V dětství byla obyčejné, trochu „oplácanější“ brýlaté copaté děvče, které mělo rádo poezii a toužilo po divadle. Kila navíc odvál čas, brýle nahrazují čočky.
Dnes je tváří módních a kosmetických značek, vyhledávanou moderátorkou a v neposlední řadě i oblíbenou herečkou.
Terezina babička Antonie pocházela z Mallorky. Ve 30. letech odešla za lepším životem do Francie, tam potkala malíře Karla, který byl z rodiny německo-české, a šla s ním do Trutnova. Tam se za války narodila Terezina maminka Carmen. Proč Carmen?
Protože Karel Mayer byl milovníkem oper! Z otcovy strany je naopak mezi Terezinými předky několik generací herců. Kořeny vedou až k jistému Hynku Muškovi, zakladateli mnoha českých hereckých rodů. Mimochodem – Terezinými prapra…bratranci jsou např. Rudolf a Jan Hrušínští.
První „štace“ v Národním
Před kamerou se objevila poprvé ve vánoční bakalářské povídce Frantík – to jí bylo pět let a její skuteční rodiče jí hráli rodiče. V dalších letech je pak přemlouvala, že chce také hrát divadlo. „Pro mě v dětství herectví rovnalo se divadlo.
A rovná se pořád. Doma jsem otravovala, že bych mohla hrát nějakou dětskou roli. Viděla jsem Naše furianty a hned: Vidíš, tati, tam hrajou děti, to bych mohla hrát!“ A tatínek:
Ne, choď do školy, uč se!“ Až v deseti si zahrála doprovod slepého houslisty ve hře Fidlovačka. Zato rovnou ve Zlaté kapličce!
Na čtyři dny poutnicí
Tereza Kostková odjakživa velmi ráda cestuje. Dříve jezdila klidně i sama. Jednou si vyjela na měsíční výlet po západní Evropě a během té doby stihla ujít mimo jiné i posledních 112 km svatojakubské pouti do španělského Santiaga de Compostela.
„Sto kilometrů je minimum, aby měl účastník nárok na certifikát. A já jsem tenkrát moc toužila po tom získat certifikát se svým latinským jménem…“ Šla čtyři dny. „Je to fyzická nálož v krásné krajině. Je úžasné, jak přitom funguje vaše hlava.
Nejdřív člověk na něco myslí. Pak si něco říká. Pak chodí hlavou blbosti. Pak už ani ty ne… Je zajímavé si to zpětně uvědomit.“ I dnes, kdy má desetiletého syna, tráví ráda volno aktivně a na lenošení na pláži ji moc neužije.
„Často jezdíme s Tondou na výlety. Cestou si v autě zpíváme, nebo posloucháme načtené knížky.“
Chaloupka nad sídlištěm
Když před pár lety uvažovala o novém bydlení, zavrhla domek. „Ten si při své práci a věku Tondy dovolit nemůžu. To je neslučitelné s dynamikou mojí profese. Zároveň jsem ráda doma.
A jsem městské děvče milující přírodu.“ O bytě na novém vysočanském sídlišti mluví jako o zdravém kompromisu. „Z centra, kde pracuju, jezdím tzv. na chaloupku do Vysočan. Mám tu zázemí, krásnou terasu a jsem tu schovaná…
Je to můj svět.“ Na veliké terase má opravdovou městskou zahrádku, v květináčích a truhlících spoustu květin i stromků, o které se s láskou stará.
„A když nevím, poradí mi maminka, která je úžasná na kytky, nebo sestra Káča.“ Na terase prý Tereza skutečně žije – od pravidelné kávičky na probuzení krátce po šesté (je prý skřivan a doopravdy vstává ráda!) přes relax při zahradničení až po např. večerní posezení s přáteli. Ideální „chaloupka“!
Diety nijak nehrotím
„Mám moc ráda štrúdl. Tak sním štrúdl a pak ho jdu vyběhat. A nebo ho napřed v posilovně vyběhám a pak si ho dám!“ Takhle před časem v rozhovoru popsala svůj náhled na udržování váhy a diety.
„V kuchyni ráda experimentuji a vařím, zejména když je komu. Pro sebe si extra nevyvařuji – spíš jen zdravé saláty. Dá se to vychytat. Je dobré nahrazovat cukry, hlídat mouky, ale jinak to nehrotím.
Hlídám se, ale když Tonda nedojí svíčkovou, tak si ji po něm klidně dám. A strašně ráda hostím návštěvy.“
Odvaha být sama sebou
Už vzhledem ke svým profesím herečky a moderátorky je Tereza Kostková nucena věnovat svému zevnějšku zvýšenou péči. „Obličej mě částečně živí, a tak se o něj starám. Často navštěvuji profesionální péči a pak to v mezičase nekazím.
To znamená, že hodně spím, používám produkty, které mám používat, neňoupu, co ňoupat nemám…“ Připouští nepopiratelný pozitivní vliv genového základu – její maminka Carmen Mayerová je dodnes mimořádná dáma –, ale zároveň zdůrazňuje, že i „genetika“ se dá pokazit dlouhodobým nevhodným způsobem života.
„Je třeba nejen dostatek spánku a vhodná strava, ale vliv má samozřejmě i to, jak se člověk cítí, jak myslí…“ Ženám by doporučila odvahu. Odvahu být sama sebou. Nebát se splnit si sen, čemuž podle Terezy Kostkové předchází jiná důležitá odvaha: „Nebát se snít!“
Vášeň k životu
Ačkoli by se podle genů dalo soudit, že horkokrevnější z Tereziných rodičů je maminka coby poloviční Španělka, není tomu tak. Ta je prý klidná a rozvážná. Zato otec je – eufemisticky řečeno – bublající sopka. A Tereza má nejspíš od každého trochu:
„Já jsem hodně trpělivý člověk. Problém je, že za tou mojí hranicí trpělivosti už je to pak rychle zlý. A je konec míru.“ Také přiznává, že je vášnivá: „Mám vášnivě ráda život! Žiju ho jenom jednou, tak s vášní.“
Rodinné Vánoce, které málem nejsou
Zatímco Štědrý den slavívá v posledních letech se synem a s rodiči, na Boží hod se u rodičů schází celá rozvětvená rodina. Vzhledem k tomu, že má Tereza tři sestry, bývá to včetně vnoučat a pravnoučat hodně přes dvacet lidí.
Petr Kostka prý tradičně dopředu křičí, že Vánoce zruší, ale pak pečlivě nastrojí stromeček a všechny obskakuje. Tereza k tomu dodává: „Já mám pocit, že je to jeho dramaturgický záměr – on si vytvoří dramatický kontrast, že téměř ne, ale ono pak ano!
Že nedám, ale pak dám všechno! On si vytvoří chaos a pak ho sám zklidní.“ Součástí slavnostního setkání prý bývá také soutěž o nejlepší bramborový salát – každá rodina přinese vzorek a tatínek coby vrchní ochutnavač-porotce určí vítěze.
Tereza Kostková (41) ve zkratce
Narodila se 14. června 1976 v Praze, vystudovala jazykovou základní školu, střední pedagogickou školu, Vyšší odbornou školu hereckou v Praze, obor herečka a moderátorka, a také francouzštinu na Francouzském institutu – toto studium ukončila mezinárodní státní zkouškou
Hrála např. v Národním divadle v Praze, v Západočeském divadle v Chebu, v Městském divadle v Liberci, v Divadle pod Palmovkou, v Divadle Radka Brzobohatého
Nyní hraje v Praze ve Viole, v Divadle Palace, v Divadle v Rytířské a v Divadle Brodway
Filmy a tv: např. Paní z Izieu (2007), Tajemství staré bambitky (2011), Strašidla (2016), Bezva ženská na krku (2016)
Seriály: např. Pojišťovna štěstí (2004), Ordinace v růžové zahradě (2005), Proč bychom se netopili (2009), Obchoďák (2012), Vinaři (2014), Temný kraj (2017)
Moderování: např. v tv StarDance … když hvězdy tančí, v rozhlase pořad Dvanáct ve dvanáct
Rodina: S bývalým manželem, režisérem Petrem Kracíkem (59), má syna Antonína (10). Rodiče – otec Petr Kostka (79, herec), matka Carmen Mayerová (72, herečka). Sestry Kateřina, Helena a Zuzana.
Co řekla o…
… o rodičích: „Moji rodiče jsou v tom nejlepším slova smyslu nároční. Vždycky si potrpěli na pravdu, přímost, rovnost a poctivost. Kdybych bývala měla tendenci být namyšlená nebo chtěla mít vše pro sebe, velmi rychle by mi bývali byli zatli tipec.“
… o sobě: „Mám se natolik v sobě hezky, že uvádět na pravou míru všechny zaručené bulvární zprávy mi přijde zbytečné…“
… ještě o sobě: „Mám ráda štrúdl, ledovou sprchu a hvězdnou oblohu. Ráda stojím na břehu moře a nerada ve frontě…“
… o stárnutí: „Nemrzí mě, že stárnu. V mládí je spousta věcí zadarmo. Energie, vzhled, elán. Chybí ale zkušenost, životní poznání. To přichází později, když už něco dalšího zase odchází. Život je spravedlivý. Někde přidává a jinde přirozeně ubírá.
Pokud chceme mít všechno, můžeme vyjít naprázdno. Ale s pokorou k životu se většinou dočkáme harmonie.“
… o samotě a partnerství: „Umím být sama, Vždycky jsem to uměla. Nemám problém sama cestovat, nebo jet někam se synem. Nebojím se zůstat bez partnera. Pevně věřím, že žiju tak, že sama jako člověk nejsem a nebudu.
Zvládnu veslovat, ale bylo by super, kdybychom na to byli dva – kdybych se unavila, mohl by mě ten druhý vystřídat, a ještě bychom pokecali…“
Text: Helena Leitlová; foto: Herminapress, Nextfoto
