Jeho hlasem mluví nejen zlobr Shrek, ale i mnozí skuteční zahraniční herci. Načítá knížky, jejichž autorem je úspěšný severský autor Jo Nesbø. Před kamerou ztvárnil fotbalisty, ale třeba i detektivy nebo kosmonauty. Hraje divadlo. A to všechno má moc rád.
V rodině, v níž jsou oba rodiče učitelé-tělocvikáři, lze předpokládat vztah k pohybu i u jejich potomstva. Malý David propadl v šesti letech fotbalu a jenom náhodou u něj nezůstal. Stal se vyhledávaným hercem, fotbal ale miluje a hraje dodnes. Že si s balonem rozumí, to předvedl například v seriálu a filmu Okresní přebor.
Dětství na cestách
Narodil se v Brandýse nad Labem, ale žil tam je do svých tří let. Pak byli rodiče „převeleni“ do školy v Lenoře, a tak se rodina stěhovala na Šumavu. A po roce zas, tentokrát do Mikulášovic ve Šluknovském výběžku. „Tam jsem chodil do školky a do prvních dvou tříd ve škole. Pak jsme se stěhovali znovu, do Prahy.“ Byl třídní šašek, chodil do dramatického kroužku, zúčastňoval se recitačních soutěží, ale nebral to nijak vážně. „Tehdy jsem chtěl být televizním sportovním komentátorem. Ale asi by to nebylo pro mě, jsem vznětlivý a asi bych neudržel náš krásný český jazyk ve spisovné formě…“ Nicméně nějaké umělecké geny podědil – maminčin otec byl operní pěvec a ona sama dokonce dělala a udělala zkoušky na DAMU, pak prý ale studium herectví vzdala a dala přednost kantořině. Před koncem základní školy si David podal dvě přihlášky – na sportovní střední školu a na konzervatoř. Zkoušky na herectví byly dřív, on je udělal a byl přijat. To rozhodlo.
S balonem ve štítu
V Praze bydlel David s rodiči a bratrem v paneláku na sídliště v Bohnicích. „Nikdy nezapomenu, jak jsem tam pořádal v dospívání mejdany, když naši odjeli na dovolenou. Balkon nám sloužil jako sklad sudů s pivečkem a děsně jsme si to užívali.“ Studoval herectví na konzervatoři, a když měl čas, hrál fotbal. Jednou hrál ve vsi, do níž jezdili Novotní na chalupu, a všimli si ho náboráři z druhé ligy. „Nabídli za mě nějaké peníze. Jenže doma to neprošlo, protože to by byl konec s konzervatoří,“ vzpomínal v jednom rozhovoru. A dodal: „Kdybych nebyl herec, tak bych nejspíš dělal něco kolem fotbalu.“
Hrající fotbalista, kopající herec
Po absolvování konzervatoře rukoval – v říjnu 1989. Na vojně strávil 20 měsíců moderováním koncertů ústřední hudby ČSLA. Do každého průvodního slova si prý zamontoval číslo, za kolik to má do civilu – případný odborník v publiku se proto asi podivil, kolik že to Bohuslav Martinů otevíral studánek… Po návratu do civilu plánoval mladý herec jít do Divadla Jiřího Wolkera, ale nabídka odtamtud, kterou dostal před vojnou, padla – přece jen se během jeho vojenské služby změnil režim – a on málem s hraním skončil. Nějakou dobu dělal závozníka. Pak referenta. Pak se stal členem kočovného divadla. Pak jezdil s divadelním souborem na vojenské posádky. Až konečně získal angažmá v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích, během něhož si střihl např. i Romea. Budějovická štace měla pro Davida Novotného i jedno vedlejší pozitivum – v té době jezdil hrát fotbal do Rakouska: první třídu a přebor Horního Rakouska.
Našli si ho vodáci
S budějovickým hereckým souborem David pravidelně v létě vystupoval na scéně s otáčivým hledištěm v zámeckém parku v Českém Krumlově a tam si ho jednou všimli vodáci Ivan Trojan a Lukáš Hlavica, jinak herci z Dejvického divadla, kteří se tam stavili v rámci splouvání Vltavy. To, i když prý nejen to, mělo za následek, že se v roce 1998 stal David Novotný členem souboru Dejvického divadla. Zůstal až do loňské sezony, ale vídat ho lze na dejvickém jevišti i dnes.
Jarda psaný na tělo
David Novotný je v posledních letech, co se natáčení týče, v jednom kole, nicméně asi nejvýraznější a divácky nejzapamatovatelnější byla jeho úloha v seriálu Okresní přebor a následném filmu Okresní přebor – Poslední zápas Pepika Hnátka. Roli vesnického fotbalisty Jardy Kužela, hvězdy Slavoje Houslice, který má za sebou dva starty ve druhé lize, mu prý scenárista napsal na tělo. „Beru to jako poctu,“ komentoval to nejednou Novotný. A jak vzpomíná na natáčení? „Vynikající partička, obrovská chuť do práce, a to neustále, i kdybychom měli být na place od rána do noci. Svou roli v těch vzpomínkách ale určitě hraje i to, že to všechno včas skončilo. Mám pocit, že pro spoustu lidí, diváků, jsem daleko víc Jarda Kužel než David Novotný.“
Rodina je dobrá parta
Se svou první ženou má herec dceru Emu, s nynější manželkou už má děti tři – Anežku, Pepíka a Toničku. O své potomky se také umí postarat. „Jsem noční pták a největší energií srším večer a v noci, kdy už děti spí. Proto jsem se osvědčil jako dobrá noční chůva a vstávačka k plačícím miminkům. Když si mamina potřebovala dáchnout, klidně jsem byl od půlnoci do tří ráno k dispozici a nosil je po bytě.“ Vztahy v rodině, konkrétně mezi „svými“ ženami, si pochvaluje. „Teď je to tak, jak jsem si to představoval na samotném začátku. Má bývalá manželka se s mou nynější manželkou sejdou v cukrárně a drbají mě.“
David Novotný (48) ve zkratce
Narodil se 12. června 1969 v Brandýse nad Labem
1989 absolvoval herectví na Státní konzervatoři v Praze
1993–1998 angažmá v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích
1998–2016 členem souboru Dejvického divadla v Praze, nyní tam vystupuje jako host
Filmy: např. Tmavomodrý svět (2001), Kožené slunce (2002), Non Plus Ultras (2004), O rodičích a dětěch ( 2007), Okresní přebor – Poslední zápas Pepika Hnátka (2012), Křídla Vánoc (2013), Hořící keř (2013), trilogie Zahradnictví (2017)
Seriály: např. Třetí patro (1985), Okresní přebor (2010), České století (2013), Čtvrtá hvězda (2014), Kosmo (2016), Kapitán Exner (2017), Bohéma (2017)
Ocenění: např. tři nominace na Českého lva, vždy za vedlejší roli (2008, O rodičích a dětech a Karamazovi; 2013, Křídla Vánoc); Cena Alfréda Radoka (2010, představení Muž bez minulosti); Cena diváků za nejlepší výkon v dabingu (2012, za seriál Jak jsem poznal vaši matku)
Rodina: s nynější manželkou Anetou má dcery Anežku (8) a Antonii (2) a syna Josefa (5), s první ženou Janou má dceru Emu (13)
Kde ho můžete vidět: www.i-divadlo.cz/profily/david-novotny
Co řekl o…
… sobě: „Když mě něco nebaví, umím být strašně lenivý. Jsem tak strašně líný, že dokážu vyvinout neuvěřitelnou energii na to, abych zas mohl lenivět. Zato u věcí, které mě baví, jsem k nesnesení soutěživý.“
… závislostech: „Kouřit jsem přestal na vojně a pít v těhotenství. Když Jana, maminka mého prvního dítěte, čekala dceru, statečně jsem prohlásil, že to vydržím a budu s ní držet basu. No a po porodu jsem nechtěl dýchat do kolébky opilecké výpary. Abstinence je vlastně taková moje image a alkohol mi vůbec nechyběl a nechybí.“
… domově: „Jediné, co doma běžně řeším, jsou sportovní kanály v TV a moje pracovna. Jsem šťastný otec, a když se sejdou všechny moje děti u nás doma, před jejich štěbetáním mě právě pracovna skvěle ochrání. Jinak bych se nenaučil texty.“
… škole: „Já nejsem vysokoškolsky vzdělaný herec, mám jen herecký učňák.“
… ještě o sobě: „Nepřipouštím si stresy a snažím se všechno brát s humorem. Mám kolem sebe rád pohodu, a tak chci, aby mě co nejvíc lidí mělo rádo.“
… koníčcích i o práci: „S kamarády hraju poker, play station, koukám na fotbal a občas ho i hraju. I když nerad přiznávám, že honění na hřišti za mičudou mě docela bolí. Mám taky rád svoje povolání, dovedu si užívat divadlo, točení, dabing i načítání knížek.“
Text: Helena Leitlová; foto: ČT1, Nova, CSFD, Dejvické divadlo, Herminapress
Komentáře