Raději ne, nebo aspoň ne na dlouho. Vysedávání může za nejednu zdravotní potíž, kterou trpíme. Od chvíle, kdy se naši dávní prapředci vzpřímili a postavili na nohy, bojujeme s bolestmi zad. Proti nim pomáhá pohyb a posilování svalů, jenže náš běžný den vypadá úplně jinak. Sedíme od malička. Nejdřív celé hodiny ve škole, pak na pracovní židli a po večerech u televize nebo u počítače. K prvotním p

Na to má medicína má poměrně přesnou odpověď: Mění se metabolismus a to k naší nevýhodě. Spotřebováváme méně energie a tloustneme. A s tím si vytváříme základ pro rozvoj nemocí, které nadváhu obvykle doprovázejí – diabetes, ateroskleróza, zvýšený krevní tlak. Odpovědný je za ně především tuk, usazující se nikoli přímo pod kůží, ale skrytě v břišním prostoru mezi orgány. Proto se mu říká útrobní,

Také jste si všimli, že neznáte téměř nikoho, koho by netrápila bolest zad? Nejvíc si stěžují ti, kteří v práci sedí u počítače. Pokud se to týká i vás, je čas na změnu. Se vším se totiž dá něco dělat, ale nejdřív musíte zjistit, jaké vlastně děláte chyby. Začněte tím, že si budete všímat toho, jak sedíte. S překříženýma nohama Tento nešvar můžete vidět jak u mužů, tak u žen. Jsou tak zvyklí a

Uvědomili jste si někdy, že většinu života prosedíte? U televize, u počítače, ve škole, v kanceláři, v restauraci, v autě,… Průměrně to prý dělá 10 až 16 hodin denně. Zdravé to není, proto je potřeba začít přemýšlet o zdravém sezení. Lékaři a fyzioterapeuti nedoporučují sedět denně déle než čtyři hodiny. To znamená, že každý, kdo setrvává vsedě déle, bude mít dříve či později zdravotní potíže.