Původně šlo o zdraví nebo o život. Jizva je v takových okamžicích to poslední, co byste řešili. Jenže když přejde krize a zdraví se zlepší, může se stát, že novým problémem bude právě jizva.
Nejde jen o estetiku. Jizva může příliš táhnout a omezovat pohyb nebo i po týdnech stále svědit a bolet. Bývá to problém především takzvaných koloidních jizev. Ty jsou na první pohled nápadně zbytnělé a masivní, výrazně přesahují plochu nezbytného srůstu poškozené kůže. Liší se i zbarvením, které je nejdříve rudé, pak šedorůžové. Špatným hojením ale může dojít i k opaku a v místě jizvy vznikne měkká propadlina.
Geny i šikovnost operatéra
Na otázku, proč se někomu pooperační rána zahojí hladce a nechá sotva stopu, zatímco jinému po stejném zákroku vznikne na kůži defekt, není snadná odpověď. Určitě se projevují vrozené předpoklady k dobrému nebo horšímu hojení. Vliv má i umístění jizvy, některé tělesné partie mají větší sklon ke keloidnímu hojení, bohužel jsou to právě ty, kde nám pak vada esteticky hodně překáží, tedy obličej, uši, krk, ramena, oblast dekoltu, horní polovina hrudníku a zad.
Větší sklon k tvorbě nadměrných jizev souvisí i s věkem, takže se objevují u dětí a mladých lidí do 30 let. Samozřejmě roli hraje i zručnost lékaře, jak dokonale ránu spojí. V případě plánované operace nic nedáte za to, když se v čekárně poptáte jiných pacientů, jak vypadá jejich jizva.
Důležitá je prevence
I při horších vyhlídkách, kdy víte o rodovém sklonu k tvorbě masivních jizev, se dá ještě hodně zlepšit, když dáte na rady lékaře a po operaci věnujete jizvě patřičnou péči. V první fázi by jizva především měla zůstat co nejvíce v klidu. Po vytažení stehů je její tvar ještě nestálý a její mechanická odolnost nižší než u zdravé okolní kůže. Proto se doporučuje použít jako mechanickou podporu náplasti s částečně elastickými vlastnostmi, k dostání jsou i tzv. náplasťové stehy, kterými lze jizvu fixovat. Tuto péči poraněná kůže potřebuje obvykle asi dva týdny, při větších jizvách s výraznějším namáháním i déle. V tom vám ale poradí váš lékař.
Mazat a masírovat
Od druhého nebo třetího týdne po sešití by měla následovat péče, zaměřená na větší pružnost a poddajnost tvořícího se spoje v kůži:
– Promašťování
Tradovalo se, že nejlepší pro změkčení jizev je masáž vepřovým sádlem. Určitě ho použít můžete, ale má nepříjemné vlastnosti, především nechává pach na oblečení. Moderním prostředkem pro promašťování jizev jsou silikonové oleje, použít můžete i bylinné masážní oleje, neboť cíl je stejný jako při mazání sádlem: Tuk zabraňuje vysychání a dráždění a podporuje klidné zrání jizvy. Promazávání je vhodné opakovat aspoň dvakrát denně. Tato péče vyžaduje hodně trpělivosti, měla by trvat nejméně půl roku, podle potřeby i mnohem déle.
– Tlakové masáže
Společně s promazávání pak mladou jizvu začneme masírovat, po 3 až 4 týdnech je už relativně pevně srostlá. Postup je jednoduchý, jsou to prosté tlakové masáže, kdy bříškem palce na tkáň přitlačíme, až jizva vybledne. Tlak by měl trvat asi 30 vteřin, pak povolíme, takže za 10 až 15 vteřin jizva opět zrůžoví. Opakujeme po dobu 10 až 15 minut, a to aspoň pětkrát za den. Kdo se bude pilně věnovat tlakovým masážím, dočká se výsledků. Jizva změkne a mnohem nenápadněji splyne s okolní kůží. Kromě vytrvalosti je nutná opatrnost, jizvu nesmíme poškodit nadměrným tlakem. Proto je lepší masírovat prstem, pomůckami spíše tlak přeženete, neboť vám bude chybět potřebný cit a odhad.
Pomáhá silikon
Osvědčenou pomocí při ošetřování jizev je silikonový gel. Dokáže zmírnit zarudnutí, jizva se ztenčí a změkčí. Příznivějších výsledků se dá docílit u méně zbytnělých jizev. To znamená, že s aplikací gelu je třeba začít co nejdříve, pokud se jizva špatně vyvíjí. Silikon je k dostání v tubách nebo jako plátky podobné náplastem. Plátky se doporučují hlavně na kůži pod oblečení, mohou zůstat nalepené klidně 24 hodin. Silikonové gely v tubě se pak natírají na kůži v tenké vrstvě, která rychle zaschne a vytvoří přilnavý film. Hodí se hlavně na místa namáhaná při pohybu, jako jsou klouby, kde by se plátky odlepovaly. Gely jsou také levnější.
Co se starou jizvou?
Pokud od operace nebo zranění kůže oběhly roky, pak už masáže žádoucí efekt nemají. U obtěžující jizvy je pak nutné najít nejvhodnější lékařskou metodu, jak ji zmenšit. Často – i když ne vždy – jde o zákroky, které budete muset zaplatit. Úhrada pojišťovny přichází v úvahu, pokud jizva způsobuje fyzické potíže a nepohodlí.
– Chirurgické odstranění
Přistupuje se k němu v případě masivního zbytnění kůže, které způsobuje potíže při pohybu, bolest nebo tření o oblečení. Celá jizva se vyřízne a rána znovu sešije. Zkušený chirurg by měl odhadnout, jak ránu co nejšikovněji spojit, aby srostla tentokrát lépe. Bohužel koloidní jizvy mají velký sklon k recidivě. Proto je důležité po zákroku jizvu co nejpečlivěji ošetřovat a případně doplnit vyříznutí ještě léčbou kortikoidy.
– Ošetření laserem
Používá se hlavně ke zlepšení etického vzhledu kůže, tedy už u malých jizev.
– Terapie kortikoidy
Při této metodě se injekčně vpravují do jizvy lokálně působící kortikoidy. Jejich úkolem je zastavit nadměrnou tvorbu vazivové tkáně, takže keloid změkne a bude méně výrazný. Silněji působícím lékem se stejným efektem jsou pak cytostatika.
– Výplně
Ty se používají u jizev, které se propadly pod úroveň okolní kůže. Mohou to být látky na bázi kyseliny hyaluronové nebo se využívá vlastní tuková tkáň, přenesená z jiné tělesné partie. Někdy se pokleslá jizva nejprve řeší chirurgicky, kdy se přibližují a sešívají měkké tkáně v okolí jizvy, a teprve podle výsledku se pak ještě dodává výplň.
Komentáře