Mozková mrtvice, lidově pepka, je zákeřná. Udeří náhle a prakticky v každém věku. Porazit ji může jen rychlá pomoc. Přijít ale musí nejpozději do tří hodin od prvních příznaků, jinak vás mrtvice zmrzačí nebo připraví o život.

Denně u nás na mrtvici zemře 28 lidí a tisícům dalších od základu změní život. Většinou za to můžou sami pacienti nebo jejich okolí. Infarkt totiž pozná 90 procent Čechů, ale mrtvici necelých 30 procent.

Důležité je proto neváhat, nečekat až manžel přijde z práce nebo sousedka z nákupu, a hned při prvních symptomech volat záchranku.

Co mrtvici způsobuje?

Častou příčinou bývá prasknutí cévy, která prokrvuje příslušnou část mozku, a tak dojde ke krvácení do mozku. Dalším důvodem je krevní sraženina, která cévu ucpe. Do mozku se tak nedostanou živiny ani kyslík, a tím jeho tkáň odumírá.

Rizikové faktory

Riziko mozkové mrtvice zvyšuje špatně léčený nebo neléčený vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol, nadváha, nedostatek pohybu, cukrovka, choroby srdce a cév, spánková apnoe, stres, kouření a pravidelná vysoká konzumace alkoholu.

– Nejohroženější skupinou lidí jsou ti, jejichž rodiče nebo blízcí příbuzní mrtvici prodělali.

– Rizikovým faktorem může být i užívání hormonální antikoncepce. U mladých žen to bývá kombinace antikoncepce, kouření a dalších faktorů (dehydratace, dispozice ke krevní srážlivosti…)

Varovné příznaky

Pokud se u nemocného projeví alespoň jeden ze čtyř níže uvedených symptomů, je třeba okamžitě volat sanitku. Mnoho lidí příznaky podcení, protože mohou trvat jen chvíli a potom jste zdánlivě zase v pořádku. Další záchvat už ale může být osudný.

Pokles koutku

Požádejte pacienta, ať se usměje nebo vycení zuby – nebude toho schopný. Koutek na jedné straně bude viditelně pokleslý, nebo se jedna strana úst nemocného hýbá méně.

Ochrnutí končetin

Nechte pacienta předpažit. Člověku po mrtvici jedna ruka po pár sekundách poklesne, případně může být zcela nehybná.

Porucha řeči

Nemocný není schopen najít slova, mluví nesrozumitelně, zmateně nebo nerozumí otázce, když ho vyzvete, aby vám na něco jednoduchého odpověděl.

Tvar jazyka

Poproste postiženého, aby vyplázl jazyk. Pokud ho má pokřivený a kroutí se ze strany na stranu, je to znak mrtvice.

Další příznaky

* Náhlá porucha vědomí: pacient nereaguje, nebo je zmatený.

* Potíže s chůzí: zakopávání, náhlé závratě, ztráta rovnováhy a koordinace pohybů.

* Náhlá porucha citlivosti na polovině těla: ruka, noha, obličej a trup na stejné straně jsou necitlivé, méně citlivé, nebo brní.

* Dočasné oslepnutí na jedno oko (tak na 2-3 minuty), nebo náhlé dvojité či rozmazané vidění.

* Náhlá prudká, atypická, dosud nepoznaná bolest hlavy: typický je rozvoj do maximální intenzity v řádu sekund.

* Ztuhlost šíje – pacient se nedokáže bradou dotknout hrudníku a zároveň je pro něj tento pohyb silně bolestivý.

První pomoc

Při podezření na mrtvici okamžitě zavolejte lékařskou pomoc. Než přijede, zajistěte, aby se postižený nedostal do šoku. Položte ho na zem, nohy mu zvedněte nad úroveň srdce – podložte je třeba židlí nebo bundou. Uvolněte mu oblečení na krku, hrudníku a v pase.

Přikryjte ho, třeba dekou nebo čímkoli, co máte po ruce, aby se nepodchladil. Nepodávejte mu ale žádné nápoje ani jídlo. Až do příjezdu pomoci kontrolujte, jestli dýchá, sledujte mu pulz a je-li při vědomí. Pokud komunikuje, snažte se ho uklidnit.

Čas v hlavní roli

Dostane-li se člověk na specializované pracoviště do hodiny má 80–90 procentní naději na úplné vyléčení. S přibývajícími minutami ale šance výrazně klesají. Z těch, kteří dorazí do 1,5 – 2 hodin, se zcela vyléčí polovina.

Po 4,5 hodinách to není ani 15 procent. Zkrátka každá minuta, která uplyne od okamžiku, kdy se céva ucpe, je rozhodující pro to, jaký kousek mozku odumře, tedy zda bude pacient nejen žít, ale také s jakými následky.

Jestli třeba „jen“ zapomene cizí jazyk, bude mít méně citlivé konečky prstů nebo zhoršenou krátkodobou paměť, nebo bude ochrnutý na půlku těla a bude špatně mluvit a polykat.

Revoluční způsob léčby

K léčbě mrtvice se nejčastěji používá látka vpravená do cév, která dokáže většinu krevních sraženin rozpustit. Dnes už je navíc k dispozici revoluční metoda – mechanická trombektomie:

Při ní lékař zavede ze stehenní tepny až do mozkové cévy speciální stent, tedy jakýsi drátek, který se na místě sraženiny rozvine v něco jako miniaturní „podběrák“ a tím se nabere krevní sraženinu a vytáhne ji ven.

Je to rychlá metoda, nemá skoro žádné komplikace, ale pro každého se nehodí. Sraženinu se daří vytáhnout až v 90 procentech případů. Samozřejmě se to musí udělat nejpozději do tří hodin od chvíle, kdy se u pacienta objevily první příznaky mrtvice.

Každý má šanci?

V republice máme 45 specializovaných center, kde dokážou mrtvici adekvátně léčit. Pokud ale od nich bydlíte daleko, nepomůže vám, že včas rozpoznáte příznaky, do jedné hodiny se tam pravděpodobně nedostanete.

Když ale půjde vše dobře, do tří hodiny, kdy je ještě velká naděje na vyléčení, by to záchranka stihnout mohla.

Život po mrtvici

Pokud nepatříte k těm šťastlivcům, kteří vyvázli z mrtvice bez následků, čeká vás péče zdravotnických zařízení a velké pochopení ze strany rodiny. Hodně vám pomůže internet.

Například nezisková organizace ICTUS (www.ictus.cz), která pomáhá lidem po mrtvici, aby mohli žít naplno nebo CEREBRUM (www.cerebrum2007.cz či První krok (www.prvníkrok.cz).

Zkuste také stránky MUDr. Václava Lukáše, který sám prošel martyriem několika ataků mrtvice. Jeho osobní zkušenosti a rady jsou k nezaplacení.

Text: Laura Skrčená, Foto: PX FUEL