Tloušťka bolí na duši

Co to vůbec znamená být tlustý? A jak se s tloušťkou vyrovnat? Žít a užívat si života je těžké pro mnoho lidí, nejen pro ty, kdo se neblíží ideálu krásy. Ale můžeme s tím něco dělat.

Tlustoprd, tlouštík, obéza, koule, hora sádla… tak tohle prosím nejsou nadávky, kterými se častují pubertální děti. To jsou slova, kterými se titulují dospělí, příčetní lidé, kteří mají jedno společné – jsou opravdu, ale opravdu nespokojení se svým zevnějškem. Tedy, abychom byli přesní, se svou nadměrnou hmotností.

Nedokonalost se neodpouští

Se zvyšující se hmotností se často ruku v ruce propadáme do pocitů méněcennosti. Být tlustý, nebo dokonce hodně obézní, to se nesmí a nesluší. Tloušťka se pojí s tolika předsudky, až se člověk diví. A protože jsme tvorové společenští, jsme na takové předem jasné soudy citliví. Vyrovnat se s jakoukoliv nedokonalostí v dnešní době, kdy se cení jen perfektní vzezření, je samo o sobě těžké, a když se k tomu připojí ještě více méně otevřené odsuzování okolí, je to bída.

Nadváha znamená nemoc

I díky zdravotní osvětě se nadváha v první řadě pojí s představou, že kdo je silný, je nebo brzy bude nemocný. Prostě tak nějak samozřejmě předpokládáme, že „oplácaný“ člověk musí mít zdravotní potíže. A tak nevyžádané, často opravdu dobře míněné rady, že bychom měli zhubnout, patří k běžné zkušenosti „nadměrných“ lidí. Ale ruku na srdce, koho by bavilo poslouchat pořád o tom, jaké choroby se na nás ženou? Chvilku můžeme kontrovat výzkumem, podle kterého je mírná nadváha naopak zdravá a prodlužuje život.

Tlustí jsou slaboši

Další mýtus nebo spíš předsudek, kterým se lidé podvědomě řídí, je představa, že zhubnout může a chce každý, a ten, kdo není štíhlý, je naprostý slaboch nebo lenoch. Všechno jde, když se chce, a kdo přesto nezhubne do správných proporcí, ten má vadu charakteru. Měl by se stydět a rychle se sebou něco udělat. Jenže pevná vůle mnohdy nestačí a hubnutí je někdy opravdu složitý úkol. Když jsme u toho, kolik kuřáků zvládne s kouřením skončit, přestože dobře vědí, že jim a jejich okolí škodí? A kolikrát začínají znovu a znovu? A přesto se kuřáci, kteří znovu a znovu nezvládnou přestat, za slabochy automaticky nepovažují.

Oplácaní lidé jsou hloupí?

Lidé, kteří v dospělosti rychle a nápadně přibrali, často mluví o tom, že se k nim najednou začali lidé chovat tak nějak jinak, přezíravě. Jako by automaticky spojovali jejich nadváhu s nedostatkem inteligence. Zní to divně? Ale je to tak. Tlusté lidi má okolí tendenci vnímat jako méně chytré, méně vzdělané a celkově „jednodušší“. A tak s nimi i jedná. V práci, na úřadech, v čekárně u lékaře…

Pohodový tlouštík

A kromě takových nelichotivých představ, které mají lidé o silnějších postavách, jsou tu další, které sice nejsou tak negativní, ale také mohou lézt na nervy. Jedním z populárních předsudků, se kterým se setkáváme, je názor, že obézní lidé jsou bodří a vůbec jsou to „pohodáři“ a kliďasové, které hned tak něco nerozhodí. Tuk přece obaluje mozek, nebo ne? Také jste to slyšeli? Takže se opovažte neodpovídat obrazu spokojeného klidného tlouštíka…

Obětavá hospodyňka

Další role, kterou lidé podvědomě svým oplácanějším přátelům a známým vnucují, je role „bodré hospodyňky“ a „dobračky, která by se rozkrájela“. Může být příjemné, když k vám ostatní chodí pro radu, postěžovat si a vyplakat se na rameni, ale co je moc, to je moc. Když vám známá už potřetí v týdnu štká na rameni a ani ji nenapadne, že možná máte svoje starosti, není to nic příjemného. A navíc, kdo je tlustý, ještě nemusí milovat vaření, zásobovat okolí domácím štrůdlem a mít „srdce ze zlata“.

Oblíbený terč

Obézní lidé, hlavně tedy ženy, abychom byli přesní, také dost často slouží těm méně oplácaným jako prostředek pro zvýšení sebevědomí a ventil pro frustraci a špatnou náladu. Od poznámek na jejich adresu až po skutečnou šikanu, obezita je něco, do čeho se lidé rádi strefují. A nemusí to být jen na první pohled nápadná zlá slova. Docela stačí i „nevinné“ pošťouchnutí – ženské zlomyslnosti se člověk nevyhne a ohradit se proti ní nedá: „Strašně jsem přibrala na stehnech, to je hrůza, takhle už vůbec nemůžu mezi lidi, to je odporný…,“ prohlašuje skoroanorektička s velikostí 34. Co na to říct? Že vy s velikostí 44 mezi ty lidi chodíte? A odporně si nepřipadáte?

Peklo na talíři

Dost obézních lidí má zábrany jíst na veřejnosti. A divíte se? Lidé se na vás často dívají s opovržením. Zkuste si udělat radost a vypravit se do cukrárny na dort…. A je úplně jedno, že jste v cukrárně byla naposledy před sto lety. Lidé mají hned jasno: ta tlustá osoba by se rozhodně vykrmovat neměla. Obzvlášť nevinné malé děti si nenechají nic ujít. Prostě když tlouštík jí, i kdyby měl na talíři to samé co ostatní, je hned v podezření z obžerství.

Jak se poprat s vlastní nespokojeností?

Mít se rádi

Jak z toho všeho ven? První rada, kterou člověk uslyší všude (tedy možná druhá, protože tou první je „zhubni“ nebo „nežer“), je mít rád sám sebe. Přijímat se takoví, jací jsme. Mít rád vlastní tělo i s jeho nedokonalostí. To je naprostá pravda. A neplatí to jen pro obézní lidi, ale pro všechny. A zároveň je to jedna z nejtěžších věcí vůbec a cesta k sebelásce je často zdlouhavá a znamená na sobě zapracovat. Takže žádné „až zhubnu, budu se mít ráda“. Ale „mám se ráda a přijímám se“.

Což samozřejmě neznamená, že bychom měli zapomenout na zdravotní rizika a nekontrolovaně přibírat. Kdo se má rád, ten samozřejmě o své tělo pečuje. Ale laskavě a bez mindráků. Užívá si života. Nečeká, až se jednou něco stane a on bude šťastný…

Bez hranic to nejde

Vytyčit si hranice, to je další úkol, na kterém se dá zapracovat. Dvojnásob to platí pro všechny, kdo spadli do protivné role „dobračky až do morku kostí“. Máte pocit, že vás lidé kolem tak trochu využívají? Přestaňte si hrát na svatou, k ničemu dobrému to nevede. Dokonce se říká, že lidé si často pneumatiku kolem sebe „pěstují“ proto, že si tím snaží chránit svůj životní prostor. Jakmile budete pro druhé dělat jen to, co skutečně chcete, a oni budou pomáhat na oplátku vám, mnohé se změní.

Konec izolace

Najděte si lidi, kteří jsou na tom podobně, ale takové, kteří se neutápí v sebelítosti. Lidi optimistické a aktivní, se kterými vám bude dobře. Porozhlédněte se třeba po internetu, najdou se stránky, které vás podpoří. Tady si zvýšíte sebevědomí. Život je příliš krátký, než abychom seděli v koutku a styděli se za sebe a svoje tělo. Porozhlédněte se třeba na internetu: na facebooku se podívejte na profil Silná madame.

Choďte mezi lidi

Přestaňte se vyhýbat situacím, kdy musíte odložit část vrchních vrstev. Že se stydíte vyrazit v plavkách na koupaliště? Pořiďte si pareo, ve kterém se budete cítit míň „na očích, široký slamák, který vaši postavu opticky vyváží a kvalitně střižené plavky. A hotovo.

Dejte šanci barvám

Přestaňte se oblékat do pytlovitých černých úborů. Stejně tím kila neskryjete, jen o sobě prozradíte, že se je snažíte zamaskovat. Vyberte si střihy lahodící postavě a barvy, které podtrhnou vaše klady. Pozornost věnujte doplňkům, už žádná šedá myš.

Ukažte přednosti

Nechte maximálně vyniknout to, co vám ostatní mohou závidět. Třeba krásný dekolt. Pořiďte si dobře střiženou podprsenku, která ňadra nebude tisknout k hrudníku, ale naopak je vytvaruje a podepře.