Ve škole nás učili, že díky masu se náš mozek vyvinul a jsme lidmi. Maso tedy musí být nejcennější položkou na jídelníčku, že?
Účty z obchodů to potvrzují, proto se maso nevyhazuje, to se musí sníst. Dětem přednostně dopřáváme nejdražší libové maso s tím, že je to důležité pro jejich zdárný růst a zdraví. V tom jsme byli sami vychováni.
Jenže jak to tak vypadá, možná budeme muset své názory poopravit. Nejnovější výsledky vědeckého bádání v oblasti lidské výživy totiž shazují bílkoviny z jejich trůnu.
Už ne maso, ale ryby
Podle nejnovějších poznatků to totiž nebylo maso, ale zdravé tuky, především rybí, ale i ze semen, které společně s dostatkem sacharidů, tedy hlavně obilovin, vedly k růstu mozku u našich prehistorických předků.
Tento názor podporuje i skutečnost, že mozková hmota je z velké části vytvářena z tuku a že výhradním zdrojem energie pro jeho provoz je glukóza.
A co bílkoviny?
Ty tělo samozřejmě potřebuje, jen bychom je neměli přeceňovat a považovat téměř za lék. Mimořádně důležité jsou především pro starší lidi, jejichž trávení už hůře živiny zpracovává, což vede k jejich nedostatku.
Chybějící bílkoviny pak urychlují přirozené ubývání svalů ve stáří a ohrožují celkovou kondici, neboť bílkoviny využívá tělo pro řadu procesů, jako je tvorba nových buněk, enzymů, hormonů nebo fungování imunity.
Vždy k tomu ale potřebuje další ingredience, takže je podstatné bílkoviny zahrnout do pestře složeného jídelníčku.
Nejen užitek
Dlouhodobá přemíra bílkovin, tedy libového masa a nízkotučných mléčných výrobků, neprospívá zdraví, dokonce může uškodit jako jakákoli jiná nerovnováha.
U malých dětí vede velké množství bílkovin na jídelníčku k vyššímu růstu. Což nezní jako hrozba, dokonce si to přejeme, aby děti byly vysoké.
Ovšem lékaři varují, že narůstající výška nových generací může vést ke zdravotním problémům v dospělosti, především se uvádějí srdečně-oběhové potíže.
Přitom jídelníček ve školkách údajně obsahuje až trojnásobné množství bílkovin oproti tomu, co děti skutečně potřebují.
Odtučňovací diety postavené na nízkotučném mase a mléčných výrobcích znamenají vyšší zátěž pro ledviny. A to zbytečně, tradovaná nízká kalorická hodnota bílkovin je mýtus. Bílkoviny dodávají zhruba stejné množství energie jako sacharidy.
Rozdíl je jen v tom, že na ně nereaguje inzulín a nedostaneme po nich rychle hlad. A pověst o tom, že při trávení bílkovin spotřebuje tělo více energie, než kolik získá, je už jen blud.
Kolik jich asi sním?
Pokud vás teď napadla tato otázka, pak pro hrubý odhad stačí po paměti si zkontrolovat váš běžný jídelníček.
1 teplé jídlo, obvykle s porcí masa
Pokud si dopřáváte teplé obědy nebo večeře, pak patrně bude váš příjem bílkovin dostačující.
2 teplá jídla, obvykle s porcí masa
Jídelníček založený na dvou porcích masa denně je vhodný pro sportovce pro výstavbu svalů, u nesportující ženy to může být příliš vysoká dávka. Výjimkou jsou období rozsáhlých hojení, např. po porodu nebo po chirurgickém zákroku. Zvýšenou potřebu bílkovin má tělo i při boji s infekcí.
Nepravidelné stravování
Kdo se odbývá fastfoodem, uzeninami, majonézovými saláty, instantními nudlemi a podobnými jídly, zcela určitě trpí nedostatkem živin, mezi nimi i bílkovin.
Vegetariáni
Tělo si bílkoviny rozkládá na stavební části, tzv aminokyseliny. Totéž dokáže i s bílkovinami rostlinnými a při šikovné kombinaci obilovin a luštěnin dostane tělo plnohodnotnou dodávku aminokyselin. Záleží tedy na promyšlenosti jídelníčku.
Text: Lenka Korandová, foto: Shutterstock