Většina z nás ji má v povědomí jako „tu druhou nemoc od klíšťat“, tu, proti které nechrání očkování. Lékaři vědí o borelióze samozřejmě mnohem více, to ale zdaleka neznamená, že nad ní mají převahu.

Borelie je prý mistr převleků. Nemoc, kterou tato bakterie vyvolává, má sice jméno, nikoli však jasný průběh.

Dokonce ani první stadium charakteristické červeným kruhem na kůži kolem místa, kde bylo přisáté infikované klíště, není nic, na co byste se mohli spolehnout.

Zůstane-li kůže po vytažení klíštěte i následující dny a týdny beze změny, čistá, zdravá, bez začervenání, neznamená to bohužel vůbec nic. I tak už se mohou borelie v těle skrývat nebo množit.

Mýtus druhý: klíšťata

Spolehnout se nemůžete ani na to, že lymskou boreliozu přenášejí výhradně klíšťata. I když jsou hlavním mezihostitelem, není vyloučená infekce ani od jiného bodavého hmyzu. Které druhy to jsou, zatím medicína neví.

V podezření je veškerý bodavý hmyz, který napadá divoká zvířata, ta jsou v tomto případě zdrojem infekce, i člověka, na kterého se pak nemoc přenáší.

Mýtus třetí: stačí penicilin

Kdo si myslí, že má vyhráno, protože o sobě lymská borelióza dala vědět jasným zarudnutím na kůži a lékař nasadil antibiotika, mýlí se.

Penicilin či tetracyklin mají zabránit boreliím, aby se později projevily ještě ničivějším útokem na nervový systém, ale o jejich kompletním odstranění touto léčbou panují pochyby.

Obvyklejší zřejmě je, že se část bakterií kdesi v těle „schová“ a vyčkává na svou příležitost. A tak to může trvat roky a roky.

Když to začne…

Tradiční průběh lymské boreliózy připomíná chřipku s vysokými teplotami, třesavkou, silnými bolestmi hlavy, svalů a kloubů. Takové potíže jsou vlastně výhodou, protože vás donutí jít k lékaři.

Smůla je, že se borelie tradičního scénáře vždycky nedrží nebo tuto fázi úplně přeskočí. Ta následná pak napadá nervový systém nebo srdce a oběhový systém. A to je mnohem nebezpečnější.

Netradiční příznaky:

dlouhodobá únava a malátnost

dlouhodobé bolesti svalů nebo kloubů

bolesti zad

zvýšená citlivost kůže až k palčivosti a mravenčení

dlouhodobé močové potíže

dlouhodobé střevní potíže

zhoršená imunita a častá nachlazení

opakované drobné kožní záněty

potíže s ušima a očima

Obtížná diagnóza

Pokud chybí červená skvrna kolem místa zakousnutí klíštěte a nemocný si ani nevzpomíná, že klíště měl, ba si je jistý, že žádné nechytil, pak se dá akutní borelióza prokázat imunologickým testem. Ten vyhledává protilátky, které si tělo při napadení tvoří.

Tak se dá prokázat infekce i v případě, že probíhá netradičním způsobem. Má to ale háček – testy nejsou jednoznačné a spolehlivé. Důvodů (i testů) je přitom vícero, takže jako laici se v tom lehce ztratíme.

A divíme se – první test mi vyšel pozitivně, druhý po pár týdnech negativně. Nebo naopak.

Jak je to možné?

Množství některých protilátek (IgM) se výrazně mění s dobou nakažení a zpočátku pomalu stoupá. Testování příliš brzy po nakažení tedy může vyjít negativně. Jiné protilátky (IgG) tělo tvoří později a měly by zmizet do roka po prodělané infekci.

Někdy ale v krvi zůstávají i řadu let po vyléčení. To může vést k falešně pozitivnímu nálezu a zbytečné léčbě.

Chybný nález při testování lymské boreliózy může způsobit i to, že původce nemoci není jeden a tentýž, ve skutečnosti existuje vícero odlišných druhů borelií.

Borelie se dokážou maskovat, aby je neobjevil imunitní systém, a tím proti nim ani nevznikají protilátky, ačkoli infekce v těle je. Nebo dokážou s protilátkami splynout a opět jsou neobjevitelné – pro tělo i laboratoř.

Pak může dojít paradoxně k tomu, že čím více protilátek a čím se nemocný cítí hůř, tím je nemoc obtížněji prokazatelná.

Chronická fáze může být klam

To je další kouzelnický kousek borelií – mohou se tvářit, že způsobují nemoc, přitom ve skutečnosti jde o poruchu imunitního systému. Nebo naopak nejsou k dohledání testy, ačkoli skutečně způsobují už známé potíže.

Právě u chronické fáze je testování nejméně spolehlivé. Nejen že výsledky mohou dopadnout u různých laboratoří odlišně, ale lékaři z nich mohou vyvodit i různé závěry. Což nesnižuje jejich odbornou zdatnost, chytají pachatele, který se maskuje a kličkuje.

Zdravý, nebo nemocný?

Záleží na tom, jak se cítíte. Protilátky proti boreliím má v krvi údajně každý desátý zdravý člověk, to znamená zcela bez příznaků nemoci. A také bez potřeby léčby.

Naopak pokud se cítíte špatně a s boreliózou jste se už léčili, pak nové zhoršení je nutné řešit i za cenu, že změníte imunologa.

Pokud váš lékař nereaguje na vaše stížnosti, jak si představujete, najděte si jiného imunologa, který se specializuje právě na boreliózu.

A nezapomeňte – v případech dlouhodobých potíží se vždycky vyplatí věnovat pozornost úpravě jídelníčku a životosprávy. Jídlo z čerstvých surovin, procházky v přírodě a vědomé uklidňování mysli vždycky pozitivně podpoří jakoukoli léčbu.

Text: Lenka Korandová, foto: Shutterstock