Častá otázka, že? Zvlášť teď, na začátku prázdnin, kdy se hekticky chystáme na dovolenou. Nebo zavařujeme jako o život…
Pohoda ale předpokládá také mít chvilku pro sebe a občas si v hlavě přebrat, že i náš náročný život přináší světlé chvilky. A v těch můžete cítit pohodu, ba dokonce štěstí.
Štěstí, co je to štěstí? Podle literátů je to jen muška zlatá, podle psychologů je definováno jako převaha pozitivních emocí nad negativními, čili jako stav opačný depresi.
Životní spokojenost je základ
Ano, pokud totiž hodnotíme vědomě vlastní život jako celek, nejčastěji používáme termín „životní spokojenost“ pro vyjádření osobní pohody. Ta úzce souvisí se spokojeností s rodinou, přáteli, pracovním prostředím, sociálním postavením a ekonomickým postavením. Zároveň součástí osobní pohody je i kladné sebehodnocení.
Co ovlivňuje naši osobní pohodu?
Začneme zdravím, neboť každý z nás si jistě dokáže představit, že zejména vleklé zdravotní potíže mohou značně znepříjemnit člověku život. Zajímavé však je, že podle výzkumů se celková životní spokojenost těžce nemocných a zdravých lidí liší jen mírně.
Tato skutečnost je připisována schopnosti lidí aktivně zvládat zátěž pomocí strategií, které pomáhají člověku od potenciální hrozby odklonit pozornost či snížit význam hrozícího rizika.
Peníze a zas jen peníze
Omyl, ani naše ekonomická situace osobní pohodu celkově příliš neničí.
Podle zjištění psychologů jsou sice příslušníci bohatých národů o něco spokojenější než příslušníci národů chudých a v chudých zemích je souvislost mezi osobní pohodou a finanční situací o něco výraznější, ale osobní příjmy nevedou zákonitě k vyšší spokojenosti
Důležitější je práce
Daleko významněji ovlivňuje naši osobní pohodu to, zda máme práci a zda jsme v ní spokojeni. Je to logické, trávíme v ní podstatnou část času, a proto nám slouží k uspokojení z vlastní seberealizace, sociálních kontaktů a naplnění pocitu životního smyslu. Podstatný je také ekonomický efekt.
Boduje vyšší vzdělání
Ti z nás, kteří mají vyšší vzdělání, jsou údajně spokojenější než ti, kteří trávili ve školních lavicích o poznání méně času a dosáhli nižšího vzdělání. Tento vliv se uplatňuje zprostředkovaně.
Znamená to, že lidé s vyšším vzděláním získávají lepší zaměstnání a jsou i lépe finančně hodnoceni. Hlubší vzdělání člověka vybavuje i určitým filozofickým nadhledem při zvládání životních obtíží.
Text: Ivana Klimtová, foto: Shutterstock
