Mlčení mezi partnery může úplně rozvrátit vztah. Jak se tomu bránit?

Pokud není mlčení následek hádky, pak se do vztahu obvykle vkrádá nenápadně a pomalu. Když si všimnete, že spolu takřka nepromluvíte, je už pozdě.

Výzvy „Tak se mnou trochu mluv.“ mají stejný efekt jako „Přestaň už konečně kašlat.“ Prostě to nejde zastavit. Stejně jako kašel, tak i mlčení jsou jen příznakem problému. A ten je třeba nejdřív vynést na světlo a začít řešit.

Proč to dělá?

Pokud za mlčení viníte partnera, pak určitě hledáte i vysvětlení, proč to dělá. Často se důvod nabízí při pohledu na jeho rodinu, kde narážíte na podobné všudypřítomné ticho a nedostatek zájmu spolu mluvit.

Takový styl komunikace, který se stal hlubokým návykem, je samozřejmě obtížné změnit, k tomu budete potřebovat pomoc odborníka. Otázkou ovšem je, jestli se partner bude chtít terapie účastnit.

Ještě tíživější ovšem pro ženy bývá přesvědčení, že nezájem o hovor signalizuje ochladnutí vztahu. Pak se obávají, že pro partnera už nejsou dostatečně atraktivní nebo že má jiný vztah.

Ve skutečnosti jde mnohem pravděpodobněji o stres, dlouhodobou únavu a přetaženost.

Možná se k sobě nehodíme

Pokud si nemáte co říct, pak si nejdříve sami pro sebe zodpovězte otázku, zda jste dříve cítiti vzájemnou sounáležitost a porozumění. Vytratily se tyto důležité spojníky každého vztahu, nebo byly od počátku chatrné a spíš vás k sobě svedly jiné okolnosti?

Než totiž začnete vztah zachraňovat, musíte si poctivě promyslet, jakou měl dříve hodnotu. Je rozdíl mezi tím, zda jste si zevšedněli nebo zda jste mezi sebou ani dřív necítili skutečnou citovou a povahovou blízkost.

Povrchní vztahy založené na fyzické atraktivitě se po vyprchání prvotního erotického náboje nedají znovu oživit, pokud postrádají silnou lidskou náklonnost.

Jeden velí, druhý poslouchá

Dalším důvodem, proč dochází k tichu ve vztahu, je příliš asymetrické rozdělení rolí.

V každém partnerství má sice jeden slabší a druhý silnější pozici, ale pokud se tento poměr přetaví do role generála a vojína, který vykonává rozkazy, hrozí časem citové okorávání. Stává se to dlouholetým párům.

Komunikace se pak může zúžit na probírání úkolů v obstarávání domácnosti a vzájemná blízkost mizí. Navenek pár funguje velmi dobře, ale v nitru citlivějšího z partnerů se rozpíná čím dál větší prázdnota.

Potíž s introverty

Stejně jako příliš dominantní partner může komunikaci v páru blokovat i introvert, který doufá, že jeho vnitřní přání a očekávání ten druhý zohlední, když ho přece má rád.

Pokud nevezme v úvahu, že ani ten nejbližší člověk mu nevidí do hlavy, pak začne vznikat odtažité a zklamané ticho. Někdy může sklouznout reakce introvertního partnera k pasivní agresi formou nabručenosti a naštvanosti bez patřičné příčiny.

Druhý z páru se pak po mnoha pokusech zjistit příčinu (Co je s tebou, tak mi to řekni!) vzdá snahy a zavládne ticho.

Přerušit ticho je obtížné

Mlčení totiž vyhloubí příkop a ten na druhé straně se začne jevit jako nepřítel. Intuitivně proto zaujme obranně útočnou pozici. A ta dokáže úplně zablokovat obnovení normálního hovoru. Hlas zní nepřirozeně, je v něm znát napětí a ten druhý to vnímá. Jak tedy z toho ven?

Jak obnovit hovor a nezkazit to

* Když neznáte důvod ticha: „Nějak spolu poslední dobou skoro nemluvíme.

Nedělá mi to dobře, už jsem kolikrát o tom chtěl(a) začít, ale nevěděl(a) jsem jak.“ Takový úvod zabere, pokud si skutečně neuvědomujete, co by mohlo ticho do vztahu zavést. Jestliže ale tušíte, o co šlo, zkuste spíš některou z následujících promluv.

* Když je partner naštvaný: „Mrzí mě to ticho mezi námi. Vím, že všechno nebylo v pořádku. Co kdybychom to probrali a vyčistili vzduch?“ Následovat bude nejspíš hádka, ale bez ní se ze vzájemného mlčení nedostanete.

* Když je duchem nepřítomný: „Nevím, co se děje. Mám pocit, že jsme spolu týdny pořádně nemluvili. Co kdybychom si dnes večer udělali na popovídání čas?“ Tady jde jen o nabídku rozhovoru.

Zda ji partner přijme, záleží na jeho rozpoložení a důvodu jeho odtažitosti. Může to být únava, finanční starosti i jiný vztah. Proto je důležité nenaléhat, ale po čase nabídku rozhovoru zopakovat.

* Když mlčení vycházelo od vás: „Já vím, že jsem poslední dobou byl(a) myšlenkami mimo a úplně nevím, jak to vysvětlit. Vzniklo z toho takové nepříjemné ticho mezi námi a já jsem nevěděl(a), jak z toho ven.

Už to nešlo přerušit… Co to probrat?“ Možná partner nebude chtít nic probírat a začne o něčem jiném. I to bude dobré znamení, že ho vaše promluva potěšila a že chce, aby se vše vrátilo do normálních kolejí před propuknutím ticha.

Foto: Shutterstock