Domů     Jiří Vyorálek: „Na herectví jsem šel kvůli babě“
Jiří Vyorálek: „Na herectví jsem šel kvůli babě“
14.9.2020

Většinou se tváří naštvaně, ale prý je to jen na oko, pichlavá legrace. „Jsem pitomec, který má tenhle styl humoru.“ Hraje přirozeně – ať je právě televizním Gottwaldem, prvorepublikovým Jaroslavem Valentou a nebo Janem Werichem na jevišti Divadla Na zábradlí.

Pochází z Třebíče, tam vyrůstal a na nedalekou rodinnou chalupu, kterou dnes obhospodařuje hlavně jeho maminka, jezdí čas od času dodnes. „Snažím se vždycky udělat to nejnutnější, hrubé práce. Většinou pozvu kamarády a zvládneme, co je třeba.

Není čas, a tak chalupařím nárazovým způsobem.“ Vždycky měl rád přírodu. Zato ve škole to prý nebyla žádná sláva. „Učil jsem se špatně, protože mě to nebavilo. To jsem si radši hrál na indiány.“ A nebo koukal pod ruce sousedovi v jeho truhlářské dílně.

Práce s voňavým dřevem se mu líbila, brzy zkoušel z prkýnek leccos stloukat. Málem zůstal – učební obor truhlář byl jednou z variant, když si měl v osmé třídě napsat, kam dál. Další byly technik v jaderné elektrárně v nedalekých Dukovanech a herectví.

Hraní, to byla volnost

Základní školu končil Jiří Vyorálek dva roky před Listopadem. „To jsem byl ještě hipísák. Jednou jsem se rozjel do Prahy na nějakou schůzi mírového klubu Johna Lennona, jenomže se ty máničky neuměly dohodnout, a tak se rozpustily.

Tenkrát jsem toužil mít rád všechny lidi, ale spíše jsem dostával po držce, takže se to brzy zvrtlo v punkerský pocit, ať mi všichni vlezou na záda…“ To už pár let chodil do dramatického kroužku, recitoval, hrál amatérské divadlo, do kterého ho přivedla starší sestra.

Líbilo se mu předvádění se „a volnost tý srandy“. Pak se jeho tehdejší láska dostala na konzervatoř a on dělal vše pro to, aby ho přijali také. Podařilo se. „Já šel vlastně na herectví kvůli babě,“ komentoval to jednou.

S Matějem Hádkem v dramatu Posel (2012)
S Matějem Hádkem v dramatu Posel (2012)

První a poslední vyznamenání

Bylo mu patnáct, když odešel z rodného města. Začal studovat v Brně, víkendy trávil s vodáckým oddílem. Od pramice až po divoké vody s kajakem.

„Byla to doba útěků a vodáctví se nejvíc podobalo svobodnému skautingu.“ Škola ho bavila, v prvním ročníku měl dokonce poprvé v životě vyznamenání! Dlouho mu ale nevydrželo.

„Pak jsem začal žít divoce a zacházet s tou školou tak, že mě ve čtvrťáku málem vyhodili.“ Nakonec ho přece jen k maturitě pustili. Učitele prý obměkčilo, že se přihlásil na JAMU („Chtěl jsem se něco víc dozvědět a taky si trošku prodloužit mládí…“).

Odmaturoval, ale neabsolvoval, protože studoval jen čtyři roky, a nikoli šest, což je plné konzervatorní vzdělání.

Svérázný přístup ke studiu

Na Janáčkově akademii múzických umění se dostal do ročníku, který vedl Josef Karlík – pro připomenutí: otec Jandera z první Sanitky a také děda z komedie Jak dostat tatínka do polepšovny. Čtyřletou JAMU pak Jiří studoval šest let.

„Ten můj studijní přístup byl takový rozvolněný, takže nakonec z toho bylo celkem 10 let hereckého školení, které na mně, doufám, není vůbec vidět. Ale ta léta to vzalo…“

S Hanou Holišovou v epizodě Milenka mrtvého z cyklu Okno do hřbitova (2016)
S Hanou Holišovou v epizodě Milenka mrtvého z cyklu Okno do hřbitova (2016)

Z divadla na jahody a zpět

Ještě před dokončením JAMU začal hrát v nezávislém Divadle v 7 a půl, které založili studenti z ročníku nad ním, a tahle štace mu vydržela několik let. Užívali si pocit, že to je opravdu jejich divadlo.

Nejen že hráli, ale taky stavěli scény, vylepovali plakáty, obstarávali si kostýmy… „Byli jsme finančně závislí na tom, kolik lidí přišlo, a ono jich tehdy moc nechodilo.“ Když hráli dlouho zadarmo, sebral se a odjel na dva měsíce do Skotska sbírat jahody.

Nebo myl výkladní skříně, to ho prý bavilo. Zásadní z té doby je monodrama Prase, které v Sedmapůlce uvedl. „Na pódium jsem si tehdy z publika vytahoval až sedm lidí, takže ukočírovat je bylo potom dost náročné. Odehrál jsem to asi stokrát.

Vzpomínám na to rád, byla to pro mě ta největší herecká škola, nádherný start kariéry.“

12 hodin Dostojevského

Pak se stal členem Divadla na provázku.

Bylo to v éře režiséra Vladimíra Morávka, kdy inscenovali např. jevištní tetralogii Sto roků kobry podle Fjodora Michajloviče Dostojevského – nejen jako jednotlivá představení, ale i souborně, dvanáctihodinové představení!

„Fakt to trvalo dvanáct hodin a všichni to vydrželi, nejen herci, ale i diváci! Pro ně bylo o přestávkách připravené občerstvení.

A někteří na to šli i podruhé a měli v baťůžkách svačinky a termosky…“ Za výkon v tomto představení byl Jiří Vyorálek v roce 2007 nominován na Cenu Thálie. Dva roky poté odešel z angažmá na volnou nohu. „Potřeboval jsem vyměnit vodu.

Ale na Provázek vzpomínám velmi rád. Pro mě to byla očistná lázeň.“

Road movie Rodina je základ státu (2011) Igor Chmela, Simona Babčáková a Jiří Vyorálek.
Road movie Rodina je základ státu (2011) Igor Chmela, Simona Babčáková a Jiří Vyorálek.

Z Reduty na Zábradlí

„Já se nikam moc netlačím. Nemám v sobě takové to bavičství, abych někam vletěl a hned mě tam bylo plno. Naopak se mně to z duše protiví,“ říkal před pár lety. To hostoval na různých brněnských scénách, nejčastěji v HaDivadle a v Divadle Reduta.

A pak v roce 2013 tým Štědroň – Viceníková – Mikulášek, s nímž v Redutě spolupracoval, přecházel do Prahy vést Divadlo Na zábradlí a Jiří dostal nabídku, aby se přidal. „Neuvažoval jsem ani chvíli, to se neodmítá.

Zábradlí, to je maličký pokojíček, domeček, všechno je tam útulné. Hraní tam je podobné hraní na kameru, člověk může krásně ubrat.“ Exceluje například v Korespondenci V+W, představení podle dopisů slavné dvojice, hraje Jana Wericha.

Hvězdou První republiky

Rok 2013 byl pro Jiřího Vyorálka přelomový a velmi hektický. Přestěhoval se do Prahy, začal hrát na Zábradlí, zároveň ještě dohrával představení v Brně a navíc natáčel v televizi, kde skvěle ztvárnil v Českém století Klementa Gottwalda.

A také zajížděl na statek ve Vysoké Lhotě na Benešovsku, kde se se svým seriálovým bratrem z rodící se První republiky Vladimírem Valentou, tedy slovenským hercem Jánem Koleníkem, zdokonaloval v jízdě na koni. Vzpomínáte na scénu, kdy spolu tvrdě závodí?

Původně prý měli mít dubléry, ale nakonec to oba zvládli. Vyorálkův Jaroslav byl v první řadě úspěšného seriálu pragmatický muž, obchodník řídící se heslem, že účel světí prostředky.

A také muž milující svou ženu, která však miluje jeho bratra… „Dělá spoustu chyb a pohybuje se na hranici zákona, ale na druhou stranu je to člověk, která žije pro rodinu, takže bych ho tak úplně nezatracoval,“ komentoval svou postavu Vyorálek.

Druhá řada se začala se točit vloni na podzim. Jaroslav Valenta se vrací po osmi letech domů z vězení… Nechme se překvapit.

Pecka za reklamu

Na castingu na reklamu mobilního operátora využil svou moravštinu: „Měli to tam lingvisticky špatně, tak jsem jim to opravil.“ A uspěl.

Začal vinařem, co pěstuje wifiňon a cybernet, pak se převedl na více či méně zmateného tatíka od rodiny – reklamní scénku z posledních Vánoc, v níž se synkem přivede vozíčkářce ztraceného psa, máme ještě v živé paměti.

„Dlouho jsem čekal a pak jsem si řekl, že už reklamu dělají v podstatě všichni, tak proč bych já blbec byl doma bez práce.“ Jde mu to skvěle, předloni dokonce dostal cenu, pro nejlepšího herce v reklamě.

Kytarou by se neuživil

Hrát na kytaru začal na konzervatoři. Tehdy i teď hraje v kapelách doprovodnou kytaru, nemá potřebu tlačit se dopředu „Užívám si zůstávat vzadu, dělat background. Rád i zazpívám, ale nemusím.“ Muziku si nechává jako koníčka, jako zábavu.

„Já na tu kytaru moc neumím, nikdy bych se tím neuživil. Kluci z kapely mě tam spíš tak trpí, aby mi udělali radost.

Za to jsem jim vděčný.“ Jednu dobu hrál hned ve třech seskupeních – v pražské revivalové kapele Meteor, ve Špinavém nádobí a v třebíčských Jupiters Disco Cowboys, o jejíž produkci říká, že jde o psychedelický discopunk.

„Poslední dobou muziku šidím, není čas, ale slibuju, že jakmile to půjde, polepším se a vrátím se k ní.“

V roli Oblomova ve dramatu Óm jako Oblomovv Divadle Na zábradlí (2016)
V roli Oblomova ve dramatu Óm jako Oblomovv Divadle Na zábradlí (2016)

Jiří Vyorálek (42) ve zkratce:

Narodil se 13. 6. 1974 v Třebíči

1992 maturoval na konzervatoři, ale neabsolvoval

1998 absolvoval Janáčkovu akademii múzických umění v Brně

Od 1996 hrál v Divadle v 7 a půl v Brně

2002 angažmá v brněnském divadle Husa na provázku

Od 2009 na volné noze, hrál např. v Divadle Reduta

Od 2013 členem souboru Divadla Na zábradlí v Praze

Od 2015 Letní shakespearovské slavnosti – Kapulet v představení Romeo a Julie

Filmy: např. Havran barvy lila (1992), Muži v říji (2009), Vendeta (2011), Rodina je základ státu (2011), Masaryk (2016)

Seriály: např. Ulice (2005), České století (2013), První republika (2014), Vinaři (2015)

Načetl několik audioknih

2015 Cena Zlatá pecka pro nejlepšího herce v reklamě (v kampani pro Vodafone)

Rodina: je svobodný, bezdětný, žije v Praze s přítelkyní

Koníčky: hraje na kytaru, jezdí na motorce

Jako Klement Gottwald v seriálu České století (2013)Co řekl o …:

… o hraní: „Snažím se být normální. Expresivní přehrávání z duše nesnáším.“

… o popularitě: „Asi to přišlo ve správný čas. Na některé věci je dobré si počkat. Takhle je to lepší než vyletět, blýsknout se a pak zase rychle shořet a zmizet. Tomu se snad vyhnu. Nebo je to aspoň moje malé neskromné přání.“

… o lenosti: „Bitvu s vlastní leností bojuju neustále. Mám strašně vyvinutý smysl pro nicnedělání. A děláním věcí, které nemají moc smysl, dokážu promrhat spoustu času.“

… o lásce motocyklům: „Motorky mám rád a jsem jezdec samotář. To je největší svoboda a volnost. V Brně jsem vzal vždycky mezi zkouškami tu svou a jel se provětrat krajinou. Každý rok se moc těším na jaro, až zase vyjedu.

Vloni jsem vyrazil poprvé o Velikonocích a hned jsem to položil. Naštěstí se nikomu nic nestalo…“

… o sobě: „Pracuju a žiju v Praze, takže jsem Pražák, aniž bych se místních ptal, jestli mě přijmou. Jako nájezdník, naplavil jsem se. Zastávky tramvaje jsou stejné jako zastávky na šalinu. Spoje mají číslo a jezdí po nějaké předem vytyčené trase.

Metro chce jenom trochu odvahy nebát se vlézt do té země. Eskalátory jsem měl nacvičené z mládí, z brněnského Prioru. V Brně jsem zrádce, v Praze náplava. Ale pořád jsem ten trouba z Třebíče…“

Text: Helena Leitlová; foto: Herminapress, ČT, CSFD

Související články
25.6.2025
Mistr slova! Několik generací tu rozesmál, tu nasměroval k zamyšlení. Autor či spoluautor písní, které zlidověly. Spoluzakladatel divadla, principál, textař, básník, zpěvák, herec… … skladatel, dramatik, spisovatel, grafik, sběratel… Renesanční muž mnoha zájmů a dovedností, kterým se věnuje s pílí a entuziasmem i ve svých více než devadesáti! Doma bylo v Klatovech „V Klatovech jsem objevoval s
23.6.2025
Květnové Hovory W, pravidelný hudebně zábavný pořad, jehož publikum vždy zaplní rozhlasovou kavárnu Radiocafé do posledního místečka, měl opět velmi atraktivního a hlavně vtipného hosta. Než se však jaksepatří „rozjel“, už v úvodu se svěřil moderátor Jiří Werich Petrášek publiku, že jej stačil Josef Fousek ještě před jeho začátkem pořádně naštvat, a to hned třikrát. Dlužno upřesnit, že tak činil s
27.5.2025
Potřebujeme je každý den. Nosíme v nich cennosti a nezbytnosti. Podtrhují náš styl, doprovází nás do práce, na výlety, dovolené, za sportem i do společnosti. Věděli jste, že existuje přes sedmdesát typů kabelek? Spousta z nich ani nemá český název. Většinou se používají anglická označení. Všechny je rozebrat nemůžeme, zabralo by to snad celé jedno číslo Paní domu, a tak jsou pro vás připravené ty
27.5.2025
První opravdu podložená zmínka o rodu Kinských je skutečně úctyhodného data. Jde o závěť Bohuslava z Vchynic a Žernosek, kterou jmenovaný rozděluje majetek mezi své syny. Listina pochází z roku 1282, takže současného příslušníka rodu Františka Kinského dělí od jeho předka úctyhodný kus české historie. Pokud se jej optáte, zda ještě dnes něco cítí k místu, které je spjato s počátky tohoto slavného
20.5.2025
Nastává čas dovolených a toulek po světě, a tak vás možná čeká vysněná cesta za oceán. Pak se také poprvé potkáte s pásmovou nemocí. Anglicky se nazývá jet lag a doslova znamená tryskáčové zpoždění. O co vlastně jde? Cestování časovými pásmy vám rozbourá denní rytmus. Lidské tělo je, jak známo, nastavené na to, aby dělalo během 24 hodin spoustu činností – mezi jiným má svůj čas spánku a jídla. P
reklama
Šikovné tipy
Křída umí více než jen psát
Mít po ruce křídu se v domácnosti vyplatí. Skvěle čistí a umí i pár dalších kousků, přitom nedráždí, nevyvolává alergie a není jedovatá. Nahradí levanduli v šatníku: Působí ale trochu jinak. Zatímco levandule svým intenzivním aromatem nepříjemné pachy překryje, křída spíš řeší jejich příčinu, kterou bývá vlhkost v šatníku. Ta podporuje množení bakterií, které jsou […]
Vyzkoušeli jsme: Tablety, nebo gel?
Kdo nemá myčku, nepotřebuje ji. Kdo si ji jednou pořídí, už si život bez ní nedokáže představit. Patříte ke druhé skupině? Pak možná řešíte další dilema, jaký přípravek na mytí nádobí použít. Nabídka na trhu je bohatá, ale v zásadě nejčastěji volíme mezi práškem, tabletami a gelem. Pomiňme prášek, mnoho spotřebitelů ho odmítá s tím, že se […]
Když se barva na vlasy nepovede
Stát se to může nejen při experimentu s jinou barvou, než obvykle používáte, ale zradit může i ta vaše tradiční. Odstín nesedí a vůbec se vám nelíbí. Co teď s tím? Ideálním řešením by bylo běžet hned do kadeřnictví, ať zkusí, co dovedou. To je ale málokdy možné, takže zbývají domácké postupy. Naštěstí i s […]
Kosmetické tipy na jaro i léto
Nehty bývají na jaře suché. A také hůře rostou, mají sklon se lámat a třepit. Podepsaly se na nich zimní podmínky, a to tím výrazněji, čím jsou vaše nehty přirozeně slabší a méně pevné. Okamžité zlepšení přinese olejová péče. Použít se dá speciální olej na nehty, ale docela dobře vystačíte i se sprchovým nebo tělovým olejem. […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Budoucnost z čajových lístků
nejsemsama.cz
Budoucnost z čajových lístků
Chcete vědět, co vás čeká v budoucnosti? Uvařte si čaj a naučte se věštit z čajových lístků. Možná se dozvíte spoustu zajímavých věcí. Zjistit, co vás čeká, můžete klidně i v pohodlí domova. Nebojte se, věštění z čaje není vůbec složité. K tomu, abyste poznala svou budoucnost a našla odpovědi na své otázky, vám bude stačit obyčejný sypaný čaj, oblíbený hrneček a vaše šikovné ruce. Čarovné
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
historyplus.cz
Vězeň Jiřího z Poděbrad chránil korunovační klenoty
Jeden z nejmocnějších mužů království Menhart z Hradce je opět za mřížemi. Zatím vždy ho jeho protivníci propustili. Nyní se ukáže, zda se dříve dostaví svoboda, nebo smrt. K husitství má šlechtický synek Menhart II. z Hradce (1398–1449) od mládí vztah. Vždyť i jeho otec Jan starší z Hradce (†1417), nejvyšší zemský hofmistr, se ke kališníkům přidal v roce 1415 po
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
epochalnisvet.cz
Magické křižovatky: Hranice mezi světy
Na první pohled obyčejné místo. Silnice, která se rozbíhá do čtyř stran. Křižovatka. Ale podle pradávných věr právě tady slábne závoj mezi světy. Je to místo, kde můžete přivolat duchy, uzavřít smlouvu s démonem nebo získat dovednosti, které nejsou z tohoto světa. Opravdu tady můžete změnit svůj osud? A jak vysokou cenu za to zaplatíte?
Každý den poprvé
skutecnepribehy.cz
Každý den poprvé
Dnes ráno mi znovu podal ruku a zeptal se, jak se jmenuju. Jeho oči byly přívětivé, ale i nejisté. Můj muž. Opět jsem mu řekla: „Jsem Marie, tvoje žena.“ Přikývl. A pak se na mě usmál tak, jako by mě potkal poprvé. Můj muž. Manžel, se kterým jsme desítky let. Když mu to zjistili, bylo mu 75 let. Já
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
epochanacestach.cz
Čína: Její panenská příroda vám sebere dech
Slunce se mocně opírá o štíty mohutných hor. Na nebi není ani mráček a skoro to vypadá, že ostré vrcholky masivů musejí každou chvilkou protnout blankytně modrou oblohu. Jejich majestátnost a dravost krotí nádherné listnaté lesy, jejichž podzimní „čarokresba” vezme dech všem přihlížejícím. Je jednou z největších zemí a statistické údaje popisující tuto nejlidnatější část
Život Šinkorové řídí žárlivost?
nasehvezdy.cz
Život Šinkorové řídí žárlivost?
Oznámila překvapivý konec svého působení jako pedagožka na konzervatoři a v emotivním příspěvku na sociálních sítích herečka Daniela Šinkorová (52) napsala, že odchází se slzami v očích. Jenže prá
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
iluxus.cz
První surfařská cestovka slaví plnoletost: 18 let na vlnách
Surfová kancelář Surf-Trip, kterou založili sourozenci Olivovi, naučila za 18 let surfovat tisíce lidí z Česka i Slovenska. Z původně malých surfových kempů vyrostla ve stabilní cestovní kancelář s me
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
epochaplus.cz
Gokteik Viaduct: Kilometr, který se táhne věčnost, v srdci Myanmaru
Připravte se na cestu do míst, kde se zdá, že čas plyne jiným tempem. Myanmar, země s bohatou historií a úchvatnou přírodou, skrývá jeden z nejpozoruhodnějších inženýrských počinů světa – Gokteik Viaduct. Tento monumentální železniční most slibuje nejen dechberoucí výhledy, ale i zážitek, který vám jeden kilometr jízdy protáhne na celou věčnost. Ponořte se s
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
21stoleti.cz
Přivedeme zpět k životu mamuty či jiné vyhynulé tvory?
Víme, že existovaly, ale vlivem nepříznivých podmínek, nadměrného lovu či činnosti člověka došlo k jejich vyhynutí. Díky vzorkům DNA těchto ztracených tvorů se vědci nyní chtějí pokusit je znovu přivé
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
enigmaplus.cz
Tajemství Velikonočního ostrova: Jak se obří Moai vydaly na cestu?
Na jednom z nejodlehlejších míst na Zemi, v nekonečných vodách Tichého oceánu, se nachází Velikonoční ostrov, domov stovek monumentálních kamenných soch, známých jako Moai. Tyto tajemné kolosy, tyčící
Bramborový koláč s jablky
tisicereceptu.cz
Bramborový koláč s jablky
Suroviny 250 g brambor 60 g másla 200 g cukru moučky 2 vejce 250 g polohrubé mouky prášek do pečiva jablka Na drobenku 50 g hrubé mouky 30 g másla 30 g cukru krupice Postup Bram
Interiér s ikonami skandinávského designu
rezidenceonline.cz
Interiér s ikonami skandinávského designu
Nedaleko Los Angeles si mladý pár nechal postavit vzdušnou rezidenci kombinující ocelový skelet, skleněné stěny a sekvojové obklady. uvnitř vás okouzlí ikony skandinávského designu. Vroce 1998 Mark a Andrea Meyerhoferovi koupili dům v zalesněnémpodhůří Lacanada Flintridge v Kalifornii. Pár začal spolu se skupinou architektů s přetvářením domu tak, že přestavěli část s kuchyní a rodinnou místností.