Málokterý solitér na zahradě dokáže tak suverénně opanovat prostor, určit mu charakter a atmosféru jako bonsaje. Nejen ty malé, kterým pobyt venku v teplých měsících prospěje, ale hlavně bonsaje zahradní.

Od pokojových bonsají se ty zahradní liší nejen rozměry, které mohou dosahovat i několika metrů, ale také výběrem druhů.

Kvůli hutnému růstu, nezbytnému pro střih a tvarování ve větších rozměrech, jsou nejvhodnější kompaktní dřeviny jako tisy, zimostráz, borovice a rododendrony. Nejčastěji se formují do dvou základních typů:

Pro kulovitý se výborně hodí tisy, i když se samozřejmě dají použít i jiné dřeviny. Tvar by měl být kombinací vytáhlých kmínků a kulovitě zastřižených balů z větví.

V tradiční estetice se pro harmonický dojem doporučuje nechávat v dolní části větší tvary než nahoře.

Poschoďové čili etážové bonsaje jsou tvarovány táhle do šířky. I zde je důležité, aby spodní větve byly mohutnější a delší než vrchní. Na etážové bonsaje se upravují nejčastěji borovice.

2 tipy expertů:

* Do českých zahrad se jako tvarované stromy nejlépe hodí dřeviny, které dobře snáší místní klimatické podmínky i znečištěný vzduch.

Jsou to zejména odolné a nenáročné borovice, jedle a tisy, ale také třeba kryptomerie, národní strom Japonska, nebo cypřišek a jalovec. Umístění každého stromu je třeba dobře promyslet.

Na slunci lze pěstovat borovice a jalovce, ale tisy a kryptomerie budou více spokojené na stinnějším místě.

* Málokterý tvarovaný jehličnan snese trvale zamokřenou půdu. Také proto odborníci striktně nedoporučují sázet stromovou bonsaj do automaticky zavlažovaného trávníku – leda by měla zvláštní sekci s vlastním režimem zálivky.

Na druhou stranu ani přílišné sucho by stromům neprospělo. Zálivka zkrátka musí být přiměřená a pravidelná. Nelze ji úplně přerušit ani v zimě, ale nejnáročnější na vodu jsou stromy v horkých a větrných dnech, kdy se vláha rychle odpařuje.

Foto: Shutterstock