Domů     Václav Postránecký: „Neplním si dětský sen“
Václav Postránecký: „Neplním si dětský sen“
11.8.2020

Báječný a oblíbený herec, který jde i po sedmdesátce z role do role, neúnavně natáčí. Má rád dobré víno, výtvarné umění, baví ho američtí komici Laurel a Hardy. Jak relaxuje? Prací!

Já jsem ostrovní Pražák, rozený na Štvanici, v té dnes již neexistující porodnici,“ zavzpomínal v jednom rozhovoru Václav Postránecký. Rodina bydlela na tehdejším okraji Prahy, ve Strašnicích, v ulici Na Hroudě.

To podle Václava bylo velké štěstí, protože už šlo vlastně o venkov. Před domem bylo obrovské pole, které místním klukům skýtalo prostor pro řadu všelijakých povyražení…

Místo zlobení umělecký soubor

Malý Vašík asi vyváděl pěkné vylomeniny už jako pětiletý. „Byl jsem velmi zlobivé dítě. Mně nic jiného nezbývalo, já jsem byl odjakživa všude nejmenší. Tak jsem si své místo na světě dobýval spíš energií.

Říkali, že jsem nevychovatelný.“ Václavův bratr Jan už tehdy chodil do Dismanova rozhlasového dětského souboru a jejich maminka prý jednou navrhla, ať ho vezme s sebou, že bude doma alespoň na chvíli pokoj.

Tak se stalo, že Václav ještě nechodil do školy a už dostal v rozhlasové hře roli Smolíčka Pacholíčka. Ještě neuměl číst, a tak se musel roli naučit nazpaměť. Jelena se zlatými parohy hrál slavný Otomar Korbelář.

„Stál jsem na stole, abych byl stejně vysoko jako on a abych dosáhl k jedinému mikrofonu, který byl ve studiu!“

O hraní nikdy nesnil

Brzy se začal objevovat na jevištích divadel i ve filmu. „Nejsem z herecké rodiny.

Tatínek byl obchodní příručí, pak skladový hospodář, maminka prodavačka a mně to dlouho přišlo mnohem zajímavější než herectví.“ Chodil do souboru, zkoušel, hrál, ale byl to pro něj jen únik, třeba ze školy, nebral to jako práci.

Dokonce prý je to i dnes takové. „Nikdy jsem k té profesi nenašel nějaký sentimentální vztah, nemůžu říct, že si plním dětský sen.“

Z kostela k ochotníkům

To však neznamená, že by divadlo neznal. První divadlo, které navštívil jako divák, bylo malinké strašnické divadélko Mento. Před ním byly cítit stáje ze statku a člověk musel dávat pozor, aby neuklouzl po kravinci.

Hráli tam ochotníci a Vašík s maminkou se na ně pravidelně o nedělích – hned po kostele – chodili dívat. „Byl jsem šťastný. Vůbec jsem nechápal, oč jde, ale ta atmosféra mě fascinovala.“

Pokus o DAMU

Během dětství a puberty už Václav Postránecký natáčel filmy a hostoval v pražských divadlech. V roce 1960 se poprvé a naposledy pokusil dostat na DAMU, když mu kolega v divadle vnutil přihlášku. Bránil se, že na zkoušky nic neumí. Tak mu přinesl ještě monolog.

To bylo někdy v úterý a v pondělí byly zkoušky. Sotva se to naučil nazpaměť. Básničku z Rudého práva nadřel až těsně před zkouškami. Řekli mu: „Vašíku, ty se lépe připravíš a zkusíš to za rok…“

Z Prahy do Liberce

Nezkusil. Místo toho se vyučil zámečníkem v karlínské Tesle. A pak, když zjistil, že v libereckém Divadle F. X. Šaldy hledají eléva, odjel z Prahy. Jenže tam to nebylo tak jednoduché.

Ředitel divadla se dozvěděl, že má Václav Postránecký coby čerstvý zámečník svářečské zkoušky, a řekl mu, že by ho potřebovali víc v dílnách než na jevišti.

„Ale to já nechtěl.“ A tak jsem za zlomek honoráře, který by dostával jako svářeč, raději dělal jevištního technika s právem vystupovat v epizodních rolích nebo v komparzu. „Byl jsem například 10. hasič v pohádce…“

Do Brna kvůli vojně

Po roce v Liberci se technikář a komparzista Postránecký přemístil ještě dál od Prahy, do Slováckého divadla v Uherském Hradišti. Tam už dostal smlouvu jako elév. Ještě si hrál s myšlenkou, že by mohl studovat na UMPRUM, ale to nakonec zavrhl.

„Umprumka po mně peníze chtěla a divadlo mi je dávalo, a tak mi připadalo rozumné být v divadle a pokusit se to nějak skloubit.“ Jenže pak už nic nekloubil. Volba padla na to, co uměl a za co mu byli ochotni platit.

Když po dvou letech z Hradiště odcházel, mohl si už vybrat z pěti nabídek. Zvolil atraktivní pražské Divadlo na Zábradlí. Potřeboval ještě od nového zaměstnavatele zařídit odklad vojny, která už klepala na dveře.

A to v Praze nedokázali, prý je slabý válečný ročník. Naopak ze Státního divadla v Brně mu napsali, že se jim pro něj podařilo vyjednat výjimku, a že tedy u nich může nastoupit. „Takže jsem před prázdninami nastoupil do Brna.

Jenže pak si to na ministerstvu asi nějak přepočítali a všechny výjimky zrušili. A tak jsem na tu vojnu musel, ale už jsem měl podepsanou novou smlouvu.“

S Moravou pod kůží

V Brně nakonec zůstal do roku 1969, kdy získal angažmá v Městských divadlech pražských. Po deseti letech potom přešel na prkna Národního divadla, kde je doma dodnes. „Z Prahy jsem odešel jako kluk.

Všechno, co chlap potřebuje umět, co potřebuje k životu, jsem se naučil na Moravě.

Taky jsem se tam oženil.“ Možná proto byl Václav Postránecký tak přesvědčivý ve filmech z vinařského prostředí Bobule a Bobule 2. A je možné, že i proto mu nyní opět nabídli, aby si zahrál vinaře.

Seriál s chutí vína

Od prázdnin se Václav Postránecký objevuje na televizních obrazovkách coby svérázný moravský vinař Bedřich Pavlíček. Herec přiznal, že je víno skutečně jeho nejoblíbenější nápoj.

„Docela slušně se v něm vyznám, i když mé vědomosti, které se kdysi zdály vrchovaté, se dnes ukazují jako nedostatečné…“ Možná se trochu podceňuje, vždyť byl před několika lety přijat do Evropského řádu rytířů vína, který navazuje na středověký rytířský řád sv.

Jiří, založený ve 13. století k obraně Evropy a jejích kulturních tradic. Základní myšlenku ušlechtilého rytířstva vína vyjadřuje věta: Až zvítězíš nad závistí a začneš jiným nezištně pomáhat, staneš se skutečným rytířem. Vhodnějšího představitele vinaře Pavlíčka mohli filmaři sotva najít.

Zase bydlí na venkově

Václav Postránecký vystřídal během svého hereckého putování republikou spoustu adres. Dnes má dům kousek za Prahou. Je to náhoda, ale svým způsobem uzavřel kruh – tak jako kdysi v dětství má zase před domem pole…

Václav Postránecký (71) ve zkratce:

Narodil se 8. září 1943 v Praze, Protektorát Čechy a Morava.

Od pěti let hrál v Dismanově rozhlasovém dětském souboru.

První film v devíti letech, od r. 1956 hostoval v pražských divadlech.

1960 – neúspěšné zkoušky na DAMU, vyučil se zámečníkem.

1959–60 jevištní technik s právem vystupovat v epizodních rolích nebo v komparzu v Divadle F. X. Šaldy v Liberci.

1960–62 herecký elév ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti.

1962–69 v brněnském Státním divadle.

1969–78 angažmá v Městských divadlech pražských.

Od r. 1979 až dosud členem činohry Národního divadla v Praze, natáčí v rozhlase, režíruje, moderuje.

Učil na FAMU, od 90. let činovníkem a 2005–2011 prezidentem Herecké asociace.

Filmy:

např. Konec strašidel (1952), Po stopách krve (1969), Princ a chuďas (1971), Jak se budí princezny (1977), Dobrodružství Robinsona Crusoe, námořníka z Yorku (loutkový, 1981), S tebou mě baví svět (1982), Černí baroni (1992).

Seriály: např. Byl jednou jeden dům (1974), Nejmladší z rodu Hamrů (1975), Cirkus Humberto (1988), Vinaři (2014).

Dabing: např. Dustina Hoffmana v Tootsie (1984), Jacquese Villereta v Zločinu v ráji (2005 – Cena F. Filipovského za nejlepší mužský herecký výkon v dabingu)

1994 – Cena Thálie za roli Podkolatova v inscenaci Gogolova Revizora.

Aktuální role: 1789 aneb Dokonalé štěstí, Naši furianti, Pán z Prasečkova, Tartuffe Impromptu! a 1914 na scéně Národního divadla, Štika k obědu v agentuře Harlekýn.

Co řekl o …

…o ochotnících: „Pocty a tituly se u onoho posledního soudu nepočítají, o ně nejde. Vždycky kráčí o to, co prospělo někomu druhému. Ochotníci tohle bezezbytku splňují. Všechno, co dělají, dělají pro lidi.“

… o začátečnících: „Nehrají. Oni účinkují. Ne ještě jako herci, jen jako účinkující! To si řada lidí plete.“

… o svém lyžování v komedii S tebou mě baví svět (se smíchem): „Jenom skutečný mistr si může dovolit takové kaskadérské výkony!“

Text: Helena Leitlová; foto: archivy Národního divadla, agentury Harlekýn, České televize a TV Prima

Předchozí článek
Další článek
Související články
6.5.2025
Potřebujete si odpočinout? Zkuste vyrazit na Maltu, hlavní sezóna tu právě začíná, přitom tu ještě není tolik turistů, ale ani není ještě extrémní horko. A tak se dá vyrazit jak obdivovat památky, tak na túru na kole a dokonce si i zaplavat v neuvěřitelně čistém moři. Že je Marsaxlokk stále živým rybářským městečkem, o tom se můž
18.3.2025
Že je hudebně zábavný pořad Hovory W zárukou dobré zábavy se mohou diváci řady našich měst a obcí přesvědčovat už několik let. Netradiční formát, kdy si sehraná moderátorská dvojka Jiří Werich Petrášek a Pavel Mészáros doslova „vychutnávají“ své hosty během velmi otevřeného rozhovoru tak trochu vybočuje z ustáleného modelu jeden moderátor – jeden host, takže rozhodně nepřipomíná pouhou besedu na j
25.2.2025
Doktor Hofbauer v Modrém kódu nebo v Sestřičkách, policista Kamil Mlejnek v seriálu Poldové a nemluvně, ale také Macbeth na Letních shakespearovských slavnostech. Hraje, režíruje a říká: „Líbilo by se mi být architektem…“ Do dramatického kroužku nikdy nechodil, zato skoro osm let hrál na housle, třináct zpíval ve sboru. I jeho tatínek je muzikant, také hraje na housle. A babička prý absolvovala „
24.1.2025
Takový pocit není koncem roku nic zvláštního, jenže co když nejde jen o konec roku a nakupování se stalo posedlostí? Pak možná máte problém, který má i svůj odborný název oniománie nebo také shopaholismus. A závislost postihuje bohužel hlavně ženy. Ale mužů se tenhle problém týká také, i když v menší míře. Zato utratit dokážou stejně, nebo i víc peněz než ženy. Zdánlivě se nic neděje Vždyť lidí
21.1.2025
Projekt  „Podzim s láskou a humorem“ pokračuje i v letošním roce a už teď se mohou diváci těšit na první letošní představení Hovorů W v Radiocafé, a to 25. února. Hosta zatím oba protagonisté prozradit nechtějí, tajemství zachovává i třetí, dvorní pianista pořadu Karel Štolba. „Všechno se diváci včas dovědí jako vždy přímo v Radiocafé, na sociálních sítích i v médiích“, říká Pavel Mészá
reklama
Šikovné tipy
Dřevo opět v plné kráse: Jak jej renovovat?
Sem tam škrábanec nebo skvrna a povrch jaksi omšelý… Přírodní dřevo je úžasný materiál, ale nepříliš odolný vůči stopám opotřebování a zašpinění. Stačí ale málo a může se zaskvít v původní kráse. Odborníci, truhláři a návrháři, sice radí nechat dřevo přirozeně stárnout, protože se dokáže do jisté míry samo regenerovat a viditelnost skvrn nebo rýh […]
Růžičky na dárky, které nadělají spoustu parády
Až bude příště potřebovat ozdobit dárek, nebudete muset nic shánět. Stačí jen saténová stuha, nůžky a lepidlo. Šířka stuhy určí velikost květu, takže záleží na vaší představě. Aby se vám ale se stuhou pohodlně pracovalo, měla by mít šířku aspoň 5 cm. Nastříhejte ji na 10cm dílky, na jeden květ jich budete potřebovat 10 až […]
Už žádné lupy!
To se snáze řekne, než provede. Ať už jsou to lupy mastné, nebo suché, v boji s nimi budete potřebovat hodně trpělivosti a vytrvalosti. V určité míře jsou šupinky ve vlasech normální. Kožní buňky se přirozeně obměňují, jejich životnost je pouhé čtyři týdny, pak se uvolní a odpadnou. Těchto šupinek si obvykle vůbec nevšimnete. Pokud […]
Velikonoční dekorace: Vejce, kde ses tady vzalo?
Obří vejce může být netradiční dekorací a navíc poslouží jako zajímavý květináč na cibuloviny. A to vše ne jenom na Velikonoce! Vejce je dokonalým symbolem jara jako takového. Nebojte, nenakladla jej žádná dračice. Zrodilo se ze sádrových obvazů. Totiž, u vás doma se teprve zrodí. A vyrobit ho zvládne i úplný začátečník. Připravte si speciální […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
PETEXPERT DEN 2025
epochanacestach.cz
PETEXPERT DEN 2025
V sobotu 31. května 2025 se v pražském Pesoparku v Uhříněvsi uskuteční první ročník akce pro širokou veřejnost – PetExpert den. Tento celodenní zážitkový program je určen pro všechny milovníky psů, jejich psy i rodiny s dětmi. Akce je zdarma a nabídne praktické ukázky práce se psy, přednášky, odborné konzultace, soutěže, stánky se sortimentem pro
Granátové hodinky: unikátní spojení české tradice a dánské avantgardy
iluxus.cz
Granátové hodinky: unikátní spojení české tradice a dánské avantgardy
Družstvo umělecké výroby Granát Turnov spojilo síly s dánskou experimentální hodinářskou značkou Arcanaut a vytvořilo naprostý unikát – limitovanou edici hodinek s číselníkem vyrobeným z českého graná
Souznění futurismu a přírody
rezidenceonline.cz
Souznění futurismu a přírody
Rezidence La Roca je luxusním příkladem dokonalé integrace ryze moderní obytné stavby do okolní krajiny. Skvěle zvládnutou architektonickou výzvu doprovází interiér plný ikonických značek. Tvůrčí tým z kanceláře RRZ ARQUITECTOS a její designové sekce předvedli, jak se vyplatí hýčkat projekt do posledního detailu, a to včetně povrchových úprav a barevného řešení. Na sedmi a půl
Tvář svého budoucího muže jsem spatřila v louži
skutecnepribehy.cz
Tvář svého budoucího muže jsem spatřila v louži
Na ta dvě podivná znamení nezapomenu. Anděl strážný mi možná tehdy zachránil život, abych se mohla znovu potkat se svou životní láskou. V roce 1993 jsem prožila za sebou dvě události, které mě přesvědčily o existenci věcí mezi nebem a zemí a hlavně – o andělech strážných, kteří nad námi bdí. První z příběhů začal setkáním s přáteli na oslavě. Seděli jsme
Objevte kouzlo jara v tropickém ráji – Dubaj vás vítá!
nejsemsama.cz
Objevte kouzlo jara v tropickém ráji – Dubaj vás vítá!
Chcete zažít prázdné pláže a v klidu si užít město ještě předtím, než přijde vlna nesnesitelných veder? Poznejte jaro v Dubaji! Trvá jen do konce května! Více než čtyřicet kilometrů nádherných pláží se zlatavým jemným pískem, azurově čisté moře na pobřeží Perského zálivu a také město, kde se snoubí historie s moderní architekturou, nákupními centry a zábavou. To je Dubaj 🌴 – hlavní
Sicilské mumie: Tisíce těl v podzemí Palerma!
enigmaplus.cz
Sicilské mumie: Tisíce těl v podzemí Palerma!
Malou kryptu, ve které se tísní asi deset lidí, osvětlují pouze lucerny a svíčky. Kněz pomalým hlasem odříkává litanii. Odněkud se ozývá pláč. Když je obřad u konce, schází se zástupci vlivné sicilské
Utekli od Laurinové všichni chlapi kvůli tatínkovi?
nasehvezdy.cz
Utekli od Laurinové všichni chlapi kvůli tatínkovi?
Co se týče milostných karambolů, patří herečka ze seriálu ZOO Nové začátky Sabina Laurinová (53) mezi přebornice. Přesto však matka dvou dcer Valentýny (23) a Maji (17) nehází flintu do žita a před
Američtí lékaři přepsali DNA dítěte s vážnou genetickou poruchou
21stoleti.cz
Američtí lékaři přepsali DNA dítěte s vážnou genetickou poruchou
Genová terapie je moderní typ léčby, zaměřený na léčení onemocnění způsobených nesprávným fungováním genů. Výhodou je, že se jejím prostřednictvím dá genetické onemocnění zcela vyléčit, na rozdíl od b
Caño Cristales: Dobrodružná cesta k řece pěti barev
epochaplus.cz
Caño Cristales: Dobrodružná cesta k řece pěti barev
Caño Cristales, přezdívaná tekutá duha, láká dobrodruhy do srdce Kolumbie. Tato řeka v národním parku Serranía de la Macarena nabízí nejen barevný spektákl, ale i nezapomenutelnou cestu plnou exotických zvířat, vodopádů a přírodních koupališť. Připravte se na dobrodružství, které změní váš pohled na přírodu! Jak se dostat k duhové řece? Cesta může začít v obci
The Line: Skrytý přístav bude futuristickým skvostem
epochalnisvet.cz
The Line: Skrytý přístav bude futuristickým skvostem
Megaprojekt NEOM odstartoval výstavbu první fázi futuristického města THE LINE. Mezi prvními kroky k realizaci této ambiciózní metropole je Hidden Marina – dechberoucí přístavní komplex, který má pojmout až 200 000 obyvatel. Už dnes je jasné, že svým rozsahem předčí mnohé světové ikony, včetně slavné Burj Khalify.   Už několik let fascinují svět vize města jménem The
Směs z lesních hub nakyselo
tisicereceptu.cz
Směs z lesních hub nakyselo
Na nakládání se hodí hříbky, babky, lišky i poddubáky. Suroviny na 4 sklenice 1 kg očištěných hub 2 lžíce octa sůl Na nálev 500 ml octa 1,5 l vody 10 kuliček pepře 10 kuliček nového k
Rhodský kolos: Zemětřesení srazilo boha na kolena
historyplus.cz
Rhodský kolos: Zemětřesení srazilo boha na kolena
Dokázali to! Odrazili útok početné nepřátelské flotily. Bůh slunce Hélios jim pomohl, bez něj by vetřelcům podlehli. Obyvatelé Rhodu přemýšlejí, jak by ochránci svého ostrova poděkovali. „Postavíme mu sochu!“ napadne kohosi. „Takovou, jakou svět dosud neviděl!“   I když má armáda budoucího makedonského krále Démétria I. Poliorkéta (337–283 př. n. l.) k dispozici obří obléhací věže,