Také sázíte zeleninu do dlouhých řádků a po sklizni nevíte, co s 20 hlávkami zelí, 15 květáky a 40 kedlubnami? Zřejmým řešením je pokud možno sít nebo sázet na etapy a méně. Nejlépe na jednom čtverečním mertu.
Metodou Mela Bartholomewa, což je zahradničení na 1 m2, budete mít úspěch. Nejen proto, že jejím zdokonalování strávil přes 30 let, ale také proto, že mu jeho následovníci potvrdili, jakou spoustu zeleniny se jim podařilo vypěstovat na tak malém prostoru a s tak nepatrnou námahou.
Jak začít Připravte si dřevěný rám o velikosti 1×1 m, naplňte ho Melovou směsí (co to je najdete v boxu Melova směs) a rozdělte mříží dřevěných latí na devět čtverců, každý o velikosti 30 x 30 cm. Těchto rámů můžete mít několik, třeba jeden pro každého člena rodiny, nebo si jejich počet, rozměry a uspořádání můžete upravit podle své konkrétní situace.
Důležité je dodržovat rozměry políček (30 x 30 cm) jako vodítka pro správné rozestupy mezi rostlinami.
Umístění
Pěstební rámy můžete umístit prakticky kdekoli. Ideální to však je blízko domu, abyste si každodenní péči o rostliny usnadnili. Pro co nejlepší start je dobré najít teplé a slunné místo. Budete tak moci začít s pěstováním hned zkraje pěstební sezóny a končit co nejpozději.
Vysévání a sázení
Zahradničení na 1 m2 začněte tím, že si představíte, co budete chtít sklízet. Např. jedna hlávka kapusty zabere celé jedno políčko, takže budete sázet kapustu vždy po jednom kuse. Totéž platí pro brokolici a květák. Naopak malých rostlin, jako jsou ředkvičky, se do jednoho políčka vejde 16. Totéž platí pro jarní cibulku a mrkev.
Rozdělení rostlin podle velikosti Extra velké: to jsou ty, které zabírají celé políčko – např. kapusta, papriky, brokolice, květák. Velké: do jednoho políčka vysadíme 4 (rozestup 15 cm) – mj. hlávkový salát, aksamitník, mangold, petržel, bazalka.
Pokud některé z nich necháme dorůst do plné velikosti, vysazujeme je do políček po jedné; pokud jim však během sezóny otrháváme vnější listy, vysazujeme po čtyřech. Střední: do jednoho políčka se jich vejde 9 (rozestup 10 cm) – mj. keříčkové fazole, řepa, velký tuřín.
Malé: do jednoho políčka 16 rostlin (rozestup 8 cm) – mrkev, ředkvička, jarní cibulka…
Kolik rostlin vysázet
Vyséváte-li semínka nebo sazeničky, přečtěte si na sáčku s osivem nebo v návodu na pěstování, na jakou vzdálenost se mají rostliny jednotit. To je pro vás vzdálenost, jakou mají mít rostliny mezi sebou. A tato vzdálenost rozhodne, máte-li vysadit 1, 4, 9 nebo 16 rostlin.
Kolik sázet Dobře si promyslete, kolik toho opravdu budete chtít sklidit v době, kdy plodina dozraje. Například brokolice se sklízí na začátku léta jen pár týdnů po vysetí. Takže pokud budete chtít sklízet jen 2 brokolice týdně, nevysazujte jich pro dvoutýdenní dobu sklizně víc než 4 nebo 5.
Plodin, které se sklízejí průběžně, jako mangold, petržel, rajčata, cukety nebo fazole, vysazujte jen tolik, kolik jich chcete každý týden sklízet.
Jak sklízet
Při sklízení si počínejte jemně, zejména pokud budete trhat něco se stonkem – papriky, rajčata, dýně nebo hrách a fazole. Odstřihněte plod zahradnickými nůžkami a druhou rukou ho přidržujte. Pamatujte, že rostliny v rámech rostou ve velmi sypké směsi, takže s nimi zacházejte opatrně, abyste je nevytáhli ze země.
Zalévání
Zajistit, aby půda byla stále vlhká, aby rostlinám poskytovala tolik vody, kolik jí potřebují. Díky Melově směsi prakticky nemůžete rostliny přelít, protože směs přebytečnou vodu absorbuje.
Melova směs Jsou v ní obsažené všechny živiny, minerály a stopové prvky, které rostliny potřebují. Je vždycky kyprá, drolivá a připravená k výsadbě. Dobře odvádí vodu a nepromrzá tak rychle jako běžná zahradní půda. Její součástí je kompost, vermikulit a mechová rašelina.
Jak je správně namíchat, vlhčit a jak jimi plnit rámy, aby všechno fungovalo tak, jak má, najdete v knížce, z níž jsme pros tyto stránky připravili.
Podle knížky Mela Bartholomewa Zahrada na jednom metru čtverečním připravila Marie Skrčená. Foto: Nakladatelství Svojtka&Co.
Komentáře