Nejčastější příčinou smrti jsou v našich zeměpisných šířkách kardiovaskulární nemoci. Kromě infarktu na tom nesou vinu především srdeční arytmie a vysoký krevní tlak, které jsou úzce spojené s mozkovou mrtvicí.
Riziko mozkové mrtvice se ještě zvyšuje, když se obě onemocnění neléčí a dochází tak k poškození důležitých tepen.
Vysoký tlak je příčinou vzniku sklerotických plátů uvnitř tepen mozku a ty pak mohou prasknout nebo se ucpat krevní sraženinou (trombem) a následně způsobit mozkovou mrtvici.
Při fibrilaci se zas srdeční síně vzhledem k vysoké frekvenci stahů pouze chvějí, resp. míhají, a prakticky vlastně stojí, což také nahrává vzniku krevních sraženin.
Ty se vytvoří už za krátkou dobu a po čase se může celý trombus nebo jen kousek uvolnit a proudící krev ho „vmete“ do některé z tepen velkého oběhu. Bohužel i do některé z mozkových tepen, kde způsobí mozkovou mrtvici.
Jak předcházet vysokému krevnímu tlaku
Buďte fyzicky aktivní (lehká námaha) minimálně půl, až hodinu denně.
Jezte zdravě, zařaďte do jídelníčku hlavně zeleninu a ovoce, ryby, luštěniny a ořechy.
Nepřisolujte jídlo.
Omezte konzumaci jídel z polotovarů, jídel z restaurací a fast-foodů, obvykle obsahují velké množství soli a tuku.
Pokud máte nadváhu, snažte se radikálně zhubnout.
Pokuste se omezit stres – pomáhá pravidelný pohyb, jóga, meditace, čas strávený s rodinou a přáteli, mluvte o svých problémech.
Omezte příjem alkoholu.
Nekuřte a vyhýbejte se místům, kde kouří ostatní.
Více na www.krevnitlak.cz
Příznaky poznáme těžko
Až každého třetího nemocného s fibrilací síní postihne i cévní mozková příhoda. Proto je nutné těmto onemocněním předcházet a ihned – v případě prvních potíží – je začít léčit. Z malého problému se brzy může stát boj o přežití.
První příznaky těchto onemocnění však nemusíme vůbec rozpoznat.
Proto je tak důležité chodit k lékaři na preventivní prohlídky a nechat si pravidelně měřit tlak, tep a v pozdějším věku i EKG. Tyto prohlídky je dobré doplnit i o domácí měření tlaku, zvláště když už nám minula padesátka.
Pokud lékař včas odhalí onemocnění a začne s léčbou, může rizika mozkové mrtvice alespoň minimalizovat.
Měřte si tlak!
Pokud se rozhodnete pro koupi tlakoměru, pak zvolte takový, který odhalí i nepravidelné odchylky v činnosti srdce, včetně fibrilace srdečních síní.
V případě opakující se arytmie je pak nutné co nejdříve zajít k lékaři, potažmo ke kardiologovi, a ten arytmii potvrdí či vyvrátí vyšetřením EKG. Při potvrzeném vysokém krevním tlaku čili hypertenzi je dobré si uvědomit i další rizikové faktory – kouření, cukrovka, vysoký cholesterol a obezita.
Jejich výskyt ve srovnání se samotnou hypertenzí podstatně více zvyšuje riziko srdečního infarktu a mozkové mrtvice. Riziko onemocnění zvyšuje také dědičnost – výskyt kardiovaskulárních onemocnění u rodičů a sourozenců.
Desatero, jak měřit tlak
1. Před měřením tlaku krve alespoň 5 minut vsedě odpočívejte.
2. Nejméně půl hodiny před měřením nekuřte a nepijte alkohol.
3. Měření provádějte vsedě s opřenými zády a s paží podepřenou o stůl, obě nohy mějte na zemi (nezkřížené).
4. Během měření nemluvte a nehýbejte se.
5. Tlak měřte vždy na stejné paži.
6. Vyhrňte si rukáv (nikdy nedávejte manžetu přes oblečení), na paži navlékněte manžetu tonometru, její okraj by měl končit zhruba 2 cm nad loketní jamkou, mezi manžetou a paží by měl být prostor maximálně na jeden prst.
7. Předloktí mějte volně opřené o stůl tak, aby manžeta byla v úrovni srdce.
8. Měření proveďte opakovaně, alespoň 2x ráno a 2x večer v intervalu zhruba 1−2 minuty před jídlem a příjmem léků.
9. Určitě si změřte tlak optimálně týden před návštěvou lékaře (nebo v případě, že byla změněna léčba). Dlouhodobě si stačí měřit tlak 1–2 x během týdne.
10. Hodnoty krevního tlaku si zapisujte, včetně zaznamenání každé významné události (např. změna léků, aktuální zdravotní potíže), zápisky pak ukažte lékaři.
Text: Marie Šrámková, foto: Shutterstock
