Je k životu nezbytná. Potřebujeme ji každý den. Ale zase ne moc. Nesnaží se změnit jídlo, jen podpoří jeho chuť. Když se užívá správně, nevyčnívá, ale je přirozenou součástí pokrmů.
Pan král se v pohádce na Marušku rozzlobil. Obyčejná sůl… Nerost, kterého má každý dost! Ale sůl rozhodně není obyčejná. Umíte si vybrat z toho, co trh nabízí? A víte, jak správně solit?
Pořiďte si sbírku
Tato rada platí doslovně. Vyzkoušejte různé typy soli. Nakupte si jich do své kuchyně víc a zkoušejte jejich různé chutě. Protože sůl není jen ta jedna jodidovaná, kterou najdete na pultech každého obchodu.
I když je prakticky každá sloučeninou NaCl (chloridu sodného), existuje více druhů, nejen podle způsobu těžby, ale i podle lokalit, odkud nerost pochází.
Pokud totiž není sůl čištěna, vedle chloridu sodného v sobě skrývá promile dalších nerostných látek, které se v konkrétní lokalitě nacházejí. Připravte se však na rozdílné (velmi rozdílné) ceny jednotlivých druhů.
Odkud se tu vzala
„Sůl se rodí z nejčistších rodičů, slunce a moře,“ pronesl řecký filozof Pythagoras. A je tomu tak, i když se některé druhy těží ze solných dolů. I tam se v dávné minulosti dostaly z moře.
* Mořská sůl může mít šedé zbarvení, které prozrazuje, že není rafinovaná. Přirozeně obsahuje kolem 0,5 – 5 mg jodu na kilogram podle místa těžby.
* Z dolů se kamenná sůl získává dvojím způsobem. Tím prvním je klasická těžba, druhým (levnějším) způsobem se vrty do podzemí vpouští voda, vzniklý solný roztok se čerpá zpět na povrch, kde se následně odpaří a zůstane sůl.
* Z pákistánských hor Pandžábu pochází himálajská sůl. Typická je svou růžovou barvou, která vznikla příměsí sloučenin železa. Může obsahovat až 84 minerálních látek a stopových prvků. Kromě již zmíněného železa třeba hořčík, vápník, fosfor, selen, jód…
* Místo moře řeka? Ano, třeba Murray river salt je říční australská sůl pocházející z australské řeky Murray River, bohaté na minerály. Má jemnou chuť a růžovou barvu.
* Perská modrá sůl patří mezi nejvzácnější soli na světě. Vyrábí se odpařováním vody ze slaného jezera v Íránu, velmi bohatého na minerály. Od ostatních druhů jí odlišuje také její mírně sladká chuť. Za její krásnou modrou barvou nestojí žádná minerální látka. Je způsobená tisíciletým přírodním stlačováním struktury soli.
* Solný květ (francouzsky Fleur de Sel) je označován za královnu solí. Je považována za nejkvalitnější mořskou sůl. Na povrchu vody v solných pánvích se za konkrétních podmínek tvoří krystaly soli, které jsou křehké jako tenká vrstva ledu.
Ručně se sbírají a suší na slunci. Existuje více lokalit, kde se solný květ takto sbírá a zpracovává.
* Černá sůl Kala Namak je charakteristická vysokým obsahem sirovodíku a železa. Proto svou vůní připomíná zkažená vejce. Právě díky vaječné chuti je oblíbená u veganů. Ovocné saláty a pikantní smažené pokrmy si o ní přímo říkají.
Co soli škodí?
Podle platné vyhlášky o označování potravin nesmějí výrobci na obalech solí uvádět tvrzení o její zdravotní prospěšnosti ani výrazy jako pravá, přírodní nebo čistá.
Přesto si při koupi všímejte, aby sůl nebyla obohacena o žádné konzervační ani protispékavé látky.
Jak správně solit?
Sůl se dá vedle krystalků pořídit i ve formě vloček. Doporučuje se jimi solit všude tam, kde dochází k prudkému opečení masa. Přilnou totiž k němu lépe než krystalky.
* Lidé zabývající se makrobiotikou radí solit jídla při vaření zásadně na začátku. Tvrdí, že se sůl krásně spojí s pokrmem, prolne se s ním a uvařené jídlo pak výborně chutná.
* Mistři kulináři naopak solí na etapy. Vždy, když přidávají další surovinu, přidají i další špetičku.
* V některých zdrojích se uvádí, že by se měla sůl do hrnce přidávat pěkně zvysoka. Lépe se tak do pokrmu rozptýlí a osolí ho stejnoměrně.
* Než na lžičky a špetky je lépe držet se při solení gramů. Kvůli tvaru krystalů i druhům soli může mít lžička vždy jinou váhu.
Jen šest gramů denně
1 lžička denně. Jen tolik bychom měli do sebe vpravit za den soli. Ovšem včetně té skryté. Mnoho lidí si zvyklo solit příliš. Jestli k nim patříte, zkuste dávky omezovat, ale postupně. Vaše tělo vám za to bude vděčné.
Chuťové pohárky se časem přizpůsobí a méně slaná jídla vám po určité době nebudou již připadat mdlá a nevýrazná.
Zdraví náhradníci
Určité množství soli můžete nahradit bylinkami. Výborné jsou čerstvé, právě natrhané, ale poslouží i sušené. Vhodné jsou libeček, petrželka, tymián, majoránka, dobromysl, bazalka i mateřídouška. Dále zkuste:
* česnek a cibuli
* citronovou šťávu
Jak zachránit přesolená jídla
Někdy to může „ujet“ i zkušené kuchařce a jídlo je pak nechutně přesolené. Co s tím?
* Polévky a omáčky nařeďte – vedle vody můžete podle typu jídla sáhnout i po mléku, smetaně, pivu nebo vínu.
* Vývar zachráníte syrovými bílky. Vložte je do vývaru a nemíchejte. Bílky do sebe sůl natáhnou, po chvilce je vyjměte a vyhoďte.
* Zeleninovým a jiným zahuštěným polévkám pomůže, když do nich nastrouháte syrový brambor.
* Do přesoleného guláše přidejte patku chleba. Funguje jako bílky ve vývaru.
Tip Paní domu: Na prkénko čas od času použijte také sůl. Vydrhněte ho kartáčkem namočeným do soli. Je to výborná prevence proti mikrobům, kteří se v prkénku rádi zabydlují.
Připravila: Dana Pešková, Zdroj: kucharkaprodceru.cz, dTest.cz, okoreni.cz Foto: Shutterstock