Vyhlášený bavič, ale hlavně herec. A také člověk, kterého trápí špatné mezilidské vztahy, neúcta, netolerance, závist. Právě před těmito „neduhy“ utekl s rodinou na pár let za Velkou louži. Dnes říká: „Může se stát, že to nevyjde. Nevadí. Důležité je to zkusit.“ Vyrostl v Chrasti u Chrudimi, se sestrou Vendulou, která je o tři roky starší. Tatínek námořník se plavil na zaoceánských nákladních l

Kdysi v seriálu Hop, nebo trop předvedl, že na lyžích to fakt umí. Hrál v něm sportovního nadšence, místy až šílence. Ve skutečnosti to ale u něj se sportem není tak žhavé, tedy až na ty lyže – na těch vyrostl, a celoživotní fandění fotbalovému týmu z Teplic. Holt kluk od Krušných hor. Jako místo narození uvádí Ústí nad Labem, dětství však prožil v nedalekém Chlumci. Krušné hory na dosah, a tak n

Kluk z vesnice, který snil o tom, že bude létat. Dnes hraje divadlo, točí populární seriály, a když má čas, tak skutečně létá, byť „jen“ tzv. ultralightem neboli ultralehkým letadlem. Na prvním místě je však pro něj rodina. Filip pochází z obce Bezno nedaleko Mladé Boleslavi a má o pět let starší, mentálně postiženou sestru Evu. Maminka pracovala v mateřské školce, tatínek je úředník. „Odjakživa

Narodil se v Brně, v Praze se stal hercem a v kanadském Vancouveru psychoterapeutem. Tam se stará o seniory a tady dělá radost nám, svým divákům. Hraní ho začalo bavit jako školáka a brzy nato už byl členem dětského sboru brněnského Divadla Husa na provázku. O tom, že by se hercem skutečně stal, ale tehdy příliš neuvažoval. Chtěl být lékařem, chtěl pomáhat lidem. Představoval si, že půjde po zákl

Míval to napůl – od dětství miloval malování a zároveň ho přitahovalo divadlo. Dnes žije, jak sám říká, bez rozvrhu hodin. A hlavně maluje. V Čechách a nebo ve Francii. Také létá za dceřinou rodinou do Států. A mezitím načítá audioknihy… Narodil se na Moravě, v Lipníku nad Bečvou, krátce po druhé světové válce a v rodině byl benjamínek. Vyrůstal s bratrem, který byl o šest let starší. „Sestru jse

Bývalý kulisák, a ne ledajaký! Herec. Divadelní režisér. A také nadšený motorkář, který na malém skútru drandí v zimě v létě. Otec tří dcer, které má s choreografkou Janou, co kdysi tančila v Amadeovi. „Krasavice!“ říká o ní dodnes. Když se jeho rodiče brali, tak on se jmenoval Plecháč a ona Železníková. On už Plecháč být nechtěl, protože se mu smáli, ale přijmout příjmení po budoucí manželce,

Hraje divadlo. Maluje obrázky plné klidu a lásky a starých časů. Sbírá babičkovské rady. Pečuje o zahradu. Raduje se z rozrůstající se rodiny. Pro spoustu televizních diváků je však díky seriálu Ordinace v růžové zahradě hlavně bezdomovkyní Jolanou Lepařovou. Je rozená Pražačka. Její rodiče se záhy rozvedli a ona pak žila u babičky a dědečka a k rodičům, jednomu či druhému, chodila na návštěvy. „

Po neutěšeném dětství se na umělecké škole zamilovala, pak vdala. Za čas dítě a pak rozvod. A potom řada mužů, které do svého života s láskou přijímala, aby je z něho za kratší či delší dobu se zklamáním vykazovala. Dnes je spokojená. I díky meditacím… Jak už naznačeno, Světlana Nálepková nepatří k těm, kdo považují dětství za nejšťastnější část svého života. Její otec byl vysoce postavený důst

Přemýšlivý. Cílevědomý. Otevřený. Nejistý. Výbušný. Vstřícný. Pokorný. Trpělivý. Tvrdohlavý. Svůj! Mladý herec, který hlavně nechce být jen synem svých rodičů. „Pro mě bylo vždycky naprosto zásadní dělat věci po svém.“ Pradědeček z máminy strany bydlel ve francouzském Camarque. Jídelnu měl prý tyčí rozdělenou na stáj pro koně a na část pro lidi, kde se jedlo. Druhý praděda byl houslista. Dědeček

Královna české filmové komedie, která ale právě tak skvěle natočila třeba film Ucho nebo seriál Přítelkyně z domu smutku. Milující máma a babička, výborná kuchařka a chalupářka, která ne a ne odpočívat. A je to tak dobře. Narodila se v pražské Libni. „Mí rodiče byli podvraťáci. A to jsou nejchytřejší psi! Takže já jsem ze dvou podvraťáků, oba dva byli nemanželský.“ Otec František byl truhlář. Za