Máte pocit, že co je dobré, je zakázané, a když už si jednou za čas vyhodíte z kopýtka, žijete s pocitem viny? Nechte to plavat. Drobné neřesti nám neškodí, ale prospívají.
Většina z nás se snaží žít „správně“. Máme nějakou představu o tom, co je pro nás zdravé a co nám škodí, a snažíme se více či méně úspěšně vyhýbat druhému a dopřávat si toho prvního.
Kam se podíváme, dostává se nám obvykle nevyžádaných fundovaných rad různých odborníků na výživu a zdravou stravu, obezitologů, psychologů a psychiatrů, výzkumníků a jim podobných. Proč ne.
Jenže když budeme žít výhradně podle jejich bedlivého napomínání, možná se okrademe o dost hezkého, co život nabízí.
Věřte vlastnímu úsudku
Zní to kacířsky? Ale vůbec ne. Problém je v tom, že jsme jaksi zapomněli, jak si život užívat, jak si vychutnávat drobné radosti a libůstky, aniž bychom z toho měli posléze pocity viny.
Když se budeme snažit chovat vzorně, budeme žít možná trochu déle, ale to je tak všechno.
Kdo se pídí po návodech na zdravý život víc, než je zdrávo, žije trvale ve světě katastrofických scénářů, kde se navíc pravidla mění den ode dne a to, co platilo včera, je dnes úplně obráceně.
Všechno je jinak
Máte pocit, že byste neměli jíst vejce, protože si ucpete cévy zlým cholesterolem a umřete nějakou příšernou smrtí? Omyl. Vejce už se po letech zase smí. Ale to nevadí. Možná umřete proto, že budete jíst sádlo nebo máslo.
Leda byste snídali rostlinnou náhražku z kelímku. Myslíte si stejně jako vaši rodiče, že základem všeho je maso? Ale kdeže. Už je to zase všechno jinak, masa prý máme na talířích moc a škodí nám to. Děti bychom měli nabádat, aby snědly hlavně přílohu, maso mohou nechat.
Užívat si bez výčitek
Ale možná, že je to všechno trochu jinak, a i ty malé neřesti, kterým se oddáváme, mají svůj (pozitivní) smysl. Alkohol, tabák, kofein, opulentní večeře a slastné nicnedělání, to všechno nám může dokonce prospět. A vážně to není vtip!
Pozitivní vliv toho, že si dokážeme život vychutnat bez pocitů viny, na naši psychiku je dokonce předmětem vědeckého zkoumání. O malých neřestech se píšou knihy a vycházejí odborné články.
Metla lidstva? Ani náhodou.
Třeba takový alkohol. Jestli vám okamžitě v hlavě naskočilo „metla lidstva“, jste podle odborníků vedle. Posuďte sami: střídmá konzumace alkoholu je dobrá na srdce.
Průměrně dvě sklenky alkoholu (přiměřené velikosti, nejsou myšleny dvě lampy vodky denně) má další řadu příznivých účinků na naše zdraví.
Snižuje nebezpečí mozkové mrtvice, ledvinových kamenů, žaludečních problémů včetně jednoho typu rakoviny žaludku, ale i rakoviny lymfatických uzlin, nezhoubného zbytnění prostaty, a dokonce i Parkinsonovy nemoci.
Štamprdle z lékárny?
Jestli je to pravda, proč už alkohol nebo látky obsažené v alkoholických nápojích nejsou na prodej v kapslích v lékárně? Nemělo by to smysl.
Je nasnadě, že vědci budou hledat příčinu v tom, co pijeme, v etanolu nebo dalších látkách, které plavou v naší sklence na víno nebo v půllitru. Jenže často je nenapadne myslet na to, co nás k pití alkoholu vede (mluvíme pořád o umírněném pití, aby bylo jasno).
Lidé pijí, protože je to baví. Protože se setkávají s přáteli, odpočinou se, uvolní se, spadne z nich stres. A takové pití má prý stejné účinky na zdraví jako poslouchání hudby, mlsání sladkostí, relaxace a smích: zvyšuje obranyschopnost organismu.
Kafe je lék na chmury
To ostatně platí třeba i pro pití kávy. Dva tři šálky kávy denně kompenzují tělesnou i duševní únavu a zvyšují energii. Zlepší vám zrak, čich a hmat. A navíc pijáci kávy jsou optimističtější, a dokonce prý mají i menší sklony k sebevraždě.
Možná i proto, že se nad kávou uklidní, popovídají si s kolegou v práci a zasmějí se.
Žádné zakázané ovoce
A čokoláda? Není to žádná droga a nebezpečně návyková záležitost. Ale je pravda, že podporuje – stejně jako dortíček nebo zmrzlina se šlehačkou – díky obsahu cukru a tuku tvorbu hormonu dobré nálady, endorfinu.
A navíc se v ní skrývají i nějaké další pozitivně působící látky, i když aby jich bylo dost, museli bychom té čokolády, nejlépe hodně hořké, sníst hodně. Dobře, nemusíme se jí přecpávat, stejně jako nemusíme spořádat pět větrníků na posezení.
Ale taková čokoláda za odměnu po těžkém dni, nebo posezení v cukrárně s kamarádkou, to je dobrodiní.
Dát si něco dobrého
Jasně, jídlo by nemělo být lékem na stres a neměli bychom večer vyjídat lednici, abychom „zajedli“ hádku s partnerem nebo špatnou náladu, protože se nám nedaří.
Ale na druhou stranu dojít si třeba pravidelně jednou za čas na výbornou večeři nebo oběd a bez pocitu viny a hrůzy, že se ráno nevejdeme do sukně, si jídlo vychutnat, to je moudré. Protože budeme mít radost ze života, spadne z nás stres a bude nám líp.
Text: Kateřina Rodná
Foto: Shutterstock
