Vypadá to jako hloupá otázka, ale ono to s tím, čím jídlo zapíjíme a jakým množstvím tekutiny, není zase tak jednoduché.

Zvyklosti v kombinování jídla a pití nejsou všude stejné. Jsou ovlivněné regionem, ve kterém žijeme i národními zvyky. Například v české kuchyni patří ke guláši pivo, v maďarské, ale třeba i ve Francii zase víno.

Sladké limonády kolového typu, které se tak rozmohly, se začaly ve velkém konzumovat s rozšířením rychlého stravování ve fast foodech. A ty bohužel cílí hlavně na mladé.

Přitom konzumace slazených nápojů, zejména v dětském a adolescentním věku, představuje riziko nadváhy, kterou si dítě ponese do dospělosti.

Zajímavé je, že právě tak se z dětství do dospělosti už léta přenáší tvrzení, že k jídlu se nemá pít, případně jen v minimálním množství, aby se neředily trávicí šťávy. Je to ale přesně naopak.

Pro dobré zpracování jídla potřebujeme dostatek tekutin jak před jídlem, tak během jídla, případně i po jídle.

Kolik vypijeme?

O tom, kolik máme vypít, se vedou spory a objevují se i extrémní názory, které mohou být člověku nebezpečné. Jistě jste si všimli, že se množí řady těch, kteří považují nadměrné pití vody za zdravé, neboť prý se tak hydratuje tělo a vyplavují toxické látky.

Už vám ale neřeknou, že se zároveň vyplavují i minerály a vitamíny. A jak je to tedy s pitím a jídlem? V průběhu hlavního jídla je obvyklé vypít 400–500 ml nápoje, při slavnostních hostinách s předkrmy zhruba 800 ml.

Hodně také záleží na tom, o jaké jídlo jde, jestli o polévku, omáčku, nebo suché smažené jídlo. Pokud konzumujeme stravu s vyšším podílem vody, například zahajujeme řidší polévkou, můžeme počítat s menší dávkou tekutin k pití.

V současném stravování formou rychlého občerstvení jde však spíše o suchou stravu, často se smaženými či pečenými pokrmy, které vyžadují častější popíjení. Průběžné zapíjení soust nám pak umožní zajistit v žaludku žádoucí řidší konzistenci rozžvýkané potravy.

Jen tak ji žaludek dokáže úspěšně promísit s žaludeční šťávou a dostatečně řídkou pak odesílat k dalšímu trávení do střeva.

Jaké nápoje jsou nejlepší?

Podle nutriční terapeutky Mgr. Tamary Starnovské je hlediska stravitelnosti významnější dostatek tekutin než jejich druh. Samozřejmě je nejlepší pramenitá voda, ale vhodné jsou i minerálky, jen se to s nimi nesmí přehánět.

U těch více mineralizovaných najdete doporučené denní množství na etiketě. Nahořklý a jemně perlivý nápoj, tedy například pivo, vyhovuje k těžkým a tučným jídlům. Velký pozor bychom ale měli dát na tvrdý alkohol.

Existují sice pověry, že pomůže rozpustit tuky a zařídí, aby člověku nebylo po jídle těžko, jenže panák na vytrávení je ve skutečnosti velmi rizikovým nápojem.

Pokud ho totiž zkombinujeme s tučným nebo smaženým jídlem, může jít o poslední kapku před rychlým převozem do nemocnice s akutní pankreatitidou. Pro pocit lepšího trávení se daleko více hodí nahořklá káva bez mléka nebo slabý čaj.

Co k ovoci a zelenině?

Většina plodů je tvořena z 90 % vodou, takže díky jejich konzumaci bude bohatý na vodu i náš jídelníček. I tady je však pitný režim důležitý. Ovoce i zelenina obsahují mimo jiné také vlákninu, zejména rozpustnou.

Ta působí jako prebiotikum, tedy živná půda pro tělu prospěšné mikroorganismy, které se nacházejí v tlustém střevě a které mají velký význam pro naši imunitu. Vláknina také pomáhá snižovat hladinu krevního cukru i cholesterolu.

Váže vodu, v trávicím ústrojí bobtná a zvětšuje svůj objem (až čtyřicetkrát), žaludek se rychleji zaplní a vysílá signál, že už je zasycený. To znamená, že pocit sytosti přichází po relativně menší porci jídla. Vyšší podíl vlákniny znamená také větší potřebu tekutin, ale ne vždy.

U běžných druhů ovoce a zeleniny (např. jablka, jahody, hrušky, mrkev, papriky, květák) pokryje voda v nich obsažená potřebu současně přítomné vlákniny.

U některých druhů, kde je vlákniny více (např. lilek, kedlubna), už je potřeba tekutiny přidávat.

Pokud jsou součástí jídelníčku i luštěniny a celozrnné varianty potravin, potřeba tekutin se také zvyšuje.

Jak pít správně?

Pijte dostatek tekutin v průběhu celého dne (nemyslíme tím ale neustálé bezmyšlenkovité upíjení z PET lahve, které je spíš na škodu).

Před začátkem jídla vypijte zhruba 100 ml vody, v případě trávicích obtíží minerální vodu z léčivého karlovarského pramene.

Slazené nápoje dodávají energetickou hodnotu a ovlivňují chuť jídla, proto už děti naučte pít neslazenou vodu.

Při kombinacích jídla s pivem volte raději jeho nealkoholické varianty.

Pozor na předávkování

I vodou se dá předávkovat. Zejména pokud uvěříte tvrzení, že čím více pijete, tím bude váš organismus hydratovanější a budete zdravější a krásnější. Přitom právě přehnané pití může být horší než dehydratace.

Při nadměrné konzumaci tekutin ledviny nestíhají filtrovat vodu a krev je příliš zředěná. Následují bolest hlavy a nevolnost, někdy také zvracení, dezorientace, blouznění a nakonec ztráta vědomí. V poslední fázi se dostavují křeče a zástava dechu.