Od zahrady se očekává, že pokvete od jara do podzimu. Ale i teď, kdy zima zdaleka ještě neskončila, mohou váš pozemek zdobit půvabné květy.

Uprostřed sněhu a v mrazu kvetou například čemeřice, vřesovce a talovíny, při mírném oteplení je následují sněženky, kaliny či krokusy.

Až se za pár týdnů vydáte do zahradnictví pro jarní sadbu a pro letničky, vzpomeňte si i na zimní sezónu, abyste včas tyhle rostlinné otužilce vysadili. Zimní zahrada přece nemusí vypadat smutně a opuštěně.

Čemeřice

Žádný mráz ji nepokoří. Dokáže se prodrat na světlo i přes silnou sněhovou přikrývku a minusové teploty a patří k prvním květům, které zkrášlí naši zahradu po zimě.

Kvete od února do května v mnoha barvách – od krémově bílé, světle zelené, růžové, purpurové až po fialově černou. Kvetení urychlíte, když rostliny přiklopíte skleněnými zvony nebo širšími zavařovacími sklenicemi.

Jak ji pěstovat

Čemeřice prospívá v humózní, vlhčí půdě, v polostínu až stínu na nerušeném místě. Množit ji můžete na jaře po odkvětu dělením. Jednotlivé oddělky by měly mít alespoň 4 pupeny. Sází se na venkovní záhony asi 30 cm od sebe.

Talovíny

Vykvétají již v únoru při prvním mírném oteplení. Na záhonu, klidně uprostřed ostrůvků tajícího sněhu, se objeví drobné žluté sasankovité kvítky podepřené zelenými lístky.

Kvetou v únoru až dubnu, ale když je mírná zima, můžete se s jejich kvítky setkat už v lednu. Talovíny se hodí do skalek, záhonů, na okraje trávníků i pod keře a stromy.

Jak je pěstovat

Talovínům se dobře daří na polozastíněných stanovištích (ostré slunce poškozuje listy), kde je humózní, trvale vlhká, neutrální nebo mírně alkalická půda. Žádnou zvláštní péči tyto rostlinky nevyžadují.

Radost jim uděláte, když občas jejich stanoviště překryjete slabou vrstvou kompostu nebo listovky. Snadno se množí ze semínek, ale trvá to až 4 roky, než začnou kvést. Lepší je koupit hlízky a vysadit je v září nebo říjnu 5 až 10 cm od sebe, do hloubky 5 cm. Vzrostlé trsy pak můžete úspěšně množit dělením hlíz.

Violka rohatá

Violky dokážou kvést neúnavně téměř po celý rok podle druhu a sadby. Existují ve všech běžných barevných odstínech kromě zelené. Hodí se do skupinových výsadeb, na obruby záhonů, na skalky, ale i do truhlíků.

Odrůdy, které se pěstují venku, mají menší květy, a je-li zima mírná, dělají radost po celé měsíce.

Jak ji pěstovat

Violky mají rády lehce slunná až polostinná místa. Potřebují vlhčí, ale zároveň dobře propustnou půdou.

V případě krutých mrazivých a vlhkých dní mohou některé rostlinky odumřít, proto je dobré při takových podmínkách záhony s violkami zakrýt slámou či chvojím.

Vřesovec plěťový

Na rozdíl od jiných druhů vřesovců snáší zimu bez problémů. Rozkvétá uprostřed zimy a kvete až do května. Květy má rubínové, purpurové, růžové či fialovočervené, krémové i čistě bílé.

Jak ho pěstovat

Vřesovec pleťový sázejte na slunná až polostinná vlhčí místa. Na plném slunci ho v zimě lehce přikryjte chvojím, které ho mírně přistíní. Prospívá mu písčito-humózní půda, ale snáší i půdy vápenité. Když ho po odkvětu lehce sestřihnete, v příštím roce bude mít více poupat.

Vilíny

Jsou to okrasné dřeviny. Jejich květům nevadí sníh ani mráz a nádherně voní. Všechny druhy kvetou od podzimu až do jara.

Zajímavostí je, že pokud už rozkvetlé květy překvapí sníh a mráz, stočí se korunní plátky do klubíček  a rozevřou se, když špatné počasí pomine, a to mohou i několikrát opakovat. Malé květy mají nápadnou  žlutou, oranžovou nebo červenou barvu. Na bezlistých výhonech to působí dekorativně.

Jak je pěstovat

Keře sázejte je do hlubší a vlhké půdy bohaté na živiny, sucho nemají rády.

Sněženky

Vyrůstá a vykvétá často ještě za sněhové pokrývky již v únoru.

Jak je pěstovat

Sněženka se velmi často pěstuje v zahradách či ve skalkách. Daří se jí i v polostínu a vyžaduje dostatek vláhy. Rozmnožuje se velmi snadno – trs cibulek se v době při odkvétání vyndá ze země a rozdělí na menší části, které se opět zasadí.

Můžete je rovněž množit ze semen, ale to pak sněženky vykvetou za tři až čtyři roky.

Krokusy

Krokusy neboli šafrány rozzáří vaši zahradu hned poté, co na zbytcích sněhu odkvetou sněženky a vyklubou se talovíny. Chcete-li, aby vám na zahradě krokusy kvetly ještě letos, zasaďte ty, které kvetou od září do prvních mrazíků.

Do té doby si vyberete krokusy pro říjnovou výsadbu, jež rozkvete příští jaro.

Jak je pěstovat

V obchodě s osivy si kupte cibule krokusů a zasaďte je na okraj záhonů, na skalku, jen tak na trávu, pod stromy. Sázejí se do hloubky 8–12 centimetrů, hlouběji ne, protož by je okousaly myši nebo hraboši, pro které jsou pochoutkou.

Sázejí se do skupin po třech či pěti rostlinkách. Rozestupy mezi nimi volte 3-5 cm. Půda by měla být lehčí humózní, dobře prokypřená. Pozor na přemokření, krokusy to nemají rády, ale nesvědčí jim ani příliš přeschlá zemina.

Podzimní druhy dobře kvetou na výsluní, jarní v mírném stínu. Oba typy krokusů však potřebují minimálně 4 hodiny (ideálně 6 hodin) denního světla.

Kalina

Pěkný keř s bílými či růžovými květy bude hezky vonět a kvést i v zimě jen za předpokladu, že vyberete ten správný kultivar.

Kalina bodnantská začíná nasazovat na květ během prosince, nebo dokonce vykvete, ale nebojte se, teploty pod bodem mrazu poupata neponičí. Kvetení se pouze zastaví a pokračuje v přijatelnější době, například v lednu, nebo v únoru.

Uprostřed zimy vykvétá tento keř velkými růžovými květy, které koncem období mění barvu do běla.

Jak ji pěstovat

Kalina vyžaduje slunné maximálně pohostinné místo. Stálezelené druhy potřebují výživné, přiměřeně vlhké a spíše kyselé dobře propustné půdy. Ty ostatní se spokojí obvykle s normální zahradní půdou a stanovištěm na plném slunci.

Nevyžadují žádný speciální řez, ale vždycky, když je trochu prořežete, začnou mnohem víc kvést. Se zálivkou si není třeba dělat velké starosti. Pravidelně zalévat potřebují pouze v prvních dvou letech po výsadbě.

V dalších letech, když se pevně zakořenění, si vystačí s přirozenou zálivkou ve formě deště a rosy. Ve velmi parných dnech zaléváme mladší rostliny navečer a vydatně.