Kýla čili hernie je nepřirozené „vycestování“ (vyhřeznutí) orgánu nebo tkáně z vnitřku tělní dutiny.
Nejčastěji jde o kýlu břišní, při které dochází k proniknutí vnitřních orgánů (většinou střev) oslabeným místem (tříselným kanálem, pupkem, nebo jizvou) z břicha ven. Projevuje se na pohmat měkkým vyklenutím kůže v třísle nebo na břiše.
Jak vzniká
Kýlu lze získat kdykoliv během života nebo se s ní už narodit. Vyhřeznutí orgánů z břišní dutiny může nastat v případě, že došlo k nějakému poškození břišní stěny, anebo k oslabení její pevnosti.
Nejčastěji vzniká v místech, která jsou k tomu svým anatomickým určením víc náchylná. Většinou jde o kýlu tříselnou, pupeční, anebo o kýlu v jizvě po operaci.
Riziko zvyšuje obezita a oslabení břišních svalů, důležitou roli hraje i zesílení tlaku v břiše. K němu dochází třeba při zvedání těžkých předmětů, ale i při kašli, kýchání nebo vylučování stolice.
K rizikovým faktorům v tomto případě patří zácpa, těhotenství nebo nitrobřišní nádor.
Kde se objeví
Orgány mohou ze svého přirozeného stabilního uložení uvnitř břišní dutiny „vycestovat“ v podstatě kamkoliv do všech směrů. Kromě kýly na povrchu břicha známe i kýlu brániční, pánevní nebo bederní.
Uvnitř vyklenutí břišní kýly bývá nejčastěji vysunuté tlusté nebo tenké střevo či jen předstěra – plochá, široká řasa kryjící pobřišnici.
Jak se projevuje
Projevy kýly se značně liší podle její velikosti. Malá kýla na sebe upozorní jen pocitem tlaku při zakašlání nebo zvedání těžšího břemene. Velká kýla naproti tomu může bolet i v klidu a viditelně vyboulovat tříslo nebo břišní stěnu.
Při zvýšení tlaku uvnitř břicha se kýla ještě víc vyklene. Bouli a její obsah lze u volné kýly jemným tlakem zatlačit zpátky do břicha. To se však nepodaří v případě srůstů nebo uskřinutí kýly.
Uskřinutí kýly…
Tato situace patří k náhlým příhodám břišním a vyžaduje urychlenou chirurgickou léčbu. Bez ní je postižený ohrožen na životě. Při uskřinutí kýly dojde k pevnému uvěznění jejího obsahu mimo břišní dutinu.
Utlačí se přívodní cévy a střevo začne strádat nedostatkem krve. Projeví se to výraznou bolestí. Může se přidat celková nevolnost a zvracení. Kýla se zvětší a kůže nad ní je napnutá.
Jak se potvrdí
Základem pro určení kýly je pečlivé chirurgické vyšetření. Chirurg při něm hodnotí napětí břišní stěny a případné příznaky provázející uskřinutí kýly.
Vyšetření se obvykle provádí ve stoje – kvůli posouzení velikosti kýly pacient „zatíná“ a povoluje břišní stěnu, kašle nebo sedá do dřepu. K diagnóze obvykle stačí popis obtíží (anamnéza) a jednoduché vyšetření pohledem a pohmatem.
V případě potřeby lze k zobrazení obsahu kýly použít i ultrazvukové vyšetření. K diagnostice některých druhů kýl přispívá i rentgenové vyšetření nebo zobrazení pomocí počítačové tomografie.
Jak se kýla léčí
U malých kýl se zavádí konzervativní léčba. Spočívá v zatlačení obsahu kýly zpět, omezení zátěže břišní stěny a nošení tzv. kýlních pásů. Tato opatření však kýlu nevyléčí. Připravte se, že vás dřív či později čeká operace.
K té je vhodné přistoupit, dokud ještě kýla není uskřinutá. Chirurgického zákroku se nemusíte bát. V celkové nebo místní anestézii operatér krátkým řezem otevře kýlní vak, vrátí jeho obsah zpět do břicha a místo průniku břišní stěnou zašije.
Někdy se ke zpevnění břišní stěny používá i speciální síťka. Operaci lze provádět i laparoskopicky. Ani úspěšná operace kýly však ještě neznamená, že jste se problému zbavili navždy. Někdy dochází u tříselných kýl k obnově, obvykle na druhé straně.
Jak se kýle vyhnout
Zaručená rada, jak se vyhnout kýle, neexistuje. V prevenci snad může pomoci přiměřené posilování břišních svalů, rozhodně se vyhněte zvedání příliš těžkých předmětů. Udržujte si optimální tělesnou hmotnost.
Už 10–15 % kg nadváhy významně zvyšuje riziko vzniku kýly. Stejně tak se ale vyvarujte příliš rychlé ztrátě hmotnosti. Drastická dieta a nadměrný váhový úbytek připraví organizmus o cenné bílkoviny a vitaminy. Svaly zeslábnou a to se projeví i na pevnosti břišní stěny.
Text: Mariie Šrámková, foto: Shutterstock
