Pokud se vám při čtení titulku vybavily všelijaké důmyslné metody a hříčky, jak si toho pamatovat více a lépe, pak to je až to poslední, co se dá proti zapomnětlivosti dělat. Kondice mozku, stejně jako jiných tělesných partií, především závisí na životosprávě a zdraví.
Ke zhoršování paměti může docházet z různých důvodů a velmi často v tom hraje roli stres. Pokud se cítíme ohroženi určitou situací, pak se informace zapisují do paměti jen mělce. Je-li stres dlouhodobý, pak lehce získáte dojem, že se na svou hlavu už nemůžete spolehnout.
Další velmi rozšířenou příčinou, u níž si málokdo uvědomuje souvislost s výkonností mozku, je jídelníček chudý na mořské ryby a ořechy. Negativně se ale na výkonu paměti může podepisovat i nedoslýchavost, protože ta prokazatelně usnadňuje úpadek rozumových schopností. Naštěstí ve všech případech existuje cesta, jak paměť opět zlepšit. Pojďme se na ně podívat podrobněji.
Jídelníček pro mozek
1. fígl: Tuky mořských ryb
Asi vás to překvapí, ale tuky tvoří podstatnou část mozkové hmoty. Tvoří vnější část nervových buněk a na jejich kvalitě závisí hladkost výměny informací mezi mozkovými buňkami. Kvalita závisí na typu tuků. Pro mozek jsou žádoucí tuky vyskytující se především v mořských rybách a korýších, kromě nich pak ve vlašských ořechách a lněných semenech.
Důležitost tuků z mořských ryb má původ v etapě vývoje mozku primátů v lidský. Tehdy sehrála rozhodující roli strava našich afrických prapředků, kteří se živili mořskými rybami a korýši. Právě tyto tuky společně s dostatkem sacharidů umožnily převratný skok v rozvoji mozkových schopností.
Dodnes proto zůstávají podstatnou složkou nervových buněk a jsou nezbytné pro jejich správné fungování.
Tip: Nejlepším a nejdostupnějším zdrojem prospěšných tuků jsou losos, sleď, sardinky, makrela.
Když mořské tuky chybí
Pokud mořských ryb, případně vlašských ořechů a lněných semen či oleje z nich konzumujete málo, pak nervovému systému tato veledůležitá stavební látka chybí. V nouzi musí brát zavděk tím, co jídelníček poskytuje – což jsou obvykle tuky živočišné.
Ty ovšem nejsou plnohodnotnou náhražkou, což se může odrážet ve zhoršených mozkových funkcích, zvláště při dlouhodobě nevhodném složení tuků na jídelníčku. Změny duševního výkonu, které pak přičítáme stárnutí, mohou být ve skutečnosti zapříčiněny dlouhodobým nedostatkem zdravých tuků.
Tip: Už po několika týdnech, kdy na jídelníček zařadíte mořské ryby, se prokazatelně opět zvyšuje efektivita práce mozku.
Pozor: Rostlinné tuky nestačí
Kdo by chtěl problém s tuky pro mozek řešit jakýmikoliv panenskými rostlinnými oleji, jinak prospěšnými pro zdraví, nemusí uspět. V některých rostlinných olejích totiž převažuje jiný typ tuků – tzv. omega 6. Náš mozek však potřebuje tuky označované omega 3. Jejich dodávání je o to důležitější, že kromě stavby mozkových buněk ještě tlumí schopnost omega 6 tuků vyvolávat záněty.
Právě chronický prozánětlivý stav v těle se skrývá za nejrozšířenějšími civilizačními onemocněními a také za úbytkem duševních schopností či Alzheimerovou chorobou.
2. fígl: Vyzkoušejte:
– Lněný olej
Lněný olej obsahuje kolem 57 % omega 3 tuků a nemá v tomto směru konkurenci. Bohužel je však velmi náchylný k oxidaci čili žluknutí, a to zvláště lisovaný za studena. Proto je vhodnější zařadit na jídelníček spíše lněné semínko. Hodí se do slaného pečiva, ale krátce nasucho opražené a lehce osolené je výborným ochucením i na hotové pokrmy a saláty.
– Řepkový olej
Je druhou nejlepší volbou, pokud jde o omega 3, obsahuje 10 % tohoto typu tuků. Chuťově vynikající je panenský řepkový olej, který se pro svou svěží obilnou příchuť a aroma hodí zejména do domácího pečiva.
3. fígl: Vitaminy řady B
Efektivitu mozku můžete zlepšit vitaminy řady B, o nichž je dobře známo, že jsou nezbytné pro nervovou soustavu. Dobré paměti pomáhá zejména pravidelná konzumace vitaminů B1 a B12. Hlavním zdrojem tohoto i dalších vitaminů skupiny B jsou mléčné výrobky, pivovarské kvasnice, celozrnné obiloviny, luštěniny a poněkud problematická játra.
Jak škodí stres
Stres není jen nepříjemný pocit, ve skutečnosti jde o tělesnou reakci doprovázenou zvýšeným vylučováním určitých hormonů. Jejich úkolem je mobilizovat naše síly, abychom byli schopni postavit se hrozícímu nebezpečí nebo před ním utéct.
Už z toho je jasné, že jde o reakci vývojově zastaralou, která nám dnes způsobuje spíš potíže, neboť nás neohrožují divoká zvířata, ale spíš pracovní nebo finanční problémy. V tom případě trvá stresová situace déle, což vede k dlouhodobé produkci stresových hormonů. Ty pak zatěžují psychiku, oslabují imunitu, komplikují zažívání, zhoršují spánek i paměť.
Výsledkem je pak vyčerpanost a únava, které dále oslabují duševní funkce.
Mlhavé vzpomínky
Pokud jsme vystaveni akutnímu stresu, dostává se pod negativní vliv stresových hormonů část mozkové kůry, která řídí rozhodování a krátkodobou paměť. Hormony blokují ukládání informací a současně také jejich vybavování. Proto se připadáme jako ochromení a později si na ohrožující situaci špatně vzpomínáme. Dobře tento stav znají úzkostní studenti, přepadává je při zkoušce.
Bohužel podobně tomu je i při stresu chronickém, kdy už v postiženém okrsku mozkové kůry dochází k určitým změnám.
Ty se projeví zhoršením mentální pružnosti a pozornosti.
4. fígl: Nácvik duševního klidu
Zkuste návod od osoby nadmíru povolané, a sice od tibetského mnicha jménem Tulku Thondup Rimpočhe, který vydal knižně tradiční meditační cvičení pro zdraví a pohodu. Český překlad se jmenuje Léčivá síla mysli. Jak tedy meditovat proti dopadům stresu?
– Když cítíte stres, soustřeďte se na pocit, kde v těle vytváří tlak. Často totiž lze stres uvolnit jen tím, že si ho uvědomíte. To vede k uvolnění svalů, stresem napjatých.
– Pokračujte tím, že budete vědomě uvolňovat napětí svalů v obličeji. Můžete si představit, že na obličej dopadá příjemné teplé světlo a strnulost rozpouští. Totéž i v dalších částech těla, kde napětí svalů cítíte.
– Natáhněte paže nad hlavu a sevřete ruce v pěst. Při natahování napněte svaly a nadechněte se. Chvíli vydržte. Pak s výdechem paže povolte a otevřete pěsti. Pozorujte, jak se napětí uvolňuje a odchází. Můžete to podpořit představou, že váš výdech odvádí napětí pryč z těla.
5. fígl: Byliny pro vnitřní pohodu
Jemně působící podporou v zátěžových situacích mohou být bylinné čaje se zklidňujícím účinkem na psychiku. Nedosahují sice efektivity léků proti úzkosti, ale současně ani neohrožují nepříznivými vedlejšími účinky a rizikem vzniku závislosti. Mezi nejvíce používané byliny patří meduňka, kozlík a mučenka.
Výrazné účinky má také třezalka, ale u té je třeba opatrnosti, protože vytváří nežádoucí reakce s řadou léčiv.
Proto je vhodné se nejdříve informovat v lékárně, pokud berete nějaké léky.
Opomíjeným a velmi příjemným prostředkem na uklidnění je též čaj z růžových květů, které se prodávají chemicky neošetřené a v bio kvalitě.
6. fígl: Nepodceňujte naslouchadla
Záludný je zejména nenápadně postupující úbytek sluchu, protože si na něj postižený přivykne a nemá potřebu řešit problém s lékařem. Ovšem omezení sluchu současně znamená stále výraznější vyloučení z běžné mezilidské komunikace. To vede k oslabení myšlenkových podnětů a v důsledku toho pak k poklesu duševní aktivity včetně paměti.
Pokud tento stav trvá, může vést k rozvoji demence.
7. fígl: Zkontrolujte své léky
Potíže s pamětí mohou být i nežádoucím následkem užívání určitých medikamentů. Může k tomu dojít u léků proti úzkosti, protože ovlivňují části mozku, které přesouvají informace z krátkodobé do dlouhodobé paměti. Podobně se mohou projevit určité typy antidepresiv. Problémy mohou způsobovat i některé přípravky určené k léčbě srdečních onemocnění, léky proti bolesti nebo proti inkontinenci.
V každém případě, pokud pravidelně berete nějaké léky a současně máte pocit, že se zhoršuje vaše paměť, pročtete si příbalový leták a případně se pak poraďte s lékařem o výměně přípravku za jiný.
Text: Lenka Korandová, foto: Shutterstock
Komentáře