Stálé napětí a shon škodí lidské psychice. Pozitivní myšlení a méně stresu zlepšuje náš zdravotní stav a zvyšuje kvalitu života. Dlouhodobá nervozita dle vědců negativně ovlivňuje imunitní systém.

Psycholožka J. Kiecolt-Glaserová a imunolog R. Glaser před 40 lety jako první zkoumali dopad psychiky na lidské zdraví. Zjistili, že imunita studentů každoročně klesá pod stresem zkouškového období.

Jejich imunitní systém téměř přestal produkovat gama interferon zvyšující imunitu a jejich T-lymfocyty, odpovědné za boj s infekcí, reagovaly na stimulaci ve zkumavce jen slabě.

Úzkostné stavy

Profesor S. Cohen z Carnegie Mellon University dlouhotrvající stres ilustroval na psychickém stavu spojeném s nezaměstnaností či problémy v rodinném životě.

Dlouhodobý strach o svou existenci, nebo o život či zdraví svých blízkých, plní ordinace lékařů pacienty potýkajícími se s různými problémy. Nejčastějšími jsou úzkost a nespavost. Podle evropských statistik jimi trpí každá pátá žena a každý desátý muž.

Existuje pomoc

Jak se bránit stresu? Ideální je pravidelné cvičení, pohyb venku nebo relaxace. Nezbytný je i dostatek spánku. V lékárnách jsou také volně dostupné přípravky na příznaky úzkosti.

Vždy je nutné pečlivě číst příbalový leták a brát v potaz poměr účinku a bezpečnosti. Neměl by být návykový, ani omezovat v běžném životě – způsobovat ospalost, letargii, rozostřovat vidění či snižovat schopnost rozhodování.

Z této skupiny léčiv je možné zmínit třeba přípravek Lavekan s obsahem levandulové silice.

Rizikové skupiny

Mezi nejohroženější patří rodiče samoživitelé, rodiče dlouhodobě nemocných dětí, lidé po náhlé ztrátě životních jistot (zaměstnání, bydlení, blízké osoby), či lidé vykonávající profese, kde jsou vystaveni tlaku a napětí.

Dle vědců jsou náchylnější k imunitním změnám souvisejícím se stresem. Měli by věnovat zvýšenou pozornost svému psychickému stavu a v případě narůstajících úzkostí vyhledat odbornou pomoc.