Pokud se vám nedaří doma s pokojovkami, je ještě jedna možnost, jak své rostlinky můžete zachránit. Zkuste je pěstovat bez použití zeminy.

Tato metoda pěstování rostlin má jednu velkou výhodu – zatímco při tradičním způsobu musíte rostlinku zalévat každý druhý nebo třetí den, tady přijímá vodu stále. Namísto hlíny totiž rostliny „žijí“ pouze ve vodě a roztoku živin.

A aby pěkně vzpřímeně stály, pomáhají jim v tom granule, například z vypalovaného jílu. Říká se jim „pěstební médium“.

Proč hydroponii

Dokáže zvýšit rychlost růstu rostlin až o 50 % porovnání s rostlinami pěstovanými v půdě a nespornou výhodu má také v tom, že se v nich nerozmnožují porosty plísní – ty mohou být docela nenápadné, ale jejich spory poletují po místnosti.

Také se díky nim snižuje riziko zahnívání kořenů a také nemoci a škůdci napadají rostliny méně. Když to vezmeme suma sumárum, tak zeleň pěstovaná v hydroponii je zdravější a odolnější.

Co tak lze pěstovat

Hydroponicky je možné pěstovat jen některé druhy rostlin, například různou listovou zeleninu, jako je hlávkový či listový salát, rukola nebo polníček. Dobře ve vodě vyrostou i rajčata, papriky nebo okurky.

Hydroponii ale můžete používat i na okrasné pokojové rostliny, například orchideje, kaktusy či sezonní cibuloviny. Také palmám velmi prospívá, neboť palmy v zemině leckdy citlivě reagují na špatnou zálivku a pak je napadají nemoci a škůdci.

Hydroponicky se pěstují dokonce i květiny určené k řezu, například gerbery nebo karafiáty.

Víte, že vědci začali experimentovat se zahradničením bez půdy v padesátých letech minulého století, ale tato myšlenka zde byla již od dávných dob?

Například ji využívali pěstitelé při stavění visutých zahrad v Babylonu nebo plovoucích zahrad ve staré Číně. Známé jsou i aztécké plovoucí zahrady v Mexiku.

Správný způsob

Ještě před tím, než si domů přinesete první sazenice, musíte se rozhodnout, jaké médium, techniku a živný roztok zvolíte.

Je to důležité hlavně v případě, že nemáte se stylem pěstování žádné zkušenosti, jinak by se vám mohlo stát, že „zasazení“ kytičky budete měnit i několikrát. Zkušení zahradníci dokonce říkají, že pěstování ve vodě je zkrátka tak trochu o experimentech…

Jak přesazovat

* Než rostlinku do živného roztoku, v němž je primárním médiem samozřejmě voda, přesadíte, musíte z kořenů odstranit veškeré zbytky zeminy.

* Kořeny přitom důkladně prohlédněte a odstřihněte všechny části, které jsou poškozené nebo nezdravé, jinak by vám ve vodě začaly hnít.

* No a pak přichází na řadu hydroponické neboli pěstební médium. Jaké si zvolíte, je na vás, ale některé dobře sají, jiné zase dobře propouštějí vodu.

Používá se vermikulit, kokosové vlákno, čedičová vata, říční štěrk, keramzit, perlit, písek, ale také drcený polystyren.

* Na dno nádoby nasypejte zhruba pěticentimetrovou vrstvu tohoto média a do něj vložte přesazovanou rostlinu.

* Kuličky nasypejte i do volného prostoru mezi kořeny rostliny a stěnou květináče.

* Substrát musí rostlinu dobře upevnit a přitom zabezpečit dobrý přístup kyslíku a vody ke kořenům.

* Do vnější nádoby vlijte vodu, do výšky maximálně 7 cm.

* Rostlině se daří ve chvíli, kdy jí přibývají nové kořeny.

Co je keramzit

Vyrábí se úpravou speciálního druhu jílu, tzv. cyprisu, a někdy se mu říká přírodní kamenivo. Jeho nevýhodou je, že v něm lze pěstovat až větší sazenice, neboť často obsahuje nestejně velké kusy.

Takže pro první krůčky při zakořenění rostlin si raději vyberte hydrokuličky tzv. hydroton (jsou také vyrobeny z keramzitu), který má pevnou a pórovitou strukturu. Zpravidla má také upravené pH, jež je vhodné pro růst rostlin.

Kokosové vlákno

Vzhledově se podobá kokosovému substrátu a stejně se i používá. Jeho minusem je, že nedokáže regulovat své pH a neobsahuje ani žádné živiny. Proto do každé zálivky musíte přidat živný roztok, jinak by vám rostlina nerostla. Velmi často vzdušná struktura vlákna napomáhá rychlejšímu růstu kořenů.

Perlit

Určitě ho znáte z běžných zahradnictví, ovšem své uplatnění našel i v hydroponii. Má totiž dobrou propustnost a jeho použití je podobné jako u keramzitu, je však o něco drobnější.

Samozřejmě existují i další pěstební média, například fytocell, mapito nebo rockwool, což je minerální vlna.

Dobře vybírejte i nádobu

Aby vše klaplo, jak má, musíte si také vybrat vhodnou nádobu, jak vnitřní, tak vnější. Vnitřní musí mít ve dně i na bocích různě uspořádané otvory, kterými prorůstají kořeny do živného roztoku.

Zatímco na designu té vnitřní nijak zvlášť nezáleží, jelikož není vidět, vnější květník může být designový, ale nejlepší službu vám udělá keramika. Jinou možností je nádoba s dvojitým dnem a zásobníkem, kam se lije voda.

Jeho nevýhodou je, že se ke kořenům hůře dostává vzduch a snadněji proto zahnívají. Zajímavou alternativou jsou aquaponické systémy, kdy k rostlinám přitéká voda z nádrží, v nichž jsou chované ryby.

Rostliny jsou tak přirozeně hnojené a k rybám se vrací čistá voda. Ovšem použít můžete i systémy, které byly vyvinuté k pěstování zeleniny v halách. Mají podobu trubek s otvory na děrované plastové nádoby či desek s otvory a spodní vanou pro živný roztok.

Tipy pro pěstování:

* K přechodu na pěstování rostlin v keramzitu volte období jarního přesazování. Vždy vyberte květináč větší alespoň o 8 cm, než byla původní nádoba.

* Teplota živného roztoku musí být stejná jako teplota v místnosti, nejčastěji 16–20 °C, rozhodně by však neměla překročit 25 °C. Důležité je měřit také pH roztoku.

* Pořiďte si speciální meřidlo, tzv. vodoznak. Díky němu budete mít vždy přehled o tom, kolik vody je v nádobě. Nikdy nenalévejte více vody, než je doporučené maximum na měřidle, raději se držte značky optimum.

Měřidlo jednou ročně vyjměte a vyčistěte ve vlažné vodě, aby správně ukazovalo.

Zaměřte se na hnojivo

Aby vám ale rostlinka dobře prospívala, je důležité pro ni vybrat dobrý živný roztok, tedy odpovídající hnojivo. Odborníci doporučují složení na minerální bázi, které stačí smíchat s vodou v doporučeném poměru.

Optimální pH roztoku by mělo být 5-6 (použijte pH testy, které se prodávají v akvaristice či jako doplňky k bazénové chemii). Vodu vždy dolévejte podle ukazatele hladiny vodoznaku a živiny přidávejte každé 2-3 týdny.

Nejlépe se vám bude pracovat s pomalu uvolňujícím hnojivem, které nemusíte doplňovat tak často. Co můžete použít:

* Tekutá hnojiva. Jsou nejkvalitnější. Smícháte je s vodou ve stanoveném poměru a aplikujete zálivku spíše v menším množství, ale častějších intervalech. Živný roztok nikdy nepoužívejte déle než měsíc.

* Hnojiva v tabletách se vyznačují postupným uvolňováním živin. Aplikujte je pod pěstební nádobu, tedy na dno obalové nádoby. Jejich účinnost se pohybuje okolo 6 týdnů.

* Dávkovače živin, které samy ohlídají pH i obsah živného roztoku a doplní ho o potřebné složky. Dávkovače jsou ale spíše určené pro profesionální pěstování.

Doporučujeme: V hydroponii platí, že s hnojením počkejte až do chvíle, kdy se mladé rostlinky dostatečně adaptují. Jak tento okamžik rozpoznáte? Napoví vám bílé špičky nově vytvořených kořenů.