Permakulturní zahrada – je to módní trend nebo nová životní filozofie člověka ve vztahu k přírodě?
Permakulturní zahrada vyvolává spoustu otázek. V čem spočívá její princip? Co nabízí a v čem je jiná? Jak si ji založit? Co to je sluneční past? Jak vypadá záhon ve tvaru klíčové dírky a k čemu je dobrý? Kdo vymyslel tzv. blátivé koule a proč?
Otázek je spousta. Takže – pěkně popořádku…
Návrat k tradicím
Permakulturní zahrada je založená dle zákonů přírody. Lze ji popsat jako pokojné a prospěšné spolužití člověka a přírody. Je to vlastně reakce na zhoršující se životní prostředí naší planety. Princip zní:
příroda člověka bohatě uživí, dá-li jí k tomu příležitost a přestane ji v boji o chléb ničit a drancovat.
Permakultura nabízí možnost naučit se k přírodě chovat co nejšetrněji, ale zároveň ji přirozeně využít a tím si zajistit soběstačnost při pěstování vlastních zdravých produktů bez použití chemie.
Líné farmaření
Návrat k starým tradicím a starobylým postupům, ale na základě poznatků současné vědy a s využitím moderní technologie. I tak lze permakulturu nazvat. Zahrada by měla být méně náročná na údržbu, plevele a škůdci v ní méně škodí a je plná života.
Jedno je jisté. Když na permakulturní zahradu vstoupíte, určitě to poznáte. Ocitnete se v džungli, kde všechno bují ve zdánlivém chaosu bez výraznějšího zásahu člověka. Někdo si proto myslí, že je to metoda bezúdržbová, vhodná pro lenochy. Ale to je omyl. Každá zahrada je uměle vytvořená a bez údržby by zplaněla.
Pravidlo na osázení zahrady…
…je jednoduché. Kyselomilné rostliny rostou na kyselých půdách (vřes, rododendrony, azalky, borůvky,…) a vápnomilné na vápenitých půdách. Vlhkomilné v mokřinách a u řek, suchomilné na mezích a svazích. Pak prospívají i bez větší práce. A stejně tak, alespoň z části porostou i na vaší zahradě.
Tipy na vylepšení půdy
Do těžkých jílovitých půd každý podzim vysejte hluboce kořenící rostliny pro zelené hnojení (např. ozimou řepku nebo roketu). Jejich kořeny pomáhají půdu provzdušňovat a činí ji prostupnou pro žížaly.
Mulčujte až pozdě na jaře (konec dubna, začátek května), kdy je již dostatečně prohřátá.
Velmi kyselá půda (pod 5 pH) je pro rostliny nevhodná. Zlepšit ji můžete – pokud je lehká, mletým vápencem, je-li těžší, oxidem vápenatým. Pomůže i popel ze dřeva.
Chudou půdu vylepšíte například dodáním kompostu, mulčováním, zeleným hnojením, nebo podporou půdního života.
Nikdy nenechávejte povrch půdy holý. Ultrafialové sluneční záření hubí mikroorganismy a navíc se odkrytá půda zbytečně vysušuje.
Zóny
Chcete si zahradu založit podle pravidel permakultury? Rozdělte si pozemek na zóny. Je jich pět (my se podrobněji zmíníme jen o dvou):
bylinná a zeleninová zahrada (je hned u domu, aby byly rostlinky po ruce)
místo pro domácí zvířectvo
jedlý sad
pastviny
divočina (místo, kde se do vývoje krajiny nijak nezasahuje)
Zeleninová zahrádka
Mnoho druhů zeleniny vyžaduje hodně tepla, vytvořte jim příznivé mikroklima například pomocí slunečních pastí.
Záhony zakládejte ve směru sever – jih, aby měly rostlinky sluníčko po celý den.
Vyzkoušejte záhon ve tvaru „klíčové dírky“ (viz foto B).
Sluneční past
Jako sluneční past může být osázený vyvýšený záhon sklopený k jihu, ale klidně také celá zahrada. Záhon si můžete představit jako podkovu otevřenou k jihu. Slunce „zachycují“ vyšší dřeviny na severní straně.
Postranní výsadba na východní a západní straně se směrem k jihu postupně snižuje. Do polostínu a stínu vyšších rostlin můžete vysázet nižší rostliny, které plné slunce nepotřebují.
Na nejslunnějším místě vytvořte záhony pro zeleninu a bylinky a nechte pnout vinnou révu. Můžete pořídit i jezírko, které bude odrážet světlo na okolní vegetaci.
Klíčová dírka
Místo pravidelných rovných cestiček si u záhonů naplánujte cesty ve tvaru klíčové dírky. Zaberou méně místa, záhon působí přírodním a velmi malebným dojmem. Zeleniny, které se sbírají často (salát, ředkvičky) dejte nejblíže, abyste je měli hned po ruce.
Nejdál zasaďte rostliny vyžadující jen minimální péči (košťáloviny, mrkev). Po obvodu záhonu umístěte vysoké rostlinky tvořící clonu proti větru. Nejvyšší rostliny dejte na severní stranu (podobně jako u sluneční pasti).
Tento záhon ušetří spoustu místa, protože cestička zabere jen 15 % plochy oproti klasickému obdélníkovému uspořádání, kde je to 30 – 50 % plochy.
Jak rostliny kombinovat
Rostliny si dokážou často účinně pomáhat. Uvádíme některé osvědčené kombinace rostlin:
Střídavé řádky karotky (nebo celeru, petržele) a cibule (Tyto dvě zeleniny se ale neshodují v nárocích na vláhu. Cibule chce sucho, mrkev potřebuje hodně zálivky.
Řešte to tak, že mrkev zasaďte do středu záhonku a cibuli ponechejte na vnějších okrajích, které i po dešti rychle vysychají
Jahody a zelená cibulka nebo česnek
Celer nebo rajčata a košťáloviny
Lichořeřišnice a brambory
Bazalka a okurky
„Špatní sousedé“
Některé kombinace naopak brání rostlinám v růstu, konkurují si podobnými nároky a hostí stejné choroby. Například:
brambor a kukuřice nebo saláty
okurky a rajčata
kapusta a jahody
špenát a červená řepa
fazole a hrách
brambory a rajčata (kvůli plísni bramborové)
Přírodní rovnováha
Úplně na každé zahradě by měla být zóna divočiny, kde přírodu nechte, aby se vyvíjela sama. Přírodní ekosystémy jsou velmi bohaté a fungují na základě vztahů obrovského množství biologických druhů.
Je dobré zónu divočiny umístit na konci pozemku, na prudkých svazích, ale svým způsobem do ní patří i jezírka, živé ploty, suché zídky a podobně.
A ještě o „blátivých koulích“
Správně se jim říká „semínkové bomby“, vymyslel je japonský farmář Masanobu Fukuoka a dnes se běžně používají v tzv. partyzánském zahradničení. Jejich princip je prostý.
Vezmete bláto, uhnětete z něj kuličku velkou tak do dlaně a do ní vtlačíte několik semen různých druhů zeleniny, bylinek i kvetoucích okrasných rostlin. Takových koulí si připravte několik.
Pak si pohodlně sedněte na zahradě a koule ledabyle rozhazujte po pozemku. Filozofie je taková, že se ze semínek uchytí právě ta, která na daném místě mají ty nejlepší podmínky pro svůj růst.
Text: Dana Pešková, Zdroj: Rodinná zahrada – Encyklopedie soběstačnosti pro 21. století (nakladatelství Triton), Foto: Shutterstock a Eva Hauserová: Kresby použity z knihy
