Za poslední desetiletí jsme si na tolik zvykli na heslo „pitný režim“, že jsme se mnohdy naučili pít, i když nemáme žízeň. Tělu to ale nesvědčí. Totéž platí, když se žízeň ozývá a neustává. Nadměrné pití signalizuje zravotní problém.

Velkou žízeň přirozeně dostaneme, když se zpotíme za velkého vedra nebo při námaze. Také hodně slané nebo sladké jídlo si vyžádá důkladné zapití. Jenže tím končí výčet možností, kdy je nadměrné pití přirozené.

Pokud se žízeň ozývá opakovaně znovu a znovu, pak to ukazuje na rozladění mechanismu, který sleduje správnou koncentraci různých látek v krvi. Tou nejčastější a nejznámější příčinou je cukrovka. Vedle ní ale existují další zdravotní potíže, které se hlásí vydatnou žízní.

Mohou to být léky

Než se začnete znepokojovat, podívejte se na příbalový leták léků, které užíváte. U některých se totiž mezi nežádoucími vedlejšími účinky objevuje právě nadměrné žízeň. Patří mezi ně především diuretika, používaná při otocích.

Podobný nežádoucí efekt mohou ale mít také antidepresiva a léky proti epilepsii.

* Nejčastější důvod: Psychika

Někdy stačí i zvýšený stres nebo nervozita, abychom opakovaně sáhli po sklenici vody. Stresový hormon kortizol navíc způsobuje suchost v ústech. Vydatné pití může být také čímsi jako nutkavým jednáním, které přináší dočasné uklidnění.

Objevit se může také při anorexii, kdy je reakcí na touhu po jídle a vnitřní neklid. Nadměrné pití z psychických důvodů může být dočasné a pomine, když skončí příčina stresu.

Pokud trvá déle, je vhodné lékařské vyšetření, protože žízeň a nadměrné pití patří také k typickým příznakům cukrovky. Rozdíl je v tom, že zde žízeň vyvolává častější močení, u cukrovky je tomu naopak. Jistotu ale přinese až laboratorní vyšetření.

Jak to řešit?

Bez léčby základního problému, tedy psychických potíží, to jde těžko. Lze zkusit přípravky s výtažky z třezalky, s tou ale opatrně, pokud berete jiné léky. Třezalka často ovlivňuje jejich účinek. Alternativou jsou doplňky stravy s meduňkou, chmelem nebo kozlíkem lékařským.

* Potíže s draslíkem

Draslík je pro hospodaření s vodou v těle velmi důležitý minerál. Vyrovnává vliv sodíku ze soli: Sůl vodu zadržuje, draslík urychluje její odvádění. Ovšem tak to funguje jen v případě, že je draslíku „tak akorát“.

Jenže množství draslíku nezáleží jen na tom, kolik ho máme v jídelníčku. Jeho hladinu v krvi ovlivňují také různé metabolické a hormonální poruchy.

Ty představují pro organizmus obvykle i další a větší rizika než samotné nadměrné pití, takže pokud problém trvá déle, je rozumné nechat se vyšetřit.

Co jíst pro dostatek draslíku?

Bohatým zdrojem jsou především banány a z příloh brambory. Hodně draslíku dodávají také zelené fazolky a obecně luštěniny, špenát, brokolice, z ovoce hlavně citrusy a meruňky.

Ale pozor: Strava bohatá na draslík je nevhodná při onemocnění ledvin. Naopak prospívá při cukrovce. Draslík je totiž nepostradatelný pro ukládání cukru ve svalech a játrech.

Pokud je ho v krvi málo, tělo mylně signalizuje, že potřebuje další cukr, ve skutečnosti mu chybí draslík.

* Hormonální poruchy

Na hospodaření s vodou v těle se podílejí i některé hormony, takže při žíznivosti bez zjevného důvodu, která přetrvává delší dobu, padá podezření i na hormonální poruchu. Týkat se může ledvin a nadledvin, štítné žlázy, případně některých částí mozku. V takovém případě rozladěnost hormonů nezpůsobuje pouze nadměrné pití.

– Že by mohlo jít o zvýšenou činnost štítné žlázy, na to ukazuje hubnutí i přes dobrou chuť k jídlu, ale také nervozita, nesoustředěnost a potíže se spánkem.

– Při poruše nadledvin se zhoršuje pleť a mění se vzhled – obličej a trup se nápadně zakulacují, zatímco paže a nohy zůstávají štíhlé. Porucha, která se označuje jako Cushingův syndrom, nutí k častému pití i močení, přesto se tvoří otoky.

* Diabetes, nikoli ale cukrovka

I to je hormonální porucha: Diabetes insipidus, česky úplavice močová. S cukrovkou, označovanou jako diabetes mellitus, ovšem nijak nesouvisí.

O co jde?

Příčinou je porucha funkce důležitého hormonu označovaného zkratkou ADH, který řídí zpětné vstřebávání vody z moči. Ta je pak velmi světlá a odchází ve velkém množství, což postižené obtěžuje, a to i v noci. Jiné problémy naštěstí nezpůsobuje.

Léčit se dá podobně jako cukrovka užíváním syntetického hormonu. To ale funguje jen v případě, že se přirozeného hormonu tvoří méně. Někdy je ale příčinou necitlivost ledvin na tento hormon a pak jeho užívání nemá smysl.

V každém případě prospívá jídelníček s omezením potravin hodně slaných a vyžadujících důkladné zapití. Naštěstí jde o chorobu poměrně vzácnou a navíc se často projevuje jen v mírné formě.

* Onemocnění mozku

Pocit žízně spouští právě mozek produkcí hormonu ADH, proto není divu, že poškození nebo onemocnění mozku může regulaci žízně narušit.

Zvýšená žíznivost po úrazu hlavy nebo při akutním infekčním onemocnění jsou proto varovným znamením, že mozek nemusí být v pořádku. Plíživě narůstající žíznivost může zase doprovázet vznik nádorů a cyst v mozku.

* Suchost v ústech

Žízeň může plynout i z prostého pocitu sucha v ústech. V extrémní podobě se to stává při autoimunitním onemocnění, kterému se říká Sjögrenův syndrom. Při něm dochází k tomu, že imunitní buňky napadají slinné žlázy a ničí je.

V ústech pak narůstá pocit sucha, který může dojít až do stavu, kdy bez doušku vody nelze rozžvýkat a spolknout sousto. Od jiných příčin žíznivosti se Sjögrenův syndrom liší tím, že nenutí pít velká množství vody, jen malé doušky, zato často.

Kromě slinných žláz bývají zasažené i slzné, takže sucho v ústech doprovází i pálení v očích. S těmi problémy je třeba se obrátit na imunologa, domáckými prostředky se zlepšit nedají.

Co vás čeká u lékaře?

Protože nadměrné pití vyvolávají poruchy v metabolismu a v produkci hormonů, tak hledání příčiny začíná laboratorním vyšetření krve a moči. Nezřídka se ukáže, že jde o neléčenou cukrovku.

Pokud hodnoty na cukrovku neukazují, zkouší se reakce těla na syntetickou variantu hormonu AHD, který řídí zpětné vstřebávání vody z moči. Není-li ani tento pokus úspěšný, pak následují specializovaná vyšetření, aby se objevila příčina.

Když pít, tak co vlastně?

* Za běžné situace je samozřejmě nejvhodnější čistá voda. Komu se zdá fádní, může sáhnout po jemně perlivé. Bublinky ovšem dráždí žaludek a jsou nevhodné hlavně pro lidi trpící pálením žáhy nebo jinými žaludečními potížemi.

* U minerálek záleží na koncentraci solí, které obsahují. Čím je vyšší, tím méně se hodí pro běžné pití.

Slabě mineralizované vody se doporučují k pití hlavně v horkých dnech, po vydatném pocení, fyzické námaze nebo při průjmových onemocněních, protože doplní ztráty minerálů.

* S ovocnými šťávami, džusy a nektary je to také složitější. Hlavním problémem je velký obsah cukru, z části ovocného, který tělo ukládá jako tuk. Proto je lepší tyto nápoje ředit vodou a ponechat je jako pochoutku, nikoli k pravidelnému hašení žízně.

Tip: Mnohem vhodnější je konzumovat celé ovoce, tím se podíl cukru sníží, navíc přibydou užitečné živiny a látky, které se do vylisované šťávy nedostanou. Ještě prospěšnější jsou vodnaté druhy zeleniny jako okurky a rajčata.

* A jak je to s kávou? Navzdory rozšířenému mýtu, že dehydratuje a nutí víc pít, odborné studie nic takového nepotvrzují. Jen první šálek poněkud zvýší tvorbu moči, ale tento efekt pak už nepokračuje.