O žádné jiné základní potravině se tolik nediskutuje, přitom stále není jasno: Prospívá mléko zdraví, nebo mu spíše škodí? Odpověď zní ano, prospívá, ale…

Kořeny dnešního dilematu kolem mléka tkví v dávné prehistorii a ukazují, nakolik se v tomto ohledu liší lidé evropského původu od většiny světové populace. Stalo se to někdy v mladší době kamenné, když tu vznikla původně vzácná genetická mutace.

Ta umožnila strávit kravské mléko i v dospělosti. Lidé s touto mutací tak měli větší šanci přežít zimu a hladomory. A nejen to, celkově zmohutněli a získali na fyzické odolnosti. Zkrátka tato mutace byla životně důležitá a tak výhodná, že se masivně rozšířila. Dnes chybí jen asi 10 % až 15 % lidí evropského původu.

Škodí, nebo prospívá?

Přesně tuto otázku si položili badatelé v německém Institutu Maxe Rubnera a zevrubně porovnávali výsledky více než 200 dlouhodobých studií, prováděných v různých koutech světa.

Zajímaly je samozřejmě prokazatelné dopady konzumace mléka a mléčných výrobků na zdraví. Došli k nečekaným závěrům, a to především ve vztahu ke zdraví srdce a cév.

Ačkoli se mléčný tuk a máslo stále ještě považuje za výrazný rizikový faktor, ze studií naopak vyplynula souvislost mezi vyšším konzumem mléka, sýrů a jogurtů a nižším výskytem mozkové mrtvice.

Spíše ochranný vliv má i u dalších srdečně-oběhových nemocí, vyššího krevního tlaku, cukrovky a rakoviny tlustého střeva.

Tajemství mléčného tuku

Jak může mléčný tuk, jehož hlavní složkou jsou tzv. nasycené mastné kyseliny, před jejichž konzumací jsme spíše varováni, vlastně prospívat zdraví?

Vědci nemají zatím jasnou představu, a to už jen proto, že mléčný tuk je velmi složitou strukturou, složenou ze zhruba 400 různých mastných kyselin, které se v obdobné sestavě nevyskytují v žádné jiné potravině.

O významu přirozeného mléčného tuku pro zdraví ovšem svědčí také zajímavý poznatek, který z porovnání studií vyplynul: Průmyslové úpravy jako odtučnění mléka nebo homogenizace vedly ke snížení zdravotních benefitů.

Klady a slabiny mléka

+ Dodává ideální bílkoviny

Mléčné bílkoviny přesně odpovídají potřebám lidského těla. Srovnávat se s nimi mohou jen bílkoviny vaječné.

– Obsahuje mléčný cukr

Právě ten je příčinou špatné stravitelnosti mléka u dospělých, kteří nezdědili zmíněnou mutaci. Znamená to, že jim chybí enzym, který mléčný cukr čili laktózu rozloží na její stavební části – glukózu a galaktózu. Když se do střev dostane laktóza vcelku, způsobí tam bouři.

Co je bezlaktózové mléko? Vyrábí se jednoduše tak, že se do mléka přidá právě zmíněný enzym a ten laktózu rozštěpí. Mléčný cukr tedy nezmizí, ale rozštěpený už nezpůsobuje trávicí potíže. Chuťově se toto mléko prakticky neliší od originálu.

Z bezlaktózového mléka se pak vyrábějí i jogurty a sýry. Je však dobré vědět, že jejich dlouhodobá konzumace se nedoporučuje lidem, kteří nesnášenlivostí laktózy netrpí vůbec nebo jen částečně.

Jejich schopnost trávit mléčný cukr by se do budoucna mohla zhoršit.

+ Podporuje účinek slunečního záření

To byla velká přednost, kterou genetická mutace umožňující trávení mléka s sebou nesla. V chladných a šerých evropských zimách nestačí sluneční záření zajistit potřebnou hladinu vitaminu D v těle. Jeho nedostatek pak oslabuje hustotu kostí, ale i imunitu.

Výpadek přitom může částečně nahradit právě mléko. Obsahuje jak vápník, tak i vitamin D a navíc i specifické bílkoviny, které podporují ukládání vápníku do kostí.

+ – Podporuje růst

Mléko přirozeně obsahuje rozmanité látky ovlivňující tělesné pochody jako enzymy a hormony. U lidí, kteří konzumují hodně mléka a mléčných výrobků, vědci objevili zvýšenou hladinu růstového faktoru v krvi.

Proto se soudí, že mléko v dětství podporuje vyšší růst. Vyloučit se prý ale nedá ani nepříjemná souvislost s výskytem akné kvůli obsaženým hormonům. V tomto případě lze vyzkoušet, jaký efekt bude mít omezení mléka na jídelníčku.

+ Zrychluje metabolismus

Je to díky látce příbuzné vitaminu B3, označované jako nikotinamid ribosid. Má urychlovat spalování energie při kaloricky bohatém jídelníčku. Tento účinek pak podporuje i vápník a vitamin D v mléce.

Při studii na izraelské Univerzitě Bena Guriona se ukázalo, že denní porce 180 ml mléka značně zvýšila efekt redukční diety, a to nezávisle na typu jídelníčku.

+ Snižuje riziko alergií

Skutečně – a to nehledě na fakt, že mléko samo je alergenem. Alergií na mléčnou bílkovinu trpí asi

2 % dětí a 1 % dospělých. Současně ale pití mléka snižuje riziko propuknutí jiných alergií. Nejvýraznější je tento účinek z mléka přímo z farmy, čím více je průmyslově zpracováno, tím je ochrana proti propuknutí alergií slabší. Jak je to možné?

Kromě mikrobů, které se do mléka dostávají při dojení, za tento efekt mléko zřejmě vděčí i tuku, ovšem v jeho původní podobě. Při zpracování ale tuk prochází pod tlakem tenkými tryskami, které ho rozbíjejí na menší částečky.

Výsledkem je mléko homogenizované, na jehož povrchu se už neusazuje smetana. Zřejmě se tím ale mění i působení tukových částic ve střevě, a tím i na imunitu.

+ Prospívá kuřákům

A to opět jedním z tuků, které mléko obsahuje. Odborně se mu říká konjugovaná kyselina linolová. U té se předpokládá, že zlepšuje dýchání u astmatiků, ale také kuřáků.

Je to tím, že snižuje podráždění dýchacích cest způsobené vdechováním cigaretového kouře a omezuje následnou zánětlivou reakci. Obsah tohoto tuku ale závisí na typu krmiva. Nejvyšší je v mléce krav z volné pastvy a v zimě krmených převážně senem.

Pak pomáhá i jedna sklenice mléka denně mírnit chronický zánět průdušek kuřáků. U stejných potíží vyvolaných jinou příčinou ovšem vědci žádný prospěch z pití mléka krav z volné pastvy nenašli.