Každý, kdo trpěl žaludečními nebo dvanáctníkovými vředy, potvrdí, že to není nic příjemného a že už to nechce nikdy zažít. A přitom se tomuto onemocnění dá alespoň částečně předcházet.

Je zajímavé, že nejvíc se vředy ozývají na podzim a na jaře. Proč tomu tak je, nevědí ani sami lékaři. Další potíží je, že může nějakou dobu trvat, než se na ně přijde.

Bolí vás žaludek, je vám na zvracení na lačno, někdy po jídle, můžete mít i křeče, bolí vás pod hrudní kostí, někdy pálí žáha, nemáte chuť k jídlu.

Tyhle příznaky ale mnoho lidí přičítá žaludeční neuróze, podrážděnému žlučníku nebo tomu, že něco špatného snědli. Na vředy nepomyslí už proto, že bolest a pocit na zvracení nemají stále. Objevují se a přicházejí v nepravidelných intervalech.

Jak vzniká vřed?

Žaludek k rozkládání potravy potřebuje trávicí šťávy obsahující agresivní kyselinu. Aby před ní ochránil sliznici, pokrývá ji vrstvou hlenu.

Pokud dojde k nerovnováze, kdy se tvoří málo hlenu nebo příliš mnoho kyseliny, sliznice přestane být dostatečně chráněna. Kyselina ji naleptá a vznikne takzvaný peptický vřed. A nemusí být jen v žaludku, ale i v dvanáctníku nebo na přechodu žaludku v jícen.

Největší nebezpečí je v tom, že pokud se neléčí, může dojít ke krvácení nebo proděravění žaludeční stěny, kdy se obsah žaludku dostane do břišní dutiny. To už je závažný stav s krutými bolestmi vyžadující okamžitou operaci.

Zrádná bakterie

Kromě vychýlení rovnováhy mezi tvorbou trávicích šťáv a ochranného hlenu bývá častou příčinou vředů infekce bakterií Helicobacter pylori. Možná to nevíte, ale v žaludku ji má až 50 % lidí.

A nakazit se můžeme poměrně snadno nedodržováním hygieny, a to nejen v dospělosti, ale už jako děti. Ne každému tahle bakterie ale způsobí problémy. Jenže někdy se stane, že se přemnoží a způsobí chronický zánět sliznice.

Tím klesá vrstva ochranného hlenu, což vede ke vzniku vředu. Výhodou je, že se infekce dá snadno léčit antibiotiky.

Léčba a hojení sliznice se dá podpořit jídelníčkem bohatým na přirozená probiotika, to znamená kysané mléčné jogurty, a na ovoce a zeleninu jako prebiotika. Prospívá také med a potraviny s aminokyselinou glutamin, hlavně kukuřice, rýže a vejce.

Tip: V boji s bakterií pomáhá i zelený čaj, tymián, měsíček nebo syrová cibule.

Léky

Častou příčinou vředu je jejich nadměrné užívání. Nejen těch na předpis, ale těch, které si ordinujeme sami. Většinou jde o léky proti bolestem a o ty, které obsahují kyselinu acetylsalicylovou. Obojí dráždí žaludeční sliznici a narušují její ochrannou vrstvu.

Pokud už je užívat musíte, zkuste jinou formu než tabletky. Některé se vyrábějí ve formě čípků nebo sprejů či krémů. Podráždění také předejdete tím, že je nebudete, pokud to není předepsáno, polykat nalačno.

Samozřejmě byste se měli poradit s lékařem, zvlášť pokud berete léků víc, a rozhodně nepřekračujte dávkování. Zvažte, jestli nelze bolest utlumit i jinak. Třeba obklady.

Stres

Stresový hormon kortizol zvyšuje tvorbu trávicích šťáv. Čím déle stresová situace trvá, tím agresivněji kyselina působí na sliznici.

Škodlivý vliv kortizolu často ještě doplňuje stresová konzumace alkoholu, nadměrné pití kávy a kouření, další nepříznivé faktory pro stav žaludku. Stres také může již existující onemocnění zhoršit.

Účinnou pomocí pro snížení zátěže pro psychiku a současně pro zlepšení trávení je třezalka. Její slabinou je ovšem to, že ovlivňuje působení řady léků. Pokud nějaké užíváte, pak je na tlumení stresu vhodnější meduňka nebo kozlík.

Co ale můžete vždy udělat, je najít si čas na odpočinek a dostatečnou dobu spánku.

Co vás čeká v ordinaci?

Lékař se vás nejprve zeptá, jak se bolest žaludku projevuje a kdy jí nejvíce trpíte, bude ho zajímat vaše zaměstnání a s ním související životospráva. Případně informace o tom, zda jste neobjevili krev ve stolici. Potom vám břicho prohmatá. A následuje vyšetření zvané gastroskopie.

Jak se připravit?

Před vyšetřením byste neměli nejméně osm hodin nic jíst, pít a kouřit. Ráno si jen vypláchněte ústa, ale vodu nepolykejte.

Jak probíhá vyšetření?

Anestetiky ve spreji se znecitliví krk. Lékař vám pak opatrně do krku zavede přístroj zvaný fibroskop. Dal by se popsat asi jako hadička o průměru 10 milimetrů, na jejímž konci je miniaturní kamera, která snímá sliznici.

Lékař tak může žaludek či dvanáctník pozorovat na monitoru a také odebrat miniaturní vzorky tkáně, které pošle na rozbor, aby se zjistila přítomnost bakterie. To určitě neucítíte.

Výsledek vyšetření se dozvíte hned, pokud byl odebrán vzorek tkáně, tak asi za týden.

Léčba

V případě, že se prokáže Helicobacter pylori, dostanete antibiotika. Kromě nich se také používají léky, které tlumí produkci žaludeční kyseliny. Ty účinkují velmi rychle a bolest ustoupí do dvou dnů. Léčit se ale budete déle.

Nejméně 6 týdnů po ustoupení potíží. Samozřejmou součástí léčby je dieta.

Myslete na to, co jíte

Dieta, která se doporučuje, není nijak zvlášť tvrdá, ale má určitá pravidla.

Kromě striktního zákazu alkoholu, kávy a cigaret, ale také čokolády a ostrého koření můžete jíst vše, co snesete, ale v malých porcích nejlépe 6 až 8x denně a neměli byste vynechávat snídani. Stejně tak není vhodné pít příliš mnoho tekutiny najednou.

Nehodí se sycené nápoje. Důležité je nic nepřehánět a předejít tak k nadměrné tvorbě žaludečních kyselin.

Bylinky pomáhají

Zejména při rekonvalescenci urychlují hojení. Jsou to většinou ty, které se doporučují při žaludečních nevolnostech a bolestech břicha.

Heřmánek

Pomáhá při bolestech i pálení žáhy.

2 lžíce sušených květů heřmánku přelijte 250 ml vroucí vody a nechte 15 minut louhovat.

Pije se 4x denně. První šálek vlažného čaje vypijte ráno na lačný žaludek, poslední si nechte na večer před spaním.

Kúra by měla trvat nejdéle 14 dní. Pak je vhodné ji na nějaký čas přerušit kvůli nebezpečí vzniku alergie.

Lněné semínko

Léčí sliznice, takže se používá při zažívacích potížích, při zánětu žaludku i dvanáctníku.

Jednu lžíci nadrťte nebo namelte a zalijte 300 ml vlažné vody. Nechte hodinu, ale klidně i čtyři odstát. Tak se vytvoří sliz, který je tak blahodárný pro sliznice. Užívají se 2 polévkové lžíce 15 minut před jídlem.

Semínko pomelte až těsně před zalitím. Skladováním by mohlo žluknout. Maximální denní dávka jsou dvě lžíce. A neměli byste je užívat dlouhodobě.

Puškvorec

Používá se hlavně kořen a to hned na několik způsobů.

Na špičku nože prášku rozmíchejte v 100 ml vody a vypijte. Užívejte 2x denně, půl hodiny před jídlem.

Udělejte si čaj, ale louhuje se jinak než obvykle. Jedna zarovnaná čajová lžička drceného kořene se na noc zalije 250 ml vody. Ráno se scedí a před používáním se ohřeje ve vodní lázni.

Další možností je žvýkání kořene 4–5x denně asi 5 minut.

Puškvorcová kúra by měla trvat po dobu 2–3 týdnů, pak je potřeba ji na tři týdny přerušit.

Meduňka

Doporučuje se při křečích, bolestech břicha a při žaludečních potížích vůbec.

Čaj uděláte tak, že jednu lžíci sušené meduňky nebo malou hrst čerstvé přelijete 230 ml horké vody a necháte 10 až 15 minut louhovat. Důležité je hrnek zakrýt pokličkou.

Pijte 3x denně. Nejlepší je konzumovat jej vlažný.

Meduňka má tu výhodu, že vám bude chutnat a můžete ji pít denně klidně dlouhou dobu bez omezení.

Benedikt

Dříve se pěstoval v klášterních zahradách. Dělalo se z něj víno, které pomáhalo zažívání, ale dnes se užívá spíše odvar.

3 čajové lžičky sušené natě přelijete 250 ml vařící vody a necháte cca 10 minut v přikryté nádobě odstát.

Pije se vlažný, jeden šálek denně.

Čaj z benediktu by neměli pít lidé, kteří mají předepsány léky na snížení kyselosti žaludku a ti, kteří trpí onemocněním ledvin. Ale zdravím se doporučuje užívat ho v rozumné míře a určitě ne déle než šest, maximálně osm týdnů.

Lékořice

Ze sladkého dřeva, jak se jí také říká, se používá nadrcený kořen.

Lžičku povařte 5 minut ve 250 ml vody a poté nechejte 10 minut luhovat.

Pije se vlažný 3x denně.

Nejvhodnější je měsíční kúra a potom přestávka. Při dlouhodobém užívání se totiž může zvyšovat krevní tlak. Nedoporučuje se také těhotným ženám.

Pár rad pro úpravu jídel

Jídla můžete vařit, dusit i péct, ale to jen podlitá pod pokličkou, aby se nevytvořila kůrka. Snažte se aby maso a zelenina byly měkké.

Pokud potřebujete pokrm zahustit, použijte zálivku z mouky s vodou či mlékem. Také můžete mouku opražit nasucho do růžova.

Masové omáčky je lepší zahustit strouhanými bramborami nebo rozmixovanou kořenovou zeleninou.

Náš tip: Snažte jídlo dobře ochutit třeba bylinkami. Držet dietu totiž neznamená, že si nemůžete pochutnat.

Foto: Shutterstock