Všichni chceme pro své děti to nejlepší. Jen se názory na to, co je tím nejlepším, někdy zásadně liší. A protože jde o děti, vstupují do hry i velké emoce. Tím se ze záležitosti kdysi tak běžné, jakou bylo očkování, stal problém, kvůli němuž se válčí a soudí.

Ale protože chceme pro děti všichni to nejlepší, pojďme se pokusit podívat na argumenty zastánců i odpůrců očkování, odborníků i laiků co možná nestranně a bez předhazování, že „ti druzí“ mlží a překrucují.

V tomto článku proto najdete srovnaná některá obecně dostupná fakta, závěr si z nich už každý musí udělat sám. A začneme od příčiny – nemoci.

Proč se očkuje?

Protože očkování dává náskok v souboji s nemocí, v tom je princip jeho účinku. Funguje to takto: Jakmile se do těla dostanou antigeny, což jsou původci nemocí, tělo při prvním kontaktu s nimi vytváří nejen protilátky, ale také tzv. paměťové buňky.

Ty pak dokážou identifikovat stejný mikrob, pokud se tělo s infekcí později setká. Díky této identifikaci začne imunita okamžitě vyrábět protilátky k likvidaci škůdce.

Okamžitě je podstatné, protože jinak k tomu potřebuje dny a třeba i dva týdny a nám utíká čas. To je v případě smrtelných nemocí jako tetanus dost důležité. Nemoc pak nemusí vůbec vypuknout, naše obranyschopnost ji díky paměťovým buňkám zarazí v zárodku.

Není to bez rizika

Že očkování brání šíření infekcí, mezi nimi nemocí smrtelných a děti hendikepujících na celý život, asi nepopírá nikdo. Dohady se vedou kolem přídatných látek a nežádoucích reakcí. Co na to odborníci?

Ti říkají, že po zhruba 50 letech plošného očkování jsou dnešní vakcíny nesrovnatelně šetrnější než srovnatelné očkování, které dostávali jako děti jejich rodiče nebo prarodiče.

Diskutovaná hexavakcína podle odborníků zaměstnává imunitní systém miminka v prvním roce života ne více než na jednu desetinu procenta.

Nežádoucí reakce

Podle odpůrců očkování jsou nežádoucí účinky dokladem škodlivosti vakcín.

To není přesné, nežádoucí reakce se mohou objevit a také objevují po podání jakéhokoli léčiva, od běžných přípravků na snížení teploty až po narkotika pro celkovou anestézii, vakcíny v tom nejsou výjimkou.

Nulové nežádoucí reakce jsou u léčivých látek chimérou, neboť vždy do hry vstupuje ještě imunitní systém. Pokud je dispozičně zatížený, může rozběhnout nechtěné procesy.

Je to vzácné, ale nastat to může u všech schválených léčivých látek, dokonce i u bylinných přípravků.

Kdy pozor

Co se ale dá předem vytipovat, jsou děti s vyššími předpoklady k takové reakci po očkování. Týká se to především – i když ne stoprocentně – dětí nedonošených, opožděných v tělesném vývoji a oslabených.

Oslabení přitom může být jak dlouhodobým následkem obtížnějšího vývoje po předčasném porodu, tak i momentální indispozice jinak zdravého miminka. A tady je nesmírně důležité, aby si maminka dítěte před blížícím se očkováním bedlivě všímala.

Známky nachlazení se mohou projevit jen větší plačtivostí nebo špatnou náladou. Takže je nutné dávat pozor, zda v rodině není nechlazení nebo jiná přenosná nemoc, a s pediatrem se domluvit, zda raději očkování neodložit.

Od začervenání až k obrně

Podle odborníků postihují nepříjemné reakce na očkování jen nanejvýš několik dětí ze sta. Může to být jen mírné začervenání a otok v místě vpichu nebo celkové reakce se zvýšenou teplotou, malátností, bolestmi či podrážděností, které rychle pominou.

Závažné reakce jsou velmi vzácné, ale pak je nutné rychle volat lékaře. Varujícím signálem je teplota přes 39 °C, velký otok v místě vpichu, křeče, neutišitelný pláč.

Doporučujeme: Pokud u vašeho potomka dojde k jakékoli nežádoucí reakci po očkování, můžete ji hlásit nejen lékaři, ale také Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv, který se jí musí zabývat.

Na webu SUKL.cz najdete hned na úvodní stránce nabídku Hlášení pro SUKL, kde se pak „proklikáte“ k elektronickému formuláři. Hlášení musí podat i dětský lékař, ale souběžně to můžete udělat i vy.

Přídatné látky

Právě o těch se bouřlivě diskutuje, jde o látky obsahující rtuť a hliník, jedovaté a škodlivé pro nervový systém. Proč je vlastně používají?

Rtuť sloužila jako stabilizátor ve formě látky zvané thiomersal ve vakcínách už od 30. let minulého století a už nějakou dobu je na ústupu, z běžných vakcín má být nyní pouze v očkovací látce proti japonské encefalitidě.

Hliník se používá ve formě solí a má za úkol zvýšit „všímavost“ imunitního systému vůči očkovací látce. Tyto soli tělo poměrně rychle vyloučí močí, během 24 hodin odejde asi polovina, zbytek pak v následujících asi 3 týdnech.

Malé stopy, které v těle zůstanou, se usazují ve tkáních, hlavně kostech a svalech, kam se ukládá i hliník, který se do těla dostává s jídlem. Průniku hliníkových solí do mozku má bránit jejich špatná rozpustnost.

Jinak by způsobil otravu centrálního nervového systému. Nepatrné množství a nerozpustnost ve vodě tomu má ve vakcínách bránit.

Svoboda volby

Přístup k očkování není po světě, dokonce ani v Evropě jednotný. Zatímco v sousedním Německu a Rakousku není žádné očkování ze zákona povinné, jen doporučené, ve Velké Británii mají podobné schéma povinných očkování, jaké platí u nás.

Povinná jsou některá očkování též ve Francii. Zajímavé je, že Německo sice dává rodičům svobodu volby, přesto je tam kolem 90 % dětí proočkovaných doporučenými vakcínami.

Možná je to také tím, že tam rodiče dostávají konkrétní a přesné informace, jaké riziko která infekční nemoc představuje.

Jak je tomu u nás: Do povinného očkovacího kalendáře nejmenších dětí patří hexavakcína, která chrání děti proti záškrtu, černému kašli, invazivním infekcím způsobeným Haemophillus influenzae b (bakterie, která způsobuje např. meningitidu, zánět příklopky hrtanové či zápal plic), dětské obrně, žloutence typu B a tetanu.

Proti žloutence typu B se očkuje, neboť u dětí v raném věku značně zvyšuje nebezpečí pozdější rakoviny jater, navíc se až v 90 % případů stávají chronickými přenašeči nemoci.

Druhou povinnou očkovací látkou je MMR vakcína proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím.

Odpor vůči MMR

Právě tato vakcína byla podezřívána z vlivu na vyvolání autismu u malých dětí, což vedlo k poklesu proočkovanosti v zemích, kde není povinná.

Následek se dostavil, mezi roky 2009 a 2011 vzrostl o 500 % počet případů spalniček, které mají z trojice těchto infekcí pro děti nejvážnější následky, pokud dojde ke komplikacím.

Ve vyspělých zemích na spalničky umírá jedno až tři děti z tisíce, v rozvojových zemích pět až patnáct procent nemocných.

Letos v dubnu vypukla epidemie spalniček ve Vietnamu, kde je většina dětí proti této nemoci neočkovaná kvůli dřívějším problémům s vakcínami. Při epidemii onemocnělo asi 8500 dětí, 114 na komplikace zemřelo.

Fotoreportáž z epidemie si lze prohlédnout na https://hbockovanie.blogspot.sk, příspěvek z 21. dubna 2014.

Tip: Aktuální informace o výskytu infekčních nemocí u nás najdete na webu Státního zdravotního ústavu.

Tam se dá vyčíst, že letos prudce vzrostl počet případů planých neštovic, oproti předešlým letům přibylo spalniček, ale nikterak dramaticky, a také dávivého kašle.

Spalničky a autismus

1. S názorem, že očkování může vést k rozvoji autismu, přišel v roce 1998 Angličan Andrew Wakefield.

Jeho studie o vlivu očkování vakcínou proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím na autismus u 12 dětí byla později vyvrácena s tím, že šlo o práci nečestnou a prezentovanou se záměrem manipulovat s veřejným míněním.

Současně mu byl za neetické jednání a zneužití znalostí odebrán lékařský diplom. Samotný názor se ovšem mezitím mezi rodiči malých dětí uchytil a je jedním ze základů odmítání očkování.

2. Nejrozsáhlejší protinázor byl zveřejněn letos v dubnu, šlo o výsledek studie provedené univerzitou v Sydney, ale zahrnující též děti evropské a asijské.

Sledováním jednoho a čtvrt milionu dětí dospěli k závěru, že není žádná souvislost mezi očkováním vakcínou MMR a autismem a že na rozvoj autismu nemá vliv ani obsah rtuti ve vakcínách. Studie zahrnula i očkování proti záškrtu, tetanu a černému kašli.

3. U autismu panuje názor, že jde o onemocnění na genetickém podkladu, které může vyvolat velká zátěž. A tou může být očkování stejně jako onemocnění s vysokými horečkami. Při rodové zátěži se proto poraďte s odborníky na očkování.

Kdy tělo očkování nezvládne

Kvůli těžkým zdravotním poruchám jsou některé děti z očkování vyňaty zcela nebo částečně. Posouzení provádí specializované pracoviště, kam vás doporučí dětský lékař.

Týká se to dětí s poruchami imunity, neurologickými onemocněními, některých alergiků a dětí se závažnou celkovou reakcí po předchozím očkování.

A ještě dodatek

Při hledání informací pro a proti očkování narazíte i na častý argument, že za výrobou a prodejem vakcín je především finanční zájem farmaceutických firem. To je nepochybně pravda.

Medicína je komerční, a to nejen ta klasická, ale i alternativní, v tom mezi oběma přístupy ke zdraví není rozdíl, jen si pořizujete klasické nebo alternativní přípravky, v případě alternativních praktiků též návštěvy.

Tím spíše je třeba zvažovat střízlivě, jak rozumným způsobem pečovat o zdraví své i svých dětí.

Text: Lenka Korandová, foto: Shutterstock