Mokré boty na chodbě přede dveřmi, hromada bot za dveřmi, boty všude. Tak vypadá vchod do většiny domácností v zimním období. Botníky totiž vůbec nejsou dimenzovány na počet párů bot průměrné rodiny.

A to nepočítáme rozměrnější zimní obuv, vysoké i polovysoké boty a kozačky. Při prostudování nabídky na trhu zjistíme, že standardní „rodinný“ botník pojme asi 30 párů bot. A to je často málo.

Vždyť běžná žena používá v sezóně v průměru kolem osmi i více párů bot, a celkem by tedy mohly vlastnit přibližně dvě desítky párů. U mužů je to přibližně o polovinu méně. Botník na 30 párů tedy vyhovuje tak maximálně bezdětné dvojici!

A to by se nám správně do botníku měly také vejít čisticí a ošetřující kartáče, spreje i krémy na boty.

Jak na „kozačky“?

Vysoké a polovysoké holinky se do běžného botníku nevejdou. Stavíme je tedy na zem v chodbě či předsíni na rohožku, rozprostřené noviny či hadry na podlahu. Ale takové ukládání nadělá spoustu nepořádku a botám spíš uškodí.

Aby si mokré boty udržely tvar a fazonu, je nutné se o ně po přezutí náležitě postarat. V každém případě byste zimní boty měli každý den po návratu domů vycpat novinami a nechat volně uschnout. Nikdy nedávejte zvlhlé či mokré boty k sálajícímu teplu.

Pomohou napínáky

Napínáky na boty možná znáte, ale málokdo je skutečně používá, což je věčná škoda. Podle odborníků by se měly do bot vkládat po každém nošení alespoň na 24 hodin. Proto je nutné boty střídat, aby si aspoň jeden pár mohl na napínácích „odpočinout“. Jak jsou prospěšná?

Napnutá useň lépe vysychá

Vyhladí se kůže a „vrásky“

Boty se lépe zbaví zápachu – větrají

Jak na to?

Zvolte impregnační přípravek, který je určen přesně na materiál vašich bot. Boty nastříkejte zhruba ze vzdálenosti 20 centimetrů, nechte uschnout a poté nanesení zopakujte. Dvě vrstvy jsou dostačující.

Pokud se však přípravek stále vsakuje a nestéká, třetí vrstvou nic nezkazíte. Pro jakékoliv boty však vždy platí, že by nemělo dojít k proniknutí vody do kůže.

Krém vodu neodpudí

Bez pravidelného krémování se kožené boty v extrémních zimních podmínkách neobejdou, ale je to v podstatě jen ošetřující záležitost, aby byla bota znovu vláčná a poddajná, k odpuzování vody samotný krém nestačí.

Aby voda nepronikla do kůže, zajistí jedině hydrofobními přípravky nabízenými ve formě sprejů, které můžete nanést na nakrémované či jinak patřičně ošetřené boty.

Kdy sůl botám ublíží?

Na solených chodnících a cestách trpí nejen psí tlapky, ale i naše boty. V zimních botách se dík ošetřeným komunikacím vracíme domů s bílými mapami, vzlínající po svršku bot. Co se kožených bot týká, nikdy byste je neměli nechat promočit.

Okamžitou pomocí na skvrny od soli pak stačí vlhký hadřík. Teprve potom dejte boty usušit. Často najdete radu, že nejlepší na odstranění bílých skvrn od soli je ocet. K takovému ošetření však není při žádný důvod.

Kyselinou octovou se spíše někdy vytíraly vnitřky barevných kožených bot, aby se barva zafixovala do kůže. Při potírání solných skvrn octem naopak hrozí, že skvrna na usni zůstane.

Jak na „slané“ mapy?

Pokud bílé mapky na botě zůstanou i po umytí a uschnutí, dočistěte je mechanicky měkkým flanelovým hadříkem. Po usušení je také potřeba boty ošetřit kvalitním krémem, nebo speciálním sprejem.

Bílé skvrny mohou na obuvi objevit i během roku, kdy se chodníky ani silnice nesolí. Jde o anorganické látky, také o soli, ovšem vyluhované z usně během nošení. I těchto bílých skvrn se nejlépe zbavíte pomocí vlhkého hadříku.

Hladká kožená obuv

Pro hladkou useň jsou k dostání speciální čistící krémy obsahující včelí vosk, takže obuv zároveň chrání. Pokud má obuv trhlinky, neprohloupíme, když si pořídíme krém pro obnovení barvy.

V nabídce je dost široká paleta barev, takže na botě pak stopy používání nebudou prakticky znát. Na boty bez viditelných poškození použijeme regenerátor na usňovou obuv. Úpravu bychom měli zakončit vrstvou impregnace. Hodí se jak přípravky na bázi včelího vosku, tak silikonu.

Obuv ze syntetických materiálů

Modely, kombinující pevné plastové díly a syntetické tkaniny, se dají dobře čistit vodou, případně suchou pěnou na koberce. Po uschnutí textilie nastříkáme silikonovým impregnačním přípravkem.

Vnitřek vycpeme starými novinami, deformace při uložení do botníku by jinak na obuvi mohly nechat trvalé stopy.

Tančí u tyče

Vysoké a polovysoké boty místo cpaní do botníku můžeme prostě zavěsit. Teleskopické tyče se jednoduše zapřou mezi podlahu a strop. Na ně se stavebnicově navléknou kroužky držáků bot. Kolik jich tedy celkem bude, je dáno výškou stropu.

Boty sice nejsou uzavřené za dvířky, takže se z nich line nelibý zápach, ale tím, že jich tento systém pojme opravdu třeba 50 párů, můžete boty střídat, a tak jim také dopřát žádoucí vyschnutí. A to je největším nepřítelem plísní!

Výklopné boxy jako stavebnice

Pro nízké boty se velmi hodí mělké variabilní vyklápěcí boxy. Do nich lze svisle zasunout třeba tři páry bot. Boxů se dá zavěsit na zeď více, jdou třeba různě barevně kombinovat a dle potřeby přikupovat.

Dávejte ale pozor, jaká velikost bot se tam skutečně vejde, některé boxy nepojmou pánskou obuv velikosti 45!

Vzdušné regály

Tam je možné postavit je na obyčejný regálový systém, který koupíte v kutilských supermarketech přibližně za 700 Kč/metr délky police. Pokud se pro takové řešení rozhodnete, nezapomeňte pořídit správné rozměry úložného prostoru.

I zde bude rozhodující počet bot i délka obuvi. Postačí vám jednoduchý manuál na výpočet. Na šířku počítejte pro jeden pár pánské obuvi asi 25 centimetrů, dámské 20 centimetrů.

A bude vhodné pořídit o metr a půl plochy navíc na případné lyžáky nebo například brusle.

Text: Marie Šrámková, foto: Shutterstock