Zařídit si před cestou včas všechna potřebná očkování nestačí. Dovolenou totiž mohou zkazit i na první pohled banální příčiny jako ochutnávka místních specialit nebo zapomenutý repelent. Na co si dát pozor?
Jednou z nejčastějších potíží, která vás donutí trávit čas v hotelovém pokoji místo pláže, je cestovatelský průjem. Ať už se mu podle místa, kam se vydáte, říká faraonova kletba nebo Montezumova pomsta, až v 70 % ho vyvolávají fekální bakterie, které se dostaly do jídla. Hlavní příčina je tedy zjevná, je jí špatná hygiena při přípravě jídla, zejména studených pokrmů, jako jsou saláty.
Ty mohou být znečištěny už při pěstování, pokud se fekálie používají jako hnojivo. Při nedostatečném omytí v kuchyni se pak bakterie v hotových salátech rychle pomnoží.
Mnohem vzácněji cestovatelské průjmy vyvolávají původce závažnějších nemocí jako salmonelóza nebo cholera.
Kde hrozí: Vyšší riziko cestovatelského průjmu představují z blízkých cílů především jižní a západní část Středozemí, tedy africké pobřeží, Libanon, Turecko. Z exotických cílů pak jižní Asie, Střední a Jižní Amerika a většina Afriky.
Nezvyklá strava
Průjmové potíže ovšem dokážou vyvolat i v zásadě neškodné nebo nepříliš škodlivé bakteriální kmeny a viry. Stává se to především lidem celkově oslabeným nebo trpícím jinou nemocí. Problém je v tom, že organismus musí reagovat na mikroby, na které není zvyklý. Pak se může stát, že trávicí trakt odpoví prudkou reakcí.
Přitom může jít o mikroby, které se na potravinách vyskytují běžně, takže místním lidem žádné potíže nepůsobí. Není to výsada ciziny, totéž platí to i obráceně, i my máme v našich krajích vybudovanou obranu vůči zdejším málo škodlivým mikrobům, s nimiž se běžně setkáváme.
Pro citlivé jedince mezi turisty mohou ale znamenat nepříjemnou epizodou pobytu u nás.
Roli hraje i stres
Ne vždy je cestovatelský průjem infekční, střevní potíže může vyvolat i stres spojený s odjezdem na dovolenou, změnou podnebí a časového pásma. V takovém případě stačí den nebo dva odpočívat a potíže se samy upraví.
První pomoc z toho, co je po ruce
Největším rizikem průjmů je rychlá ztráta tekutin a minerálů, což může způsobit zvláště za výrazného pocení v teplém počasí mnohem větší celkové potíže, než představovaly vlastní bolesti břicha a křeče. Rychlou pomocí jsou tzv. rehydratační nápoje, které se prodávají v lékárně. Ze zdrojů, které jsou běžně po ruce je můžete napodobit.
V 1 l čisté vody rozpusťte:
– 8 lžiček cukru (ještě lepší bude hroznový)
– 1 zarovnanou lžičku soli
– ¾ lžičky jedlé sody
Zapíjejte ovocnou šťávou nebo snězte banán.
Když není voda…
…pak velice praktickou pomůcku představují cestovní bezoplachové dezinfekce na ruce. Doporučuje se nosit je stále při sobě a použít před každým jídlem, i kdyby to byla jen zmrzlina.
Čemu se na cestách vyhnout
– saláty zeleninové i ovocné
– zmrzlina bez originálního továrního obalu
– voda bez originálního továrního obalu
– kostky ledu v nápoji
Pozor na komáry a mušky
Mohou přenášet nepříjemné infekce, a to nejen v tropických destinacích, ale i v oblasti Středozemního moře. Očkování proti nim neexistuje. Proto se nevyplácí podceňovat ochranu proti bodavému hmyzu. To znamená používat repelenty a spát pod moskytiérami. Večer, kdy jsou komáři nejaktivnější, je nutné oblečení s dlouhými rukávy a nohavicemi.
Infekce běžné kolem Středozemního moře
Řadu z nich přenáší bodavý hmyz. Dalším a záludným zdrojem mohou být místní pochoutky z nepasterovaného mléka, kravského, ovvčího i kozího. V Africe je zase třeba mít důsledně napaměti, že je nebezpečné koupat se v jakékoli jiné sladkovodní nádrži než v hotelovém bazénu, riziko parazitických červů ve vodě je totiž mimořádně vysoké. Týká se to i Egypta.
– Horečka papatači
Nákazu přenáší komár Phlebotomus papatas. Průběh je většinou lehký, 3 a 4 dny po bodnutí nemoc propukne horečkou, kterou doprovázejí silné bolesti především hlavy a za očima, ale i ve svalech a kloubech. Tím nemoc končí, obvykle ale po ní zůstává delší dobu trvající únava. Vzácně se po doznění příznaků nemoc znovu vrací v podobě zánětu mozkových blan.
– Legionářská nemoc
Vyskytuje se v celé Evropě, pod názvem „legionella“ ji známe i z tuzemska. Tato bakterie osidluje potrubí s teplou vodou, nakazit se tedy lze z vody z kohoutku, sprchy nebo i zapnuté klimatizace v hotelu. Ideální prostředí pro ni představují teploty mezi 20 – 45 °C, takže se může držet také ve vířivkách a jiných nádržích teplé vody. Nákaza začíná vdechnutím vodní páry s legionellou.
První projevy vypadají na horečnatý průjem, pak se ale přidává zápal plic.
Více ohrožení jsou lidé oslabení jinou nemocí nebo s poruchou imunity.
– Maltská horečka
Dnes ji najdete spíš pod označením brucelóza a je to infekce častá v celé oblasti Středomoří. Zdrojem je dobytek a nejběžnějším způsobem nákazy u turistů je ochutnávka nepasterovaného mléka, zvláště ovčího a kozího, přírodních sýrů a dalších místních specialit, které se ze syrového mléka připravují. Nemoc má delší inkubační dobu, propuknout může až 4 týdny po nakažení.
Onemocnění typicky začíná horečkou, která několik dní stoupá, pak postupně klesá a tento cyklus se opakuje. Potrápí vás i nechutenství a pachuť v ústech, malátnost a bolesti.
Závažnost choroby je velmi proměnlivá, protože infekce může napadnout jakýkoli orgán, nejčastěji ale postihuje trávení.
– Západonilská horečka
Je to viróza, kterou přenášejí komáři. Průběh může být velmi lehký a bez příznaků, případně se podobá lehčí chřipce s náhlou horečkou a silnými bolestmi hlavy. Na hrudníku a pažích se může vytvořit vyrážka, jiné komplikace jsou vzácné.
– Nové nebezpečí – horečka dengue
Horečka dengue není novou nemocí, ale infekcí, která se díky rozvoji turistiky a oteplování podnebí se rozšiřuje z tropů do nových oblastí. Při nekomplikovaném průběhu připomíná pravou chřipku s vysokými horečkami a vyrážkou na trupu. V horším případě se následuje další fáze s krvácivými projevy. Ty mohou vést k těžkému šoku a může dokonce vést k úmrtí.
Proti horečce dengue neexistuje očkování ani cílená léčba, jedinou prevencí je důsledná ochrana proti komárům, kteří původce nemoci přenášejí.
– Schistosomóza
Původcem jsou miniaturní červi (motolice), kteří se hojně drží ve sladkovodních jezerech a nádržích, narazit na ně můžete zejména při dovolené v Egyptě a dalších severoafrických státech. Do těla se dostávají velmi rychle tím, že provrtají kůži a pak putují do míst, kde se usadí. Zpočátku způsobí jen svědivou vyrážku na poškozené kůži.
Až za několik týdnů pak následují horečky s průmy, bolestmi břicha a svalů a suchým kašlem. I když ustanou, po delší době měsíců až let infekce pokračuje specifickými potížemi podle typu motolice. Některé napadají močové útrojí, jiné poškozují střeva, slinivku, játra, plíce, ale i mozek. Jedinou ochranou je důsledně se v těchto krajích vyhýbat sladkovodním nádržím.
Pro léčbu se používají přípravky proti parazitům.
– Vzteklina
Vyskytuje se na Balkáně i v severní Africe. Nákaza se přenáší slinami, takže nemusíte být přímo pokousaní, stačí se dotknout srsti nemocného zvířete. Vzteklina se projeví až 1 až 3 měsíce od nákazy. Nemoc začíná teplotou, slabostí, bolestmi hlavy či nechutenstvím. V průběhu několika dalších dnů dochází k záchvatům halucinací, zmatenosti, typický je strach z vody a křeče polykacích svalů.
Bohužel naděje na přežití je velmi nízká. Po nechtěném incidentu s místním psem se proto nechte okamžitě naočkovat.
To stačí, aby se nemoc vůbec neprojevila.
Reakce při opalování
Říkává se jí Mallorca akné a viníkem ve skutečnosti bývá kosmetika nebo opalovací přípravek. UV záření může s některými složkami reagovat a vytvořit dráždivé sloučeniny. Ty pak spustí zánětlivou reakci, kdy se vytvoří vyrážka podobná akné. Častěji se tomu stává u mastné pleti a za použití mastné kosmetiky.
Jistou obranou je tedy vyzkoušet lehčí kosmetické přípravky a ochranné krémy na bázi gelu, kde je riziko dráždění menší.
Text: Lenka Korandová, foto: PX FUEL
Komentáře