Vyčkat, jestli to ráno nebude lepší, je v případě mrtvice osudová chyba. Nejen že se samovolně nikdy nevyléčí, ale hlavně následky budou mnohem horší.

Podle lékařů máme nejlepší vyhlídky pro další život, když se mrtvice začne léčit do čtyř a půl či maximálně šesti hodin po nástupu prvních příznaků. Následky samozřejmě ovlivňuje i rozsah a závažnost omezení prokrvení mozku.

Pozor: Už po pěti minutách přerušení dodávky kyslíku začínají v postižené partii odumírat mozkové buňky. Tím se spouští proces, který během krátké doby může vést k nenávratnému poškození mozku.

I menší potíže jsou varující

Může totiž dojít k záchvatu, který mrtvici jen připomíná. V tomto případě potíže opět ustoupí a vše se vrátí k normálnímu stavu. Nejčastěji se tak objeví a zase zmizí brnění v končetinách, potíže s řečí nebo s viděním Co se to v mozku stalo?

Pravděpodobně došlo k dočasnému omezení prokrvení určitého okrsku, kdy příčinou byla jen drobná krevní sraženina, která cévou prošla, ale neuzavřela ji. Proto se prokrvení mohlo spontánně obnovit. Lékaři ovšem upozorňují, že jde o vysoce varující příznak.

Pravděpodobnost mrtvice je v následujících dnech o 10 % vyšší. Proto se i v případě těchto potíží doporučuje okamžité vyšetření v nemocnici.

Záludná je mrtvice u žen

Ženy postihuje mrtvice méně než muže, ovšem častěji na ni umírají. Příčinou je hlavně opožděný začátek léčky, protože mrtvice – podobně jako srdeční infarkt – se u žen může projevovat netypicky. Tím se protahuje hledání diagnózy i nasazení správné léčby.

Nejen spadlý koutek

Projevy mrtvice mohou mít různou intenzitu a charakter podle toho, která část mozku nemůže správně fungovat. Nápadný bývá především náhlý výpadek schopnosti ovládat určité pohyby, což může vést i k závrati a poruše rovnováhy.

Při mrtvici často náhle ochabnou svaly některé končetiny. To znamená, že na noze se ve stoje nedá udržet nebo že ruka upustí předmět, který svírala.

Z končetin nebo obličeje se ztratí pocit citlivosti.

Nepříjemný je výpadek vidění. Obraz přijímaný okem se zdvojí nebo je naopak v některé části omezený a černý. Nastat může i okamžité oslepnutí.

Typické jsou potíže s řečí. Nemocný špatně artikuluje, opakuje celá slova nebo hlásky či dělá dlouhé pauzy. S tím se pojí i potíže s hledáním správného výrazu a omezení schopnosti vyjádřit myšlenku.

Náhlé prudké bolesti souvisejí s krvácením do mozku, což je ale méně častá příčina mozkové mrtvice.

Proč právě já?

Co vypadá jako nespravedlnost osudu, mívá velmi často důvod skrytý v životním stylu. Není žádným tajenstvím, že hlavním rizikovým faktorem pro mozkovou mrtvici je vysoká hladina LDL cholesterolu v krvi v kombinaci s kouřením.

Cholesterol usazující se na cévních stěnách se může kdykoli uvolnit a vytvořit s krevními buňkami sraženinu. Ta pak putuje cévami, a když už dál neprojde, cévu neprodyšně uzavře.

Kouření situaci ještě dramatizuje tím, že zužuje cévy, takže k ucpání stačí sraženina menšího rozsahu. Pravděpodobnost mrtvice souvisí i s genetickými předpoklady, takže se zvýšeným rizikem by měli počítat lidé s rodovým výskytem mozkové příhody.

Další nepříznivou okolností je vyšší věk, mrtvice v drtivé většině postihuje lidi starší 60 let.

Přitěžující okolnosti

Kvůli provázanosti rizikových faktorů postihuje mozková příhoda nejčastěji diabetiky a lidi s vyšším krevním tlakem. Rostoucí nebezpečí doprovází také některé srdečně oběhové choroby, především poruchy srdečního rytmu a srdečních chlopní.

Zvýšené riziko mozkové mrtvice se ale týká i některých typů migrén, zejména těch, kdy záchvatům předchází aura. V tomto případě jde bohužel o poruchu, kterou lze jen minimálně ovlivnit životním stylem, takže možnost prevence je tu omezená.

Kdy pomáhá prevence

Zvláště při rodové zátěži je rozumné začít s prevencí už mladším věku a snažit se udržovat si normální tělesnou váhu a dbát na promyšlený jídelníček. Ten by měl zohledňovat zejména zdroje tuků.

Právě tuky jsou tou částí jídelníčku, která dokáže výrazně ovlivňovat riziko onemocnění cév.

Potraviny, které prospívají:

Z hlediska výživy představuje účinnou prevenci přes zvýšeným rizikem mozkové mrtvice zejména pravidelná konzumace tučných mořských ryb, především lososa a sledě. Může to ale být i makrela nebo sardinky, nejlépe ve vlastní šťávě.

Podobný vliv jako tuky některých mořských ryb mají i vlašské ořechy a lněné semínko. Právě lněný olej je bezkonkurenčně nejlepším zdrojem tzv.

omega 3 mastných kyselin, které mají protizánětlivý účinek a tím chrání proti rozvoji aterosklerózy a tedy i rizikem mozkové mrtvice. Dobrou alternativou, byť s o něco slabším obsahem omega 3, je řepkový olej.

Naproti tomu oblíbený olivový olej nemá vliv na hladinu cholesterolu v krvi ani nechrání proti vzniku aterosklerózy.

Potraviny, které škodí:

Pozor na průmyslové vyráběné sladké pečivo, především s tukovou náplní, dále náhražky čokolády, instantní náhrady mléka a smetany, potraviny s tukovými polevami jako tyčinky i zmrzliny a cukrářské výrobky.

Právě v těch je totiž nejvyšší podíl nejškodlivější varianty tuků, tzv. transmastných kyselin. Ty jsou dávány do přímé souvislosti se zvýšeným rizikem mozkové mrtvice.

Problematické jsou ve větším množství i potraviny obsahující tuk kokosový, palmojádrový a palmový a samozřejmě sádlo a máslo.

V asi 85 % je příčinou mrtvice krevní sraženina, která ucpe cévu a znemožní tak prokrvení postižené části mozku. Mrtvici ovšem může vyvolat i krvácení do mozku, nejčastěji jako následek poranění.

Text: Lenka Korandová, foto: Shutterstock