Domů     Václav Vydra: Aby koně byli šťastní!
Václav Vydra: Aby koně byli šťastní!
28.4.2021

Vnuk Václava Vydry, někdejšího ředitele Národního divadla a znamenitého herce. Syn Václava Vydry, herce a režiséra, a Dany Medřické, báječné a diváctvem milované herečky. I on sám je hercem. A miluje koně. Moc. Herec s duší koňáka. Nebo koňák s duší herce…?

Když se narodil, bylo jeho otci čtyřiapadesát let a mamince třicet šest. „Měl jsem úžasné rodiče a byl jsem šťastné dítě. Miloval jsem je a oni milovali mě.

Doma jsem se setkával s naprostou otevřeností, nezáludností a vzájemnou úctou,“ vzpomínal jednou Václav. „Máma mě nevychovávala. Ona žila tak, jak žila, dělala to, co dělala. A já jsem žil s ní. Něco jsem pochytil, něco nepochytil…“

S Rudolfem Hrušínským ml. si zahrál v seriálu Život na zámku (2000).
S Rudolfem Hrušínským ml. si zahrál v seriálu Život na zámku (2000).

Nic rozumnějšího ho nenapadlo

To, že si ho v souladu s rodinnou tradicí přitáhlo divadlo, nebylo nic překvapivého, i když k herectví dlouho nijak zvlášť neinklinoval a ani doma ho k němu nijak nesměrovali.

Byli by prý spokojení, kdyby byl šťastný v jiné profesi, on si však po základní škole vybral konzervatoř. „Mě nic rozumnějšího nenapadlo. Rodiče moc dobře věděli, co znamená být hercem. A že hranice úspěchu je velice tenká. Ale velmi mě podporovali.

Hlavně máma se mi snažila pomáhat. Byla skvělá a moudrá. Dobře věděla, že kritika může herci zejména v jeho začátcích srazit sebevědomí, takže mě vždycky spíš pochválila.

Řekla, co bych mohl udělat jinak, líp, ale když jsem se ptal, co konkrétně se jí líbilo, tak mi to neřekla. Že bych se na to místo pak moc soustředil, opřel se do toho a ono by to ztratilo tu bezprostřednost, to, co to právě posouvá někam dál.

A kdybych se do toho podvědomě položil, zabil bych to. Máma vždycky říkala: Vašíku, hlavně nehraj!“

Třetí herecká generace

Václav Vydra nejmladší vystudoval herectví a první angažmá a tedy i prvé jevištní zkušenosti pak získal v Divadle Jaroslava Průchy na Kladně. Hrál i v Mladé Boleslavi a od 1979 byl členem souboru Městských divadel pražských.

Tam ale na rozdíl od Kladna herecky moc šťastný nebyl. Navíc mu v té době po dlouhé nemoci zemřel otec a za čtyři roky po něm naprosto nečekaně i maminka. Infarktu podlehla v pouhých dvaašedesáti letech…

S Martou Vančurovou ve hře Jakobowski a plukovník v divadle na Vinohradech (1998).
S Martou Vančurovou ve hře Jakobowski a plukovník v divadle na Vinohradech (1998).

Jana a Dana a Jana

Václav Vydra se do spolužačky Jany Bouškové zakoukal už ve druhém ročníku na konzervatoři. „Snažil jsem se, jak jsem nejlíp uměl, dát jí svou lásku najevo, ale říct jí to rovnou jsem se styděl.“ Bylo mu sedmnáct, Janě o necelé dva roky víc.

Dlouho jí tajně v noci nosil květiny za okno. Když to pak na něj prasklo, řekla mu jasně, že jsou a budou jen kamarádi. Jana hrála už během školy v Národním (a hraje tam dodnes) a Václav na ní mohl oči nechat. „Miloval jsem její Natašu ve Vojně a Míru.

Byl jsem do ní zamilovaný a chodil na ni do divadla, co to šlo.“ V Národním divadle se ale Jana Boušková sblížila s kolegou Petrem Svojtkou a záhy se vzali. A za čas se oženil i Václav – vzal si kolegyni herečku Danu Homolovou.

A pak přišel rok 1982. Petr Svojtka tragicky zahynul pod koly tramvaje a Václav chtěl Janě pomoci… Jeho paní Dana to později komentovala: „Vašík jí tak dlouho pomáhal, až tam zůstal.

Odešel za ní na Štědrý den v roce 1983… Řekl, že mě má stále rád, ale že Jana ho potřebuje.“

Taťka Vašek

Společného potomka Janě Bouškové a Václavu Vydrovi příroda nedopřála, přesto vychovali dva. Jan Svojtka se stal Václavovým nevlastním synem, Václav ho naučil lyžovat, později ho bral na koně.

Do rodiny pak přibyla i Janina neteř Terezka, jejíž maminka vážně onemocněla. Václav s Janou se ale vzali až v červnu 2007, v kostelíčku v Nezabudicích na Křivoklátsku. S nimi byli jen oddávající pan farář, dva svědci, varhaník a tehdejší boxer Ferda. Kytku prý Václav natrhal při ranní vyjížďce s koňmi, prstýnky uvázal z trávy…

S Václavem Glazarem v Kameňáku 2 (2003).
S Václavem Glazarem v Kameňáku 2 (2003).

Byli jsme amatéři…

Bavila ho romantika kovbojů. Rád četl příběhy a fakta o první světové válce.

„Nás kluky to přitahuje, i když by to člověk asi nechtěl zažít.“ K tomuto zájmu patřily i zbraně, a tak Václav Vydra spoluzaložil zbrojní firmu a v 90. letech pět let v tomto oboru podnikal. „Ze začátku to šlo fantasticky.

Strefili jsme díru na trhu a při troše dobré vůle to mohla být největší zbrojní firma v Čechách.“ Jenže místo toho za čas skončila. „Byli jsme amatéři a příliš jsme se rozmáchli. Navíc vyšel zákon, který obchod na půl roku znemožnil.

Za náš krach mohly, stručně řečeno, změny zákonů a naše neschopnost…“ Zůstaly dluhy.

Vaše Dana Medřická…

Václav jednou vyprávěl, že kdysi maminku vyzval, aby o svém životě napsala knížku. „Jenže umřela po asi dvaceti stránkách…,“ povzdechl si.

„A tak jsem se zařekl, že to dopíšu.“ Trvalo to dlouho, ale nakonec kniha skutečně vznikla – má název „Vaše Dana Medřická“. Když pak hledal nakladatelství, nenašel žádné, které by bylo ochotno vydat víc než 10 000 výtisků.

Tak si nakladatelství založil a knížku o mamince vydal sám. „Domluvil jsem si půjčku, vytisklo se to, distribuovalo – a dřív, než byla splatnost faktury z tiskárny, přišly peníze z prodeje, takže jsem tu půjčku ani nepotřeboval.

To bylo moje nejúspěšnější podnikání. Díky mámě.“

V pohádce Nejlepší přítel si zahrál čerta soudce (2017).
V pohádce Nejlepší přítel si zahrál čerta soudce (2017).

To už ho chytli koně

Na koně si poprvé sedl někdy ve dvaceti, ale léta si koníky na projížďku jen půjčoval. Až v roce 1998 si prvního koně koupil. „Pak se mi stádečko trochu rozrostlo.

Potom začali mít problémy s kopyty a pohybovým ústrojím, tak jsem se začal zajímat o péči o kopyta a o koně celkově. Pečlivě jsem to studoval.“ Jak říká, přál by si, aby nejen jeho koně byli šťastní, spokojení a zdraví.

Proto je neková, prý je to pro ně nezdravé, dokonce je v péči o koňská kopyta školitelem. Málokdy používá sedlo a nikdy nedává koni uzdu („Nebudu přece svým koním dávat do huby železo! Můj impuls pro koně by neměl být přímo bolestivý.

Že zatáhnu za nějaký kus železa, který má v hubě, a on uhne před tou bolestí, to není komunikace!“) ani ohlávku. Jen provaz kolem krku. „Jedu tam, kam chci já, ale ten kůň si myslí, že jedeme tam, kam chce on.

A to často na jednom jedu, z jedné strany s námi běží jeden, z druhé druhý a za námi třetí…“

Kapitáne, ahóój!

Václav Vydra je, co se dopravních prostředků týče, všestranný – nejen auto, motocykl nebo kůň, ale i loď! Už asi dvacet let má například i kapitánské zkoušky! „Před časem jsme třeba o prázdninách vyrazili do Chorvatska s docela velkou lodí. Měli jsme i vnuky, a tak jsme si to chtěli užít.“

Jednoho z vorařů si zahrál ve slavném seriálu Panoptikum města pražského (1987).
Jednoho z vorařů si zahrál ve slavném seriálu Panoptikum města pražského (1987).

Blíž k přírodě

Před zhruba deseti lety se Václav s Janou odstěhovali z Prahy na Slapy. Václav je tak blíž u svých koní. „Člověk je více v přírodě, a hlavně blíže k přírodě. A bydlím kousek od statku, kde mám koně, což je pro mě obrovsky výhodné, protože mám svůj klid.

Můžu tam být, kdy chci. Nebo spíš, kdy mohu.“ Čas dělí mezi hereckou práci, které má naštěstí hodně, koně a rodinu. „Naštěstí s Janou i hrajeme, a když nehrajeme, tak spolu trávíme alespoň večery.“

Václav Vydra ve zkratce

Narodil se 7. ledna 1956 v Praze

1977 absolvoval Státní konzervatoř v Praze

První angažmá v Divadle J. Průchy na Kladně

1979-94 Městská divadla pražská

Od r. 1995 členem souboru Divadla na Vinohradech

Filmy: např. Královský gambit (1974) S čerty nejsou žerty (1984), Tankový prapor (1991), Zámek v Čechách (1993), Peklo s princeznou (2009)

Seriály: např. Bylo nás pět (1994), Život na zámku (1995), Gympl s ručením omezeným (2013), Policie Modrava (2015)

Rád: sportuje – dříve plavání, lyže, tenis, dnes sportovní střelba a honební ježdění; pravidelně se účastní memoriálu generála Custera a také rekonstrukce bitvy u Hradce Králové.

Rodina: manželka Jana Boušková (63, herečka). Nevlastní syn Jan (38) s rodinou. A koně. A psi-boxeři.

Jako feudál Šternberk ve filmu Černí baroni (1992)
Jako feudál Šternberk ve filmu Černí baroni (1992)

Co řekl o…

… o vojně: „Vojna byla šok. Tam mizí jakákoli individualita, tam byl člověk helma a mundúr. Najednou jsem byl nikdo. Nebyl jsem na něco takového z domova vůbec připravený, nebyl jsem ani nikdy na žádném táboře a najednou tohle. To mě docela sebralo…“

… o koních: „Je potřeba se neustále vzdělávat v tom, co je pro koně dobré, učit se je chápat, učit se je vnímat a učit se mluvit jejich řečí.

Pak je to úžasný kamarád a partner na celý život a myslím, že to dá moc i do života a do vztahů, které prožíváme mezi lidmi.“

… o mamince: „Nebyla na mě přísná. Když jsem něco provedl, tak posmutněla. To mě strašně mrzelo a byl to pro mě nejhorší trest…“

… ještě o koních: „V momentě, kdy je začnete brát jako partnery a kamarády, a taktéž i oni vás, a snažíte se jim vytvořit co nejpřirozenější prostředí k jejich koňskému životu, vznikne mezi vámi a koněm časem neobyčejné napojení. A to je ta skutečná mystika.

Nebo třeba moment, kdy se odhodláte koni sejmout ohlávku, nechat mu úplně volnou hlavu a on vás akceptuje i přes to, že na něj nemáte žádnou páku. Jen svou hlavu, své tělo a mysl. A ono to funguje. To je neskutečná euforie.“

… o povaze: „Myslím si, že zlobit se na někoho je zbytečné plýtvání energií. Vždycky je lepší se domluvit v klidu, bez zbytečných emocí. Všechno se přece dá nějak vyřešit. Chce to jen dobrou vůli na obou stranách.“

… o důvěře: „Dát i dostat důvěru je zavazující.“

Text: Helena Leitlová

Foto: Herminapress, Česká televize, CSFD, Bontonfilm

Související články
24.1.2025
Takový pocit není koncem roku nic zvláštního, jenže co když nejde jen o konec roku a nakupování se stalo posedlostí? Pak možná máte problém, který má i svůj odborný název oniománie nebo také shopaholismus. A závislost postihuje bohužel hlavně ženy. Ale mužů se tenhle problém týká také, i když v menší míře. Zato utratit dokážou stejně, nebo i víc peněz než ženy. Zdánlivě se nic neděje Vždyť lidí
21.1.2025
Projekt  „Podzim s láskou a humorem“ pokračuje i v letošním roce a už teď se mohou diváci těšit na první letošní představení Hovorů W v Radiocafé, a to 25. února. Hosta zatím oba protagonisté prozradit nechtějí, tajemství zachovává i třetí, dvorní pianista pořadu Karel Štolba. „Všechno se diváci včas dovědí jako vždy přímo v Radiocafé, na sociálních sítích i v médiích“, říká Pavel Mészá
21.1.2025
Drobná, energická herečka. Vyrostla na vesnici a na téže vesnici, byť dnes už součásti hlavního města, i dnes se svými pejsky žije. Je ráda babičkou a vnoučata „jsou s ní spokojená“. Pochází ze statku v Kolodějích, z 370 let starého stavení s metrovými zdmi. A bydlí tam i dnes. „Moje rodina tu žije po generace.“ Když byla malá, byla to prý zapomenutá vesnička, teď je to okraj Prahy a vyhledávan
19.1.2025
Když v roce 2021 vyšla kniha Magnetický vítr Gabriely Vránové, byla vůbec první knihou, která přináší souborný materiál o naší výrazné herecké osobnosti. Během následujících dvou let její autoři Pavel Mészáros a Ondřej Kepka dospěli k závěru, že se do ní spousta vzpomínek nevešla. Vznikla proto tak trochu neobvyklá, téměř pětihodinová koláž slova, hudby, poezie, a hlavně vzpomínek a emocí, kte
6.1.2025
Před lety prozradil, že jeho dětským snem bylo dělat nosiče v Tatrách. Zatím se stihl stát dvojnásobným mistrem republiky v závodech plachetnic, vystudovat „na elektrikáře“ i „na herce“ a založit divadelní spolek. A také se přiženit do slavné herecké rodiny! Martin Trnavský je Brňák. Jeho maminka bývala tanečnicí, později pracovala ve školství, tatínek vystudoval fakultu tělesné výchovy a sport
reklama
Šikovné tipy
Upleťte si misku z novin
Ano, čtete správně, opravdu z novin. Možná se vám zprvu bude toto tvoření zdát složité, ale krok za krokem ho jistě zvládnete. Nejdříve je třeba připravit materiál, ze kterého budete plést. Novinové ruličky. Hodně ruliček. K nim budete dále potřebovat lepidlo v tyčince a špejli. Lze použít i svářecí drát nebo pletací jehlici. Při dokončovacích […]
Aby vás tréma nepřemohla
Musíte vystoupit na veřejnosti a už teď se třesete hrůzou při té představě? Možná vás uklidní, že v tom nejste sami, protože trémou čas od času trpí téměř každý z nás. Pravdou ovšem je, že někdo méně a někdo více. Pro některé lidi je mírná tréma dokonce prospěšná, protože je vybičuje k vyšším výkonům. Pokud ale trpíte […]
Když šlehačku, tak domácí
Umět si připravit nadýchanou a chutnou šlehačku nebývá zpravidla nijak těžké, přesto se nám někdy podaří našlehat hroudu sraženého tuku. Proč se někdy povede a jindy zkazí? Důležité je, z jaké smetany šlehačku připravujeme a jakým způsobem ji šleháme. Roli hraje i použitý šlehač. Ovšem úplně nejhorší je rezignovat na domácí přípravu a koupit si […]
Vlna zahřeje, ale kterou vybrat?
Oděvy z přírodních materiálů, jako je vlna, mají jednu zásadní přednost – jsou elegantní a přitom dobře hřejí. Proto je vlněné oblečení stálicí zimní módy. Vlna totiž podporuje přirozenou termoregulaci vašeho těla. Současně zabraňuje i nadměrnému pocení tím, že dobře odvádí přebytečnou vlhkost. Tělo se navíc prokrví díky suchému teplu, které vlna vytváří. Navíc se […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Jehněčí kotlety na kalvadosu
tisicereceptu.cz
Jehněčí kotlety na kalvadosu
Pokud byste to náhodou nevěděli, tak kalvados je francouzská pálenka, která si s jehněčími kotletkami skvěle rozumí. Suroviny na 4 porce 2 cibule 1 petržel 1 sklenka kalvadosu 30 g másla 1 m
Svět dětství se rozplynul
skutecnepribehy.cz
Svět dětství se rozplynul
Když se ohlédnu zpátky, vzpomínky na mé dětství jsou jako roztrhané střípky, které nikdy úplně nedají dohromady celkový obraz. Přesto, i když se snažím vzpomínat, mám pocit, že někde v hlubinách té minulosti je stále něco, co mi uniká. Měla jsem rodiče, kteří mě milovali. Svět se změnil tak náhle, když jsem je ztratila jako malá. Byla jsem
Jak se vykrmují zápasníci sumó?
epochalnisvet.cz
Jak se vykrmují zápasníci sumó?
Sumó se v Japonsku těší oblibě už více než 1000 let. Již na přelomu 1. a 2. tisíciletí n. l. zápasy navštěvovali jako diváci sami císařové. Kdejaký chlapec pak toužil stát se bojovníkem, jehož proslulost by dosahovala ke hvězdám…   Zápasníci sumó se sdružují v tzv. stájích, které fungují jako rodina. Během výcviku se neopouštějí,
Černé lyonské akordy s bílou
rezidenceonline.cz
Černé lyonské akordy s bílou
Přísně geometrické linie, beton, sklo a terasu s bazénem a výhledem na město pod ní nabízí tato půvabná vila. Originální prosklený dům je zavěšený na jednom z lyonských kopců. Město vypadá, jako by bylo této krásné vile, vyznačující se prostými liniemi, prosklenými stěnami a promyšlenou čistotou, schouleno u nohou. Vystavěl ji lyonský Atelier Vera &
6G síť: Kdy přijde a co od ní můžeme čekat?
21stoleti.cz
6G síť: Kdy přijde a co od ní můžeme čekat?
Latence v řádu mikrosekund, rychlost přenosu dat 1 terabit za sekundu, mobilní síť čtyřikrát rychlejší než úder blesku – zní to jako hudba budoucnosti? Zatím ano, technologie 6G je ale momentálně ve v
Tajemno kolem milence Stehlíkové
nasehvezdy.cz
Tajemno kolem milence Stehlíkové
Herečka Markéta Stehlíková (40) z Ulice prožívá velké změny. Nejenže si nechala ostříhat své dlouhé vlasy, mluví se také o novém muži. A ne nadarmo se říká, že návštěva kadeřníka u žen se životním
Sváteční menu – Valentýn: Konfitovaná kachní stehna
nejsemsama.cz
Sváteční menu – Valentýn: Konfitovaná kachní stehna
Jako hlavní chod se hodí šťavnaté kachní stehýnko s dozlatova vypečenou křupavou kůrkou. Konfitování je pomalé pečení, proto si je připravte s předstihem. Potřebujete: ✿ 4 kachní stehna ✿ 4 stroužky česneku ✿ 3 snítky tymiánu ✿ 50 g mořské soli ✿ 1 lžičku mletého bílého pepře ✿ 600 g kachního sádla ✿ 400 ml drůbežího
Klášter Kladruby: Chrám, ve kterém kreslí světlo
epochanacestach.cz
Klášter Kladruby: Chrám, ve kterém kreslí světlo
Klášterní areál v Kladrubech je dokladem toho, že výjimečné památky mohou vzniknout i stranou královských dvorů a metropolí. Ale působení největších architektů své doby nás přesvědčí, že tohle místo vždycky platilo za prestižní. Už ve 11. století to v Čechách chodívalo podobně jako dnes. Většina politického, společenského i ekonomického života se odehrávala především v Praze a několika dalších
Šestý smysl zvířat: Vycítí smrt i blížící se nebezpečí?
enigmaplus.cz
Šestý smysl zvířat: Vycítí smrt i blížící se nebezpečí?
Zvířata jsou stále z velké části nepochopenými tvory. Umí totiž údajně vycítit blížící se katastrofy, přicházející smrt, ale i předvídat běžné události, například výsledek sportovního utkání. Údajně t
Židé ve středověku: Zaplaťte, nebo odejděte!
epochaplus.cz
Židé ve středověku: Zaplaťte, nebo odejděte!
Být Židem nebyl ve středověku žádný med. Obviňování z rituálních vražd či třeba ze znesvěcování hostií bylo téměř na denním pořádku. Tu a tam se některý panovník rozhodl, že je třeba se s Židy vypořádat tak, že budou z jeho země vyhnáni. Nucený exodus byl doprovázen zabavováním majetku a stále novým a novým vyžadováním výkupného.
Jak si užít luxusní víkend ve dvou?
iluxus.cz
Jak si užít luxusní víkend ve dvou?
Každý pár někdy potřebuje upustit páru a užít si společný čas mimo domov. Potřebujete si vyjet někam, kde nebudete myslet na špinavé nádobí ani prádlo v sušičce. Právě proto byste si jednou za čas
Vévoda z Marlborough spadl do hnoje
historyplus.cz
Vévoda z Marlborough spadl do hnoje
Dveře se bez předchozího zaklepání otevřou a v nich stojí anglický král Karel II. Přišel navštívit svou milenku Barbaru Villiersovou. Jaké je to ale pro panovníka překvapení, když ve stejnou chvíli z její postele vyskočí nahý John Churchill a komnatu ve třetím patře královského paláce opustí oknem. Jeho pád zbrzdí příhodně složená hromada hnoje…