Jedním z nejčastějších problémů, který dokáže dovolenou pokazit, jsou zažívací potíže.
Mohou nastat už před cestou. Důležitou roli při vzniku zažívacích obtíží totiž hraje i stres z cestování.
Pokud se na dovolenou těšíme v podstatě celý rok, mohou být obavy, že se něco nevydaří, poměrně stresující, obzvláště u citlivějších jedinců nebo nezkušených cestovatelů.
Nedostatek pohybu
Při přesunech na dlouhé vzdálenosti, trávíme v dopravních prostředcích dlouhé hodiny v podstatě bez pohybu.
Přitom dochází ke zpomalení činnosti střev a následným problémům se zvýšenou plynatostí, obvykle doprovázenou nepříjemnými pocity tlaku v břiše, nebo dokonce křečemi.
Při cestování v letadle jsme navíc vystaveni snížení tlaku vzduchu, jeho nízké vlhkosti, někdy i turbulencím a v neposlední řadě psychickému stresu.
Změna stravy
Během dovolené dochází k zdravotním problémům zejména kvůli změně stravování. Cesta do exotických destinací je sice v dnešní době otázkou několika hodin, tělo se však nové skladbě potravy jednoduše nedokáže v tak krátkém čase přizpůsobit.
Ochutnáváme tamní speciality, exotická a kořeněná jídla, do jídelníčku bývá často zařazen větší podíl ovoce a zeleniny. K dovolené také patří alkohol, zmrzlina a sladké či přechlazené nápoje.
Zažívací potíže kromě složení stravy může způsobit i naše nestřídmost, zvláště při podávání jídel formou bufetu nebo při pobytu „all-inclusive“, kdy si dopřáváme větší porce jídla a pití, než jsme zvyklí.
Faraonova kletba
Jedním z nejčastějších problémů spojených s cestováním je průjem, často provázený bolestmi břicha, nadýmáním a zvracením. Může být nejen psychického, ale především bakteriálního nebo virového původu.
Říká se mu faraonova kletba, Montezumova pomsta, nemoc Zlatých písků – zkrátka podle toho, kde vás postihne.
Na rozdíl od místních obyvatel nemají turisté vytvořenou odpovídající enzymovou výbavu, která si dokáže s novými složkami potravy poradit a účelně je zpracovat.
Střeva mohou v novém prostředí osídlit zcela odlišné bakterie, které se běžně dostávají s potravou do trávicího traktu člověka a tvoří zde tzv. střevní mikroflóru. Narušená rovnováha těchto mikroorganizmů vede k zažívacím potížím.
Pozor na vodu!
Při cestování se organismus, a zejména pak trávicí systém, musí vyrovnat i s dalšími podněty, které jej oslabují. Zpravidla se přesouváme do výrazně teplejšího klimatu a kromě nezvyklých jídel může ovlivnit stav našeho trávicího ústrojí i místní voda.
Ta má obvykle jiné minerální složení než voda, kterou pijeme doma, navíc často pochází z neprověřených zdrojů.
I tyto faktory narušují rovnováhu střevní mikroflóry, což se může projevit střevními potížemi, nejčastěji plynatostí, průjmem, bolestmi žaludku nebo zácpou.
Častou příčinou zvýšené plynatosti a průjmů bývá také bakteriální či virová infekce nebo nakažení parazity.
Střevní obtíže
Začátek bývá náhlý – zvracení, horečka, průjem, bolesti břicha a křeče. Pokud je průběh silný nebo obtíže trvají i několik hodin, je na čase navštívit lékaře.
Příčinou totiž může být salmonelóza či listerióza, nemoci, se kterými si není radno zahrávat.
Pokud vás postihne průjmové onemocnění, zvyšte přísun tekutin a živin. Organismus je třeba důkladně zavodnit, v exotických destinacích balenou vodou nebo čajem. Vyvarujte se přeslazených ovocných šťáv a limonád.
Ideální stravou jsou masové vývary, banány, dušená mrkev a suchá rýže. Vyhněte se jídlům obsahujícím semínka či ořechy a slaným či tučným pokrmům.
Protože prevence je lepší než léčba, sbalte si s sebou léky, které vám pomohou střevní potíže zastavit. V cestovní lékárničce by nemělo chybět živočišné uhlí nebo jiné léky proti průjmu sloužící k střevní dezinfekci a platné cestovní pojištění.
Střeva zklidní máta
Při střevních potížích si můžeme pomoci éterickým olejem z máty peprné. Stačí vdechovat výpary z lahvičky nebo si pár kapek této silice aplikovat na kapesník či do příručního inhalátoru. Jestliže nemáme po ruce éterický olej, postačí nám i mátový čaj.
Mátový čaj – potřebujeme 1 lžičku máty, 0,2 l vroucí vody. Mátu přelijeme vodou a vše necháme 10 minut louhovat, pak přecedíme a popíjíme během dne.
Kmínový čaj proti nadýmání – potřebujeme 1 lžičku kmínu (nejlépe v bio kvalitě), 0,2 l vroucí vody. Kmín přelijeme vroucí vodou a vše necháme 10 minut louhovat, poté přecedíme a popíjíme během dne.
Tinktura z pelyňku – jednu lžíci pelyňku zalijeme 0,3 l 60% lihu. Vše necháme 14 dní na teplém místě louhovat. 2x denně protřepáváme. Poté přecedíme, nalijeme do tmavé sklenice. Při bolestech žaludku, nadýmání, průjmu užíváme 3x denně 20 kapek.
Pomůže jablko a lněné semeno – při průjmových onemocněních je výborným lékem nastrouhané jablko, které jíme po lžičkách během dne. Výbornou službu nám učiní i 1 lžíce lněného semínka, které zapijeme 0,1 l vlažné vody.
Lněné semínko v medu – cestování může provázet také zácpa. Proti ní nám výrazně pomůže lněné semínko. Potřebujeme 2 lžíce kvalitního medu a 3 lžíce lněného semene.
Semínka smícháme s medem, vzniklou směs užíváme 2x denně 1 lžičku a vše zapijeme 0,3 l vlažné vody.
Šejk z lněného semínka – potřebujeme 1 polévkovou lžíci lněných semínek, 0,2 l vody. Ráno semínko přelijeme 0,2 l studené vody a vše necháme do večera odpočívat. V podvečer celou sklenici vypijeme a ráno je úspěch zaručen.
Text: Marie Šrámková, foto: Shutterstock
