Partie kolem kyčlí nesou tíhu našeho těla a pohybů se všemi důsledky, které to může mít: Nadměrné zatížení i chorobné procesy se zde ozývají citelnou bolestivostí.

A oproti běžné představě příčinou zdaleka není jen předčasné opotřebování chrupavky kyčelních kloubů.

Oblast boků představuje stavebně složitý komplex: Pánevní kost jako nosník a klouby jako funkční napojení nohou jsou dokonalé inženýrské dílo přírody.

Za pomoci svalů, šlach, nervů, i tkání laicky neznámých zajišťují chůzi a pohyb, aniž bychom si tíhu jejich práce uvědomovali. Bohužel v tak složitém systému se lehce něco porouchá a náhle je každý krok, ba i stání a sezení utrpením.

Zdaleka nemusí jít vždy o potíže vycházející přímo z kyčelních kloubů. Bolesti mohou způsobovat také chorobné stavy cév a nervů v okolí kloubů, potíže s bederní páteří nebo revmatická onemocnění.

Možností je tedy vícero, pro tento článek jsme pro vás připravili přehled několika nejběžnějších příčin bolestí v oblasti kyčlí.

Neznámá, ale častá: Bursitida

Bursy patří k o něm zmiňovaným tkáním, o nichž nemáme jako laici ani ponětí. Přitom jich v těle máme na 150, umístěné jsou mezi svaly nebo kolem kloubů.

Jde o drobné váčky, které produkují mazlavou tekutinu pro zmenšení tření, které vzniká mezi svaly, šlachami a kostmi při pohybu. Pohyb je díky „promazávání“ hladší a bezbolestný. Jenže při přetížení se mohou bursy zanítit a to vede k velké bolesti.

Pokud se zanítí bursy v okolí kyčelního kloubu, pak to citlivě zaznamenáte v horní části vnější strany stehna.

Co zánět vyvolává?

V případě burs v okolí kyčle bývá častou příčinou dlouhé stání. Zanítit se mohou i bursy v hýžďovém svalu, kterým naopak škodí mnohahodinové sezení, hlavně na tvrdé podložce, například při jízdě na kole.

Zánět se ozve nejen bolestí, ale také ztuhlostí dané partie a otokem. Při pohybu se citlivost prudce zhoršuje, stejně tak vadí i tlak nebo teplo.

Pozor: Bursitida bývá často spojena s artrózou kyčelního kloubu nebo dnou. Pokud těmito nemocemi trpíte, buďte opatrnější při pohybu a vsedě používejte měkké podložky. Zánět burs může vyvolat i zranění nebo nadměrná námaha.

Léčení vyžaduje klid

Otoky a bolestivost nejrychleji ustoupí, když postiženému místu dopřejete fyzický klid. V případě kyčlí to znamená skutečně odpočívat a pohybovat se co nejméně. Je-li bolestivost výrazná, zkuste ji zmírnit ledovými obklady.

Pokud se vydáte k lékaři, pravděpodobně dostanete předpis na protizánětlivé přípravky. Do týdne, nejdéle do dvou by měly potíže zmizet.

Pokud pokračují, pak je zánět komplikovanější, k poškození burs se mohla např. přidružit bakteriální infekce, kterou je pak nutné léčit antibiotiky. Nejzávažnější případy bursitidy se řeší chirurgicky. Proto je lepší už od počátku bolesti nepodceňovat a zánět léčit včas.

Jak si trápení ušetřit

Při dlouhém stání myslete na úlevu pro nohy, např. je střídavě opírejte o stoličku a dělejte si přestávky. Při sklonu k bursitidě je ovšem lepší úplně se vyhýbat činnostem spojeným s dlouhým stáním.

Pokud to není možné a s dlouhým stáním je spojeno např. vaše zaměstnání, pak je vhodné zlepšit celkovou trénovanost těla, zpevněné svaly jsou pak lepší oporou.

Na prevenci bursitidy je ale třeba myslet i při sportu a nezapomínat na strečink před začátkem tréninku i po něm.

Utlačení stehenních nervů

Je to jedna z tzv. „džínových nemocí“, neboť ji často vyvolává nošení velmi úzkých nohavic z pevné látky. Odborně se nazývá meralgia paresthetica a jde vlastně o následek tlaku na podkožní nervy vystupující pod pánví z břišní oblasti na vnější stranu stehna.

Na kompresi nerv reaguje otokem, což pocítíme jako mravenčení, pálení, ale i jako tupou bolest vyzařující do třísel. Potíže mohou být oboustranné, ale častěji se vyskytují jen na jedné noze. Po svléknutí úzkého oblečení záhy samovolně zmizí.

Jenže při opakovaném dráždění nervu přestane otok v klidu ustupovat a vyvine se v zánět s trvalou palčivou bolestí. Ta se zhoršuje při pohybu, naopak úlevu přináší pokrčení nohy a přitažení stehna k trupu vleže na zádech.

Přitěžující okolnosti

I bez těsných nohavic může útlak těchto nervů způsobovat obezita. V tomto případě se nedají potíže odstranit bez redukce nadváhy. Obdobně těžko řešitelnou příčinou je vrozená zvýšená dráždivost nervů. Pak se dá doporučit hlavně pohodlné oblečení a omezení dlouhého stání a chůze.

Když bolest neustupuje

Pokud nepomáhá změna oblečení ani odpočinek a brnění nebo palčivá bolest přetrvávají, pak se stav obvykle řeší přípravky proti bolesti a proti otoku. Vzácně může být utlačení nervu trvalé, což je pak nutné řešit chirurgickým uvolněním.

Neuralgie trápí i diabetiky

Velmi podobné potíže jako při utlačení stehenního podkožního nervu mohou trápit i diabetiky, je to následek poruchy metabolismu při cukrovce.

Proto se jejich potíže jen těžko řeší, jistou prevencí je důslednost v léčbě a disciplína v dodržování doporučené životosprávy. V příznivých případech pak mohou neuralgické bolesti dokonce samovolně odeznít.

Přetížení šlach

To je další a velmi častá příčina bolesti v oblasti kyčlí. Šlachy propojují kosti se svaly a tím nesou podstatnou část zátěže při pohybu. Pokud zátěž přeženeme, pak šlachu poškodíme, nejčastěji dojde k tvorbě mikrotrhlin ve vláknech, z nichž je složená.

Trhliny vznikají v místech, kde jsou vlákna kvůli zátěži nejvíce napnutá. Když pohyby opakujeme, poškození se na stejném místě prohlubuje. V extrémním případě šlacha zcela praskne.

Přetížení může samozřejmě postihnout různé části pohybového aparátu, v okolí kyčle to bývá oblast třísla. K zahojení by stačilo dopřát tělu klid bez pohybu, jenže k tomu dojde zřídka. Obvykle v zátěži pokračujeme i přes ozývající se bolest a varovný otok.

Pak se potrhaná vlákna nejen že nehojí, ale popraskané konce se zkrátí a přestanou se dotýkat, což hojení ještě zkomplikuje. Vzniká tak chronická bolestivost (odborně entezopatie), která je znatelná i v klidu a na dotek. Funkčnost navazujícího svalu je omezená, takže se zhorší chůze.

Následek velkého úklidu

K poškození šlach přetížením nemají sklon jen sportovci. Dojít k němu může i při fyzické dřině v domácnosti nebo na zahradě, zvláště když jde o jednorázovou zátěž pro netrénované svaly.

Nejlepší léčbou je dostatečný klid v posteli bezprostředně po poškození šlach. V praxi ale běžně v práci pokračujeme, takže zánět může přejít do chronické fáze. Pak bohužel nestačí ani delší klid a fyzický odpočinek, k odstranění bolesti už je nutná léčba.

Používají se přípravky s protizánětlivým účinkem, obvykle se kombinují celkově působící léky s mastmi a gely pro snížení otoku a bolestivosti.

U závažnějších stavů bývají k dosažení úlevy nutné injekční aplikace kortikosteroidů, popřípadě operační zákrok, který urychlí hojení.

Deformace v kyčli

Nejde o artrózu, ale o stav, který k ní s velkou jistotou povede. Povrch kloubní hlavice totiž v těchto případech neodpovídá ideálně tvarem kloubní jamce, což může být problém vrozený i získaný, například následkem úrazu.

Při pohybu tak dochází k mechanickému poškozování uvnitř kloubu. Bolest se promítá nejčastěji do oblasti třísla, někdy i do hýždí nebo zevní strany stehna.

Velmi citlivě postižení reagují, když přehodí zdravou nohu přes nemocnou, protože pocítí píchnutí v kyčli.

Potíže se u této poruchy nikdy samovolně neupraví, ale naopak poškozování kloubu pokračuje a tím se zvyšují i problémy s pohybem. Postižený intuitivně nohu šetří, takže dělá menší a opatrné kroky. Později se objeví i pocit ztuhlosti a je čím dál obtížnější vůbec vykročit.

Léčit co nejdříve

Tento stav, kterému se odborně říká impingement kyčelního kloubu, totiž vede k postupné degeneraci kloubní jamky a hlavice. V kloubu se tvoří výrůstky, což už je příznak artrózy.

Léčení je obtížné, podávání přípravků proti zánětu a bolesti přináší jen omezené výsledky, ve vhodných případech je proto lepší podstoupit operační zákrok, při němž lékaři upraví tvar hlavice.

Obvykle se to provádí artroskopicky, tedy za použití tenkých sond vybavených kamerou, umožňující optickou kontrolu změn kloubu.

Svalový revmatismus

Postihuje především lidi starší 50 let a v drtivé většině jsou to ženy. Zánět (tzv. revmatická polymyalgie) napadá nejen svaly, ale i šlachy a vazivo.

Jedním z typických míst, kde se usazuje, je svalstvo v pánevní oblasti, většinou symetricky po obou stranách páteře. Počátky onemocnění se projevují ranní ztuhlostí a bolestmi. Ty časem sílí a stávají se trvalými.

Svaly pak bolí i v klidu a ještě více při pohybu, což je v této části těla zvláště nepříjemné. Bolest navíc nezůstává jen v oblasti pánve, ale vyzařuje zpravidla do stehen.

Bez léčby se potíže stupňují, k čemuž přispívá i to, že se kvůli zánětlivým změnám zhoršuje prokrvení a svalstvo ochabuje. Špatné držení těla pak vede ke křečím a druhotným bolestem.

Léčba kortikoidy

Tento typ revmatismu se dá velmi dobře léčit silnými protizánětlivými léky.

Odvrácenou stranou této dobré zprávy je ovšem fakt, že kortikoidy je nutné brát dlouhodobě, takže je třeba počítat i s nepříznivými účinky těchto léků, především s oslabením imunitního systému. Vedou také k nabývání na váze a zvyšují riziko rozvoje cukrovky.

Kromě toho podporují rozvoj osteoporózy, proto se k léčbě přidávají přípravky bránící řídnutí kostí.

Artróza kyčle

Nejde o nic jiného než o předčasné opotřebování kloubní chrupavky, ovšem dopad tohoto prostého faktu na zdraví je obrovský, zvláště u kyčlí. Přitom právě kyčelní kloub bývá touto degenerativní nemocí postižen nejčastěji.

Poškození chrupavky momentálně medicína nedokáže vyléčit a vrátit ji do původního stavu. Jak chrupavky ubývá, tak je povrch kloubu stále hrubší, což vyvolává sílící bolest.

Ta se zpočátku ozývá jen při rozhýbávání po delším odpočinku, typicky to bývá ráno a pohybem brzy ustoupí. Vrací se večer jako následek celodenní zátěže.

Pohyb tedy prospívá, je to tím, že podporuje produkci tekutiny, která kloub „promazává“, a tedy tlumí bolestivost. Ovšem na druhé straně zátěž podporuje další úbytek chrupavky, čímž artróza pokročí. Tím se postupně zkracují období úlevy mezi bolestmi.

Současně se zhoršuje také pohyblivost kloubu, takže utrpí plynulost a lehkost chůze. Během několika let může dojít až k rozrušení kloubu a následně k úplné ztrátě pohyblivosti.

Léčba je obtížná

Narušení chrupavky se bohužel nedá zvrátit. Při počátečním stadiu se tedy léčba zaměřuje hlavně na ochranu kloubu před rychlým postupem artrózy.

V první řadě se setkáte s požadavkem lékaře, abyste snížili nadváhu, neboť právě zbytečná tělesná zátěž urychluje degeneraci chrupavky. Už 1 kg úbytku na váze znamená snížení tlaku na kyčel při chůzi o 3 kg.

Vhodný je také léčebný tělocvik, který má zlepšit kondici svalů, čímž se sníží zatížení kloubů. Pohyb navíc pomáhá tlumit bolest a udržovat kloub v co největším rozsahu pohyblivosti.

Další vhodnou metodou pro snížení bolestivosti je fyzioterapie, zejména proto, že oproti používaným protizánětlivým lékům nemá nežádoucí účinky. Krajním řešením je pak operace a výměna kloubu. I ta ale vyžaduje pravidelné cvičení, a to nejlépe už před zákrokem. Zkrátí se tím doba rehabilitace i bolestivost po operaci.