Tmavé vlasy, příjemný hlas a nestárnoucí vzhled. To jsou synonyma pro herečku Veroniku Freimanovou. Řekli byste vůbec, že v loňském roce oslavila šedesátku?

Její babička se dožila 104 let, a možná je to tedy genetickou výbavou, že tak dobře vypadá. I když, jak zdůrazňuje, dobrý vzhled záleží především na psychické pohodě. Tím spíš oceňuje, že má štěstí na lidi kolem sebe.

Kvůli lidem, které má ráda, se prý nebojí přibývajících let, naopak se dokonce těší na důchod, protože bude mít víc času v klidu posedět a popovídat si.

Těší se také, že se bude starat o rodinu a divadlo bude na vedlejší koleji, prý jen tak jednou či dvakrát do měsíce chce dojíždět do divadla na představení.

O rodičích

Veronika Freimanová se narodila v Praze v rodině operního režiséra Přemysla Freimana a Mileny Freimanové.

Z obou stran má zajímavé předky – v jejích žilách koluje krev jak zakladatele československé jednotky Cizinecké legie ve Francii, tak i zakladatele vlasteneckých spolků v česko-německém pohraničí.

Jedním jejím dědečkem byl poslanec Revolučního národního shromáždění v letech 1918 až 1920 Václav Freimann, druhým důstojník Ladislav Preiniger, popravený v roce 1941 nacisty za odbojovou činnost.

Chtěla být baletkou

Díky tatínkovi už jako malá sledovala divadelní zkoušky, přesto neměla ambice stát se herečkou. Přípravu ale měla. Již jako dítě chodila do baletu i dramatického kroužku, objevovala se na televizní obrazovce v populárním Studiu kamarád.

V patnácti přešla do divadla Křesadlo a po dvou letech na ekonomické škole zamířila na pražskou konzervatoř. Ovšem na tom, že zamířila na hereckou dráhu, měla podíl náhoda.

Musela totiž zaskočit v amatérském představení Schovávané na schodech, které kdysi zkoušela její sestra. Divadlo ji tak nadchlo, že se přihlásila na konzervatoř. Její herecká kariéra se rozjela.

Před filmovou kamerou stanula poprvé v roce 1973, ještě v době studií, v romantickém dramatu Karla Kachyni Láska. Do širšího diváckého povědomí se zapsala v roce 1982 rolí učitelky Hanky v komedii Karla Smyczka Sněženky a machři.

V současnosti ji můžeme spatřit na divadelních prknech zejména v jejím mateřském Divadle Bez zábradlí, kde hraje již dvacet let.

O hubnutí

Před pár lety vzbudila pozornost lehkostí, s níž shodila šest kilo a rozkvetla. A to blížící se šedesátce navzdory. Jak se zmínila, dlouho nenápadné přibývání na váze neřešila.

A pak si jednoho dne uvědomila, že to chce zarazit, že se nechce s tloustnutím prostě smířit. Rozhodla se pro radikální změnu jídelníčku a nakonec se ukázalo, že jde vlastně spíš o úpravu životního stylu.

Odborníci na výživu jí totiž vysvětlili, že vlastně jí málo, proto jí přibývají kila. Dvě jídla denně, kdy prvním je až oběd, dřív nebo později vedou tělo k úspornému režimu, kdy energii zadržuje.

Největším problémem tedy bylo, jak si nově zorganizovat den, aby si stíhala připravit snídani a jídlo s sebou.

Nakonec se doporučením přizpůsobila a skutečně vstávala třeba v pět hodin ráno a chystala si krabičky s jídlem, aby s nimi pak vyrazila na celý den na natáčení. Úsilí se jí ale vyplatilo, po čtyřech měsících, kdy jedla víc než dřív, měla o šest kilogramů méně.

Angažmá v boji proti rakovině

Veronika Freimanová se angažuje i v charitě. Stala se patronkou Ligy proti rakovině prsu kosmetické značky Avon i patronkou občanského sdružení Luka, jehož cílem je plnohodnotné začlenění hendikepovaných do společnosti.

Součástí Ligy je i bezplatná telefonní linka, jíž před deseti lety propůjčila svou tvář a jež má dodávat naději, ale také zprostředkovat užitečné informace. Jsou na ní k dispozici i lékaři a psychologové.

Za tuto dobu se také zúčastnila různých akcí s ní spojených – zvedala telefony od volajících, absolvovala pochod proti rakovině prsu, snažila se linku a její záslužnou činnost medializovat.

Problémy zvládá s gracií

V civilu byla odjakživa spíš nenápadná a žádné skandály nepřitahovala.

Tím víc si pak bulvár zgustl na aféře jejího dnes již bývalého manžela, režiséra Jaroslava Brabce, který se zakoukal do mladé manželky kolegy Jiřího Menzela Olgy a zplodil s ní nemanželskou dceru.

Přestože to pro ni znamenalo obrovskou ránu, nikdy o manželovi neřekla v médiích jediné špatné slovo, v tichosti se nechala rozvést a opustila byt na Malé Straně, kde předtím s manželem bydlela.

V rámci porozvodového vypořádání ho později prodali a ona si za sedm milionů korun pořídila luxusní byt o rozloze přes 100 čtverečních metrů v novostavbě v pražské Michli.

O dcerách

Veronika bydlí ve stejném komplexu, kde má byt 2+kk její starší dcera Tereza, která je ředitelkou a spolumajitelkou kosmetického salonu v centru Prahy.

Ze začátku s Veronikou bydlela mladší dcera Markéta, ta ale nyní studuje antropologii a archeologii v Anglii. Z obou dcer má radost a je spokojená i s tím, že si vybraly jiná povolání než herectví.

Je to prý tím, že od útlého věku viděly, co všechno herectví od člověka požaduje, kolik času a energie stojí.

Láska si ji našla, když už ji nečekala

V září 2012 řekla na píseckém zámku „ano“ svému příteli Vladimíru Boučkovi, architektovi z jižních Čech, jenž má za sebou tvorbu mnoha interiérů a výstavních expozic doma i v zahraničí.

Poznali se, když se Veronika před šesti lety v nejstarší části historického sálu píseckého hradu zúčastnila čtení básní a próz. „Bylo to opravdu velmi šťastné setkání, za které můžu jen a jen děkovat,“ usmívá se spokojeně dnes, když hovoří o svém manželství.

„Myslím, že klíčové bylo, že jsem si v sobě udělala pořádek a láska přišla ve chvíli, když jsem nic nehledala, po ničem netoužila, byla jsem klidná, spokojená a vyrovnaná s tím, že kapitolu muži jsem si již odškrtla jako vybavenou věc – zkusila jsem to, nevyšlo to, jde se dál,“ uvedla v jednom rozhovoru.

K jejím největším vášním patří cestování, přičemž miluje cestování na vlastní pěst, polehávání na přeplněné pláži je jí cizí. „Ráda bych viděla věci, jež jsem až dosud neměla čas vidět,“ říká.

V posledních letech byla v Kambodži a Thajsku, několikrát na různých místech v Řecku, chtěla by do Mexika, ale pochybuje, že se jí něco takového v jejím nabitém časovém harmonogramu v nejbližší době podaří.

Ve zkratce:

* Narodila se 24. září 1955 v Praze.

* Už při studiu na konzervatoři začala hostovat v Činoherním klubu, zanedlouho tam dostala angažmá a hrála tam až do roku 1995. Nyní vystupuje v Divadle Bez zábradlí.

* Mezi její nejznámější filmové role patří učitelka ve snímku Sněženky a Machři či role matky Randyho ve filmu Snowboarďáci a matka Danyho ve filmu Rafťáci.

* V televizi hrála v seriálech Místo nahoře, Hraběnky a měla jednu z hlavních rolí v seriálu Vyprávěj a Cesty domů.

* Je vdaná za architekta Vladimíra Boučka, z předchozího manželství s režisérem Jaroslavem Brabcem má dceru Terezu (28) a Markétu (21).

Recept na šneky po italsku

Veronika Freimanová je jednou z osobností, které přispěly svým receptem do publikace Dobroty s příběhem, kterou vydal Portus Praha. Výnos z jejího prodeje měl posloužit rozvoji pracovních příležitostí pro hendikepované.

Přidala dobrotu na výrobu jednoduchou, která ale prý zaručeně rychle zmizí ze stolu.

Budete potřebovat:

Listové těsto + rajský protlak + česnek (lze vynechat) + plátkový 30% eidam + šunka + lístky bazalky + provensálské koření

Těsto rozválíme na obdélník, rajský protlak smícháme s česnekem a kořením a rozetřeme na placku. Poklademe plátky sýra, potom šunky a lístky bazalky.

Svineme jako roládu a pak ostrým nožem pokrájíme na kousky a tyto „šneky“ rovnou pokládáme na plech vyložený pečicím papírem. Můžeme potřít rozšlehaným vejcem. Pečeme na střední teplotu.

Foto: Herminapress, Nexfoto, Shutterstock