A to je problém, protože na dovolené máme dost omezené možnosti, jak si ohlídat hygienu přípravy jídel a jejich konzumace. Proto jsou takzvané cestovatelské průjmy zdaleka nejčastější zdravotní komplikací na zahraniční dovolené.
V subtropických a tropických krajích se infekční průjmy šíří snáze než u nás. Důvodem je především odlišná úroveň hygieny, v níž se udržují rezervoáry. Mikroby zde přežívají a při vhodné příležitosti se lehce pomnoží. Velmi častou příčinou průjmů bývají fekální bakterie. Ty se dostávají na talíř hlavně s čerstvou zeleninou a saláty. Důvodem je způsob hnojení. Je pak takřka nemožné saláty dokonale omýt a zbavit choroboplodných zárodků. Bakterie mohou ulpět i na rukou personálu a dotykem se pak přenášet na nádobí i jiné potraviny. V každém případě se jako rozumná ochrana doporučuje konzumovat jen zeleninu a ovoce, které si můžete umýt a oloupat.
Je dobré vědět: K vysoce rizikovým oblastem, pokud jde o průjmová onemocnění, patří většina území Asie, dále severní, západní a východní Afrika a rovněž Latinská Amerika. Střední riziko nákazy hrozí ve Středomoří, na Středním východě, v Jihoafrické republice.
Průjmy i ze stresu
Nervová soustava reaguje podrážděně na spěch, chaos a všechny změny, které odjezd na dovolenou provázejí. To je další příčina cestovatelského průjmu, k níž máme sklon zejména my ženy. Kromě podrážděné nervové soustavy pak značnou roli hraje i sama změna stravy. Je to horší stravitelností potravin, s nimiž naše zažívání nemá zkušenost, ale častěji jde o reakci na nezvyklé bakteriální osídlení. Naše imunita s ním – na rozdíl od tuzemských bakterií vyskytujících se na potravinách – nemá zkušenosti a reaguje bouřlivěji, i když nejde o jednoznačně choroboplodné mikroby.
Hlavně čisté ruce
Dnes jsou běžně dostupné dezinfekční přípravky určené právě na cesty, které se dají používat i bez možnosti mytí rukou a lze je mít stále u sebe. To je základ prevence cestovatelských průjmů. Na tržištích je třeba prohlížet a vybírat očima, nebrat bezdůvodně do ruky potraviny ani jiné zboží. Nakazit se můžete nejen průjmovým onemocněním, ale i žloutenkou typu A. Už v jižní Itálii je riziko této nemoci osmkrát vyšší než u nás, v Turecku pak padesátkrát vyšší. Pozor na syrové saláty a ovoce, s nimi můžete zkonzumovat vajíčka měchožila, což je druh tasemnice, která se v člověku sice dál nevyvíjí, ale vytváří opouzdřené dutiny s larvou. Pokud obal praskne, může dojít k prudké alergické reakci. Zákeřné jsou také améby, které se vyskytují rovněž v syrové zelenině. Je to parazit schopný poškodit vnitřní orgány, včetně jater, plic nebo mozku. Průjem, který infekce amébami vyvolá, přitom nemusí být výrazný.
Jak průjem léčit?
V řadě případů postačí odpočinek a dieta. Pomáhají volně prodejné přípravky, které působí jako střevní dezinfekce a které pohlcují toxické látky. S výběrem se poraďte v lékárně. Naopak se nedoporučují léky zpomalující pohyb střev, přinesou sice rychlou úlevu, ale infekce zůstane v těle a léčení se protáhne.
Nejdéle po 3 až 5 dnech by potíže měly ustat. Zlepšení stavu můžete podpořit probiotiky, urychlí obnovení zdravé střevní mikroflóry. Pokud obtíže trvají déle nebo je doprovázejí další příznaky, především třesavka a bolesti, pak je nutné vyhledat lékařskou pomoc. Mohlo by se totiž jednat o nákazu salmonelózou, úplavicí, cholerou, tyfem, o parazitární nebo virovou infekci.
Pro rychlejší zotavení
Ať už průjem vznikl jako následek stresu nebo nákazy přenosnou nemocí, vede rychle k dehydrataci, a to tím spíše, že pobýváte v horkém podnebí. Ztráta tekutin se dá doplnit pitím, jenže tělo potřebuje nahradit i ztracené minerální složky. Organismus s jejich pomocí udržuje stálé prostředí v krvi, jakékoli významnější vychýlení vede rychle k závažnému zdravotnímu stavu. Proto nesmíme pít jen čistou vodu nebo čaj, ale musíme dodávat současně ionty minerálů. Ideální je, když si na cestu přibalíte tzv. rehydratační nápoje, určené právě k tomu účelu. Jsou volně prodejné. Pokud si přípravek nepřivezete s sebou, můžete si ho jednoduše poskládat z obyčejných a levných složek dostupných v každém obchodě s potravinami.
V 1 l vody rozpusťte:
• 8 čajových lžiček cukru
• 1 zarovnanou čajovou lžičku soli
• ¾ čajové lžičky jedlé sody (nebo prášku do pečiva s hydrogenuhličitanem sodným čili 2NaHCO3, což je totéž, uveden může být i natriumbikarbonat)
• pro chuť lze přidat ovocnou šťávu
Vzácná, ale hrozivá: Cholera
Loni vypukly epidemie v Keni a Tanzanii, oblíbených východoafrických destinacích. V červnu pak na následky cholery zemřel britský turista, který se nakazil na Kubě. Vždy je tedy vhodné se před cestou do exotických lokalit informovat, zda tam aktuálně nehrozí cholera, protože je možné se chránit očkováním. Cholera je nejtěžším infekčním průjmovým onemocněním. Propuká velmi rychle po nakažení, způsobuje řídké průjmy, které vedou rychle k obrovským ztrátám vody a minerálů. Dochází k extrémní dehydrataci s neuhasitelnou žízní a svalovými křečemi. Selhávají ledviny a bez adekvátní náhrady vody a solí vede cholera k úmrtí za plného vědomí.
Tyfus neznamená průjem, ale…
… i tak je třeba se na něj při určitých exotických dovolených připravit. Břišní tyfus navzdory svému názvu nepatří mezi typické infekce vyvolávající průjmy, ale spíš bolesti břicha. Přesto jde vždy o těžké infekční onemocnění. Vyvolává ho určitý druh salmonely a nejrozšířenější je v jihovýchodní Asii, tedy v Indonésii, Malajsii, na Srí Lance, Barmě i Thajsku. Přesnou mapku najdete na webu Centra cestovní medicíny.
Záludností břišního tyfu je delší inkubační doba, obnášející až tři týdny. Onemocnět tedy nemusíte přímo na dovolené, ale až po návratu. Infekce se pak může šířit dál. Průběh bývá těžký, s vysokými horečkami a bolestmi břicha. K léčení se používají antibiotika, ale jejich účinnost právě u této choroby bohužel klesá. Pokud míříte do míst s vysokým výskytem břišního tyfu, pak je vhodné zauvažovat o preventivním očkování.
Středomoří: Hrozí nejen cestovatelské průjmy
Horečka papatači
Nákazu přenášejí komáři nebo noční mušky. Asi 3 a 4 dny po bodnutí nemoc propukne vysokou horečkou, kterou doprovázejí silné bolesti především hlavy a za očima, ale i ve svalech a kloubech. Po pár dnech se stav zlepší, ale někdy se může nemoc vzápětí vrátit, a to v podobě zánětu mozkových blan.
Ochranou je spolehlivý repelent a moskytiéry na spaní, očkování neexistuje.
Legionářská nemoc
Pod názvem „legionella“ ji známe i z tuzemska. Tato bakterie osidluje potrubí s teplou vodou, nakazit se tedy lze z vody z kohoutku, sprchy nebo i zapnuté klimatizace v hotelu. Ideální prostředí pro ni představují teploty mezi 20 – 45 °C, takže se může držet také ve vířivkách a jiných nádržích teplé vody. Po 5 až 6 dnech od nakažení se objevuje horečka s kašlem, v závažnějším případě nemoc probíhá jako zápal plic. Přidat se můžou i bolesti břicha a průjem. Horší průběh bývá u starších a oslabených lidí.
Maltská horečka
Hrozí z ochutnávky nepasterovaného mléka, zvláště ovčího a kozího, přírodních sýrů a dalších místních specialit, které se ze syrového mléka připravují. Nemoc má delší inkubační dobu, propuknout může až 4 týdny po nakažení. Potíž je, že v tu dobu už si nemoc s dovolenou nespojíte. Potrápí vás horečka, zimnice, bolesti svalů a potíže různých orgánů, které mohou dlouho přetrvávat. Kromě Malty je tato infekce častá i v Itálii, ale nakazit se lze i jinde ve Středomoří.
Bilharzie
Bilharzie (také se jim říká krevničky) jsou miniaturní červi, kteří se hojně drží ve sladkovodních jezerech a nádržích, narazit na ně můžete zejména při dovolené v Egyptě a dalších severoafrických státech. Do těla se dostávají velmi rychle tím, že provrtají kůži a pak putují do míst, kde se usadí. Podle druhu pak vyvolávají potíže močové nebo střevní. Projevit se mohou ale až za několik let problémy s játry nebo krví v moči. Jedinou ochranou je důsledně se vyhýbat v těchto krajích sladkovodním nádržím.
Západonilská horečka
Je to viróza, kterou přenášejí komáři. Nemoc se podobá lehčí chřipce, vypukne 3 až 14 dní po nakažení. Proti západonilské horečce neexistuje očkování, a tak je nutné se chránit repelenty a moskytiérami kolem lůžka. Je nutné počítat s tím, že komáři jsou nejaktivnější večer.
Vzteklina
Vyskytuje se na Balkáně i v severní Africe. Nákaza se přenáší slinami, takže nemusíte být přímo pokousaní, stačí se dotknout srsti nemocného zvířete. Vzteklina se projeví 1 až 3 měsíce od nákazy křečemi a stavy ochrnutí. Bohužel naděje na přežití je velmi nízká. Po nechtěném incidentu s místním psem se proto nechte okamžitě naočkovat. To stačí, aby se nemoc vůbec neprojevila.
2 tipy před cestou
• Zkontrolujte si své léky: Ověřte si předem, že nezpůsobí reakci vlivem prudkého slunečního záření. Nejlépe je zeptat se v lékárně.
• Je vám přes 50? V tom případě lékaři doporučují očkování proti pásovému oparu. Vyprovokovat ho může právě stres a únava z cestování, navíc ve věku nad padesát prudce stoupá pravděpodobnost onemocnění.
Připraveno s využitím informací na internetových stránkách Centra cestovní medicíny a německého webu Centrum für Reisemedizin. Další informace najdete také na www.ockovani-zahranici.cz.
Foto: Shutterstock
Komentáře