varletem, dušností nebo patologickými zlomeninami způsobenými třeba i jen minimální zátěží.
Další příznaky K méně častým příznakům se řadí nechutenství, ztráta hmotnosti, která se projeví neúmyslným poklesem váhy přibližně o 10 kg za půl roku, malátnost, únava, slabost, noční pocení, opakující se horečky a další příznaky pocitu špatného zdraví. Nádor ledviny se také může projevit chudokrevností, o níž vypovídají změny v krevním obraze.
Specifický nádorový marker, který by v laboratorním vyšetření krve s jistotou odhalil nádor ledviny, však bohužel neexistuje.
Proto je potřeba, aby lidé nepodceňovali preventivní prohlídky u urologa a praktického lékaře.
Léčba Jediný léčebný postup, který dokáže rakovinu ledvin zcela vyléčit, představuje operace. Na rozdíl od jiných druhů rakoviny je léčba zhoubného nádoru ledvin pomocí chemoterapie a ozařování neúčinná. Operace nádoru ledvin probíhá dvěma způsoby. Buď pacient podstoupí resekci ledviny, při níž se odstraní pouze nádor a zbytek ledviny zůstane zachovaný a nadále plní svou funkci.
Někdy ale lékaři musí přistoupit k tzv. radikální nefrektomii, při které odstraní celou ledvinu spolu s okolní tukovou tkání.
Výběr zákroku závisí na poloze a velikosti nádoru.
Bio a imunoterapie Pokud se při operaci podaří kompletně odstranit celý nádor, pak lékař pacienta pouze sleduje při ambulantních kontrolách. V případě, že není kompletní odstranění všech nádorových ložisek možné, mohou urologové pacientovi začít podávat biologickou léčbu. Ta může vést ke zpomalení růstu nádoru, čímž se pacientovi prodlouží život.
Někdo ale biologickou léčbu nesnáší, a tak je další možností aplikace imunoterapie.
Jejím cílem je ovlivnit imunitní systém a povzbudit jeho protinádorovou aktivitu.
Radiofrekvence Jak už bylo řečeno, chemoterapie a ozařování při léčbě nádoru ledvin neúčinkují, ale nádory menší než 4 cm mohou urologové léčit pomocí radiofrekvenční ablace. Při ní se pacientovi v narkóze zavede přes kůži jehlová elektroda přímo k nádorovému ložisku ledviny. Nádorové buňky se pak ničí za pomoci vysokofrekvenčních vln.
Může se ale stát, že nedojde ke zničení všech buněk a zákrok se musí opakovat, proto urologové tuto metodu volí u lidí, pro něž by operace představovala vysoké riziko.
Foto: Shutterstock
Komentáře